O základním rozdílu mezi optickou myší a myší klasickou, kuličkovou, jsme již psali v dřívějším článku Štěpána Termíře, a tak se zde o těchto rozdílech nebudu příliš rozepisovat. Určitě zajímavější jsou dojmy z provozu
Dojmy z provozu
Měl jsem příležitost pracovat s myší Microsoft IntelliMouse Explorer 2.0A déle než rok a vůbec jsem ji nešetřil. Používal jsem ji naprosto ke všem činnostem, které se na počítači snad dají provozovat, a musím říct, že mě myš ani jednou a v ničem nezklamala. Určité nedostatky se objevují, ale nejsou zásadního charakteru. Vezmu to popořadě a začnu kabelem.
Myš je k počítači připojena klasickým kabelem, (není tedy bezdrátová). Kabel je silnější než u klasických myší a o poznání méně se kroutí. To je jistě dobře, ale když si však na nějakou polohu zvykne, je docela problém mu vnutit polohu jinou. Dobré ale je, že je myš připojena přes rozhraní USB. A to nejenom v tom, že se dá bezproblémově připojit a odpojit za chodu počítače, ale také v tom, že USB je pro optické myši mnohem vhodnější než klasické PS/2. Optický senzor tak může snímat povrch mnohem rychleji.
Vůbec optický snímač si u této myši zaslouží absolutorium. Je přesný a nad očekávání rychlý. V tom mu pomáhá nadprůměrně svítící dioda dobře osvětlující plochu stolu. Kvality čidla se projeví při prudkém pohybu myši. U ostatních konkurentů se při tomto jednoduchém testu kurzor ani nehne, popřípadě zazmatkuje a začne se třeba vracet.
Pokud člověk provádí nějakou rutinní činnost nebo prostě jen spěchá, pak se mu tato vlastnost velice hodí. To samé platí například v akčních hrách typu Unreal 
Tournament a podobných, kdy na rychlém a přesném pohybu myši závisí hráčův úspěch nebo neúspěch. Dalším klasickým případem, kdy se hodí přesnost, je práce v grafických programech, neboť tam každé kliknutí "jinam", může znamenat hromadu práce navíc.
Další zajímavou věcí je abnormální klenutí a design myši vůbec. Klenutí se vymyká dnešnímu trendu, kdy se vše zmenšuje. U Microsoftu zvolili anatomicky přítulnější tvar a myš naopak zvětšili. Pravda je, že si na to člověk napřed musí zvyknout, ale když už si zvykne, připadá si na ostatních myších tak nějak divně. Bohužel se myš nehodí příliš pro dětské ruce - na ně je až moc veliká.
Použití dvou rozdílných materiálů na obal je také určitou raritou. Tmavěšedivé plochy jsou totiž jemně pogumované a úchop na těchto místech je daleko pevnější. Ostatní stříbrný povrch myši je spíše hladký - jak je vidět z fotografií.
Na spodní straně je myš opatřena čtyřmi kluznými plochami. Jsou oválné a opět oproti standardním myším abnormálně velké. Díky tomu podléhají minimálnímu opotřebení, ale na druhou stranu se na ně také dobře chytá prach. To je však snad jediná slabina této myši a občasnému čištění těchto ploch se nevyhneme ani u jiných myší. Alespoň do doby, než přijdou na trh myši na vzduchovém polštáři, se s tímto jevem bude muset uživatel smířit.
Kvalitní jsou i tlačítka. Nejenže jsou při pokliku tichá, ale navíc i po tak dlouhé době nejeví žádné známky opotřebení. Jsou rozměrná jak do šířky, tak do délky, dají se mačkat po celé svojí ploše a jejich odpor je slabý natolik, že neunavuje prsty. Na dvě přídavná tlačítka na boku jsem si upřímě řečeno nezvykl. Přeci jenom, když držíte myš také palcem, tak je nevýhodné při aktivním surfování internetem přehazovat palec z místa na místo.
Hojně používané rolovací kolečko nechybí ani na této myši. Jedinou změnou za celou dobu dosavadního používání oproti stavu z výroby je to, že se pohybuje nepatrně volněji a při stisku na levé straně neznatelně drhne o levý okraj.
Na závěr se přiznám, že jsem lepší a kvalitnější myš ještě v ruce neměl a neměl jsem čest s ní pracovat. Z obrázků je patrné, že jsem k Microsoft InelliMouse Explorer 2.0A nikdy nebyl zdvořilý a že jsem s ní nikdy nejednal zrovna v rukavičkách. Párkrát letěla ze stolu na zem, absolvovala bez problému výlet z kapsy na schody a ze schodů dolů a do dnešních dnů odolává bez problémů tvrdému pracovnímu nasazení.
Zkrátka, ideální myš. A to nejenom pro profesionály.
