100 milióntý křemíkogermaniový čip

Již ve více jak 100 miliónech kusů čipů byla využita pokročilá technologie výroby vysoce integrovaných procesorů a pomocných obvodů na bázi kombinace křemíku a germania. K úspěchu si gratulovala IBM.
Již ve více jak 100 miliónech kusů čipů byla využita pokročilá technologie výroby vysoce integrovaných procesorů a pomocných obvodů na bázi kombinace křemíku a germania. Rekord si pro sebe nárokuje výrobní linka v americkém Burlingtonu ve státě Vermont.

Stamiliontý čip byl dodán Tektronixu, který dodává testovací zařízení pro nejrůznější účely. Před dvěma měsíci představila IBM nejrychlejší polovodič na světě, založený na Si-Ge (silicium-germanium) technologii, který pracoval v taktu 110 GHz (viz současných maximálních 2,5 GHz u Pentia IV) a byl schopen zpracovat elektronický signál v 4,3 miliardtině vteřiny.

Poprvé IBM představila výrobní postup na bázi Si-Ge v roce 1989. První komerčně vyráběné mikroprocesory se objevily teprve po devíti letech, na podzim roku 1998. Odlišný proces si vyžádal řadu adaptací před nasazení v masové výrobě. Namísto běžného, vysoce čistého amorfního křemíku je zde jako základního materiálu použito pro vylepšení vlastností Germanium, díky kterému je čip schopen pracovat efektivněji. Díky vyšší rychlosti zpracování se tak křemíkové čipy s germaniovým "dopingem" objevují v nejnáročnějších oblastech nasazení - při návrhu vysokorychlostních síťových prvků (gigabitových páteřních směrovačů, přepínačů) a speciálních testovacích čipů (Tektronix), které těží z další přednosti Germania - snadnější integrace více vlastností na jediném čipu, vyššího výkonu při nižší spotřebě a hmotnosti spolu s akceptovatelnou cenou.

100 miliónů čipů je úctyhodné množství, avšak za takřka 4 roky již ne tak přesvědčivé - uvidíme, zda se technologie podaří přizpůsobit natolik, aby byla schopna zrychlit i pomalá, zahřívající se, akumulátory vysávající srdce našich notebooků.