New York (Od našeho zpravodaje) -
Úplně nezapadá mezi zarputilé bojovnice, které se na kurtech perou o body, peníze a trofeje. Marie Bouzková je na WTA tak trochu zjevením. Nevnímá tenis jen jako konkurenční prostředí. Záleží jí na dobrých vztazích. A stále hledá nějaké rozptýlení.
Mnozí jí říkají Maruška, což se docela hodí k její pověsti milé a zdvořilé, usměvavé a družné mladé dámy. Při osobním setkání záhy zjistíte, že pověst nelže.
I proto loni po osminásobné vítězce Petře Kvitové převzala Cenu Karen Krantzckeové, kterou podle výsledků hlasování samotných tenistek získává jedna z nich za vzorové sportovní i lidské chování na kurtu i v zákulisí.
V březnu 2020 poprvé pronikla do Top 50, letos ji však přibrzdila zranění palce na ruce a kolena. Třebaže je nyní až na 87. místě pořadí WTA Tour, neztrácí dobrou náladu ani naděje na pronikavý úspěch.
Vítězka juniorky na US Open 2014 dál sní o grandslamovém titulu mezi dospělými. Ráda by se jednou prosmýkla do elitní světové desítky. Zalíbila se jí spolupráce s Lucií Hradeckou v deblu.
Zároveň však třiadvacetiletá žena sídlící střídavě v Praze a floridském Bradentonu nežije pouze pro využité mečboly a poskoky na žebříčku.
V rozhovoru pro iDNES Premium a deník Sport se v New Yorku rozpovídala o všech svých zálibách nebo o studiích na univerzitě.
Vyloženě mě baví, když cestuju sama. Můžu si program udělat podle svého. Kdybych měla někoho s sebou, myslel by si, že jsem blázen.
Marie Bouzková
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
