V Česku narůstá počet míst s výskytem klíšťat pocházejících z jihu Evropy nebo subsaharské Afriky. Nejčastěji jde o pijáka lužního (na snímku). (17. června 2020) | foto: ČTK

Africká havěť si našla cestu do Česka, přibývá míst výskytu

  • 361
V Česku přibývá míst s výskytem klíšťat z jihu Evropy nebo subsaharské Afriky. Nejčastěji jde o pijáka lužního. Další jsou klíšťata rodu Hyalomma. Původně se objevovala pouze na jihu Moravy, v poslední době se však rozšířila i na řadu míst v Čechách. Kvůli mapování těchto klíšťat vznikl projekt Najdipijaka.cz, na kterém spolupracují vědci napříč českými univerzitami.

Nové druhy klíšťat, které se do republiky dostaly na stěhovavých ptácích, mohou přenášet infekční onemocnění, a to především na zvířata. I když riziko nákazy v Česku je nízké, nelze ho úplně vyloučit. 

„Například pro koně může být až smrtelná,“ uvedl jeden z autorů projektu David Modrý. Nebezpečí představují tyto typy klíšťat i pro psy, protože přenášejí psí babeziózu, která může být bez včasné léčby pro zvířata smrtelná.

Klíšťata rodu Hyalomma zase přenášejí Krymžsko-konžskou hemoragickou horečku, pro lidi ale příliš nebezpečná nejsou. Dospělí jedinci totiž obvykle nesají krev lidem.

Piják lužní

Nenasátí dospělci dosahují velikosti 5 milimetrů. Typickým znakem je pestrý štítek, obvykle zbarvený v odstínech hnědočervené, s typickou bílou kresbou. U samců kryje štítek celé tělo, u samic jen přední část. U nasátých samic se štítek nezvětšuje a v poměru k velikosti těla je potom méně zřetelný.

Najdipijaka.cz

Na projektu Najdipijaka.cz spolupracují vědci z několika míst v republice. Jde například o zástupce českobudějovického biologického centra Akademie věd, fakulty veterinárního lékařství a CEITEC Veterinární a farmaceutické univerzity Brno, Výzkumného ústavu veterinárního lékařství a České zemědělské univerzity.

Podle Modrého jsou nepůvodní klíšťata rozpoznatelná pro člověka pouhým okem. Jsou větší a dosahují délky až 2,5 centimetru a mají pruhované končetiny. Vědci shánějí jakékoliv informace o výskytu těchto parazitů.

„Stačí nám i fotka s údaji o místu,“ uvedl Modrý. Dodal, že přínosnější je pak zaslání samotného klíštěte, které mohou vědci podrobněji analyzovat.

Nakažených přibývá rychleji než loni

Zdravotníci v souvislosti s klíšťovou aktivitou v Česku bijí na poplach. Klíšťovou encefalitidou se v zemi tento rok jen do konce května nakazilo o polovinu více lidí než loni.

Dnešní dynamická doba sebou nese i rychlé změny v rozšíření infekčních nemocí a jedním z významných úkolů našeho výzkumu je sledovat nová a šířících se onemocnění působená parazity jak u zvířat, tak i u člověka.

Najdipijaka.cz

Nejvíc případů bylo na Vysočině, v Jihočeském a Jihomoravském kraji, vyplývá z informací Státního zdravotního ústavu.

Více než dvojnásobný je počet nákaz lymskou boreliózou. Přitom letní měsíce, kdy je nákaz nejvíce, ještě teprve přijdou.

Klíšťata se probouzejí, v Brně jich za hodinu posbírali šedesát

Do konce května onemocnělo encefalitidou 50 lidí, loni to bylo za stejné období 33. Za celý rok pak 774 lidí, což bylo nejvíc za posledních osm let.

Odborníci zaznamenali klíšťata až do nadmořské výšky 1 500 metrů. Očkováno je proti klíšťové encefalitidě asi 29 procent obyvatel. Proti borelióze na rozdíl od encefalitidy zatím není dostupná vakcína, kterou by se mohli lidé chránit. Očkování ovšem existuje pro psy.

Kdo je v týmu projektu

Výzkumný tým Ústavu patologické morfologie a parazitologie Fakulty veterinárního lékařství veterinární univerzity v Brně je složený z veterinárních lékařů, biologů, postgraduálních i pregraduálních studentů, studujících nejrůznější aspekty parazitárních a jiných infekčních onemocnění domácích a volně žijících zvířat a jejich přenos mezi zvířaty a člověkem. Hlavní oblasti zájmu zahrnují jak témata „domácí“ kterými jsou jak např. členovci přenášené infekce masožravců a domácích kopytníků, parazitózy velkých šelem v Evropě, tak i výzkum „exotických“ témat, jako jsou především parazitární nemoci afrických lidoopů, slonů, kytovců a plazů.

Najdipijaka.cz

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video