Americké soudy se totiž snaží přinutit „krále vyhledávačů“, firmu Google, aby vládě dovolila nahlédnout do toho, co vlastně lidé vyhledávají. Kromě Googlu požádaly úřady o údaje společnosti Microsoft, Yahoo a America Online, které jsou dalšími provozovateli největších vyhledávacích služeb.
Zástupci ministerstva spravedlnosti zatím oficiálně neuvedli, jaké společnosti výzvy uposlechly a do jaké míry. Microsoft, Yahoo i AOL ale připustily, že žádosti již zčásti vyhověly. Zásadně proti se tak postavil jen Google, jehož zástupci prohlásili, že se budou vydání dat rozhodně bránit. Ministerstvo spravedlnosti proto podalo žádost kalifornskému federálnímu soudu, aby donutil Google uposlechnout, a v důsledku sporu již výrazně poklesly akcie Google na burze.
Vláda požaduje po společnostech náhodný vzorek jednoho miliónu internetových adres přístupných s pomocí vyhledávače, a dále jeden milión dotazů, které lidé vložili v průběhu jednoho týdne. Původně přitom požadovala všechny internetové adresy zaindexované vyhledávači a navíc všechny dotazy vložené v průběhu jednoho konkrétního měsíce, později ale byla v důsledku odporu žádost zmírněna.
Žádost se podle serveru CNET netýká údajů, které mohou identifikovat jednotlivé uživatele internetu. Její odpůrci ale uvádějí, že ve chvíli, kdy bude mít ministerstvo spravedlnost v ruce informace o tom, že někdo například zadal do vyhledávače slova jako dětská pornografie, může v souladu se zákonem v dalším kroku identifikaci dotyčného po vyhledávacích službách požadovat. Internetový konzultant Danny Sullivan uvedl: "Rozhodně to může podnítit určitou paranoiu. Nyní nežádají o osobní data, ale příště mohou."
Google má na své straně ochránce lidských práv
Kurt Opsahl z organizace Electronic Frontier Foundation, která chrání práva uživatelů v digitálním světě, ovšem postup společnosti oceňuje. "Google má obrovskou databázi, která zasahuje do nejsoukromějších částí vašeho života. Co hledáte, co čtete, čeho se obáváte, co máte v oblibě. Lidé by měli být schopni používat moderních nástrojů jako jsou internetové vyhledávače beze strachu, že je sleduje Velký Bratr," uvedl Opsahl a vyjádřil zklamání, že se majitelé ostatních vyhledávacích nástrojů vzdali bez boje.
„Hledání na internetu se vám může vymstít a pronásledovat vás -zvláště pokud se nějak dá přímo vysledovat k vaší osobě,“ varují stránky jedné z amerických organizací zabývajících se ochranou soukromých dat na internetu.
„Hodně lidí určitě konzultuje svůj život s internetovými stránkami častěji než se svojí matkou,“ citovala agentura AP Thomase Burkeho, právníka a experta na tuto oblast. „Jistě by se jim nelíbilo, kdyby vláda chtěla vědět, jak často a o čem telefonují s matkou. Proto by je mělo znervózňovat i toto.“ Podle mnohých je tento soudní spor naprosto zásadní, neboť po jeho konci by mohly úřady nahlížet do soukromých životů mnohem podrobněji než dříve.
„Pokud Google prohraje, co zabrání americké vládě, aby žádala více a více informací: o terorismu či nějaké firmě?“ citovala agentura AFP názor Pam Dixonové z organizace propagující ochranu soukromých dat. „Google se může stát mnohem mocnějším vládním prostředkem, než si kdy kdo uměl představit.“
Informace mají podle úřadů ochránit děti před pornografií
úřady věří, že se díky těmto údajům podaří získat více informací o nejtemnějších zákoutích internetu. Oficiálně mluví o snaze lépe čelit šíření dětské pornografie, stejně tak mohou záznamy napovědět ledacos o islámském extremismu či čemkoliv dalším.
Bushova administrativa se snaží podpořit zákon z roku 1998 zvaný Child Online Protection Act, jehož smyslem je bránit dětem v přístupu k materiálům na internetu, které jim mohou škodit. Zákon před dvěmi lety zablokoval americký Nejvyšší soud a poslal záležitost zpět k přezkoumání soudům nižší instance (více zde).
Dle návrhu zákona může být stíhán a postižen vysokými pokutami či trestem vězení ten, kdo provozuje komerční webové stránky s škodlivým a obscénním obsahem ohrožujícím děti a mládež do sedmnácti let a vědomě jim umožní k stránkám přístup. Vágní znění zákona a z toho vyplývající možnost jeho zneužití ale pobouřila ochránce občanských svobod a celá řada organizací se připojila k sdružení ACLU (American Civil Liberties Union), které proti přijetí zákona bojuje.
Jeden problém zákona jsou možné rozdílné výklady toho, co je vědomé umožnění přístupu k obsahu a jaké zábrany jsou dostatečné. Druhým sporným bodem je specifikování škodlivého obsahu. Pokud by byl žalobce dostatečně horlivý, mohl by podle odborníků na právo na základě zákona prohlásit za škodlivý obsah třeba zobrazení nahoty na renesančních obrazech.
Narozdíl od ACLU zákon silně podporuje křesťanská organizace Národní koalice pro ochranu dětí a rodin. Její viceprezident Jack Samad prohlásil, že je rozhodnutím Google zklamán. "Mladí lidé mají zničené životy kvůli tomu, že jsou vystaveni pornografii na internetu," uvedl Samad.
