Slovinci řekli ano NATO a EU

  • 34
Lublaň - Slovinci schválili v referendu vstup své země do NATO a Evropské unie. Z předběžných oficiálních výsledků ústřední volební komise vstup Slovinska do NATO podpořilo 66,08 procenta a do EU 89,66 procenta voličů. Slovinsko má být jako první ze zemí bývalé Jugoslávie přijato do NATO příští rok.

Vstup Slovinska do NATO podpořilo 66,08 procenta a proti bylo 33,92 procenta z dosud sečtených 90 procenta hlasů. Vstup Slovinska do EU pak podpořilo 89,66 procenta hlasujících.

Neoficiální konečné výsledky by měly být zveřejněny ještě v nočních hodinách.

Premiér slovinské vlády Anton Rop uvedl, že je spokojen a označil výsledek za vstup Slovinska do nové éry. Spokojenost vyjádřil i prezident země Janez Drnovšek.

Potěšení z průběžných výsledků vyjádřil bezprostředně po zvěřejnění prvních čísel i generální tajemník NATO George Robertson. "Výsledky ukazují, že Slovinsko je ochotno přijmout závazky, které ze členství vyplývají. Blahopřeji slovinské vládě za skvělou propagaci aliance," řekl Robertson.

Ve Slovinsku bylo voličům k dispozici 3 400 hlasovacích místností, které se otevřely už v sedm hodin ráno. Po intenzivní kampani slovinské vlády z posledních týdnů podporovalo vstup do aliance jen něco málo přes 50 procent obyvatel. Vláda nicméně věří, že hlasování bude úspěšné.

Podle výsledků posledních průzkumů veřejného mínění hodlalo v referendu odevzdat svůj hlas až 75 procent z více než 1,5 milionu oprávněných voličů. Své ano by mělo pro vstup země do EU vyslovit podle průzkumů až 80 procent voličů.

Za nejednoznačný však označovaly agentury výsledek hlasování o členství v NATO. Od začátku války v Iráku klesla ve Slovinsku podpora vstupu do aliance na 51 procent.

SLOVINSKO A NATO

Vztahy Slovinska s NATO sahají až do devadesátých let minulého století.

V říjnu 1993
slovinský parlament rozhodl požádat o přidružené zastoupení v Severoatlantickém shromáždění.

V březnu 1994 se pak Slovinsko připojilo k programu NATO Partnerství pro
mír.

V září 1996 tehdejší slovinský premiér Janez Drnovšek po návratu ze Spojených států prohlásil, že Slovinsko bude nepochybně mezi prvními kandidáty na plné členství v Severoatlantické alianci.

Na summitu NATO v Madridu však jeho země pozvánku do Aliance
nedostala. Ke členství vyzvali Slovinsko a dalších sedm zemí představitelé NATO až loni v listopadu na summitu Aliance v Praze....více ZDE

Ještě v lednu průzkumy veřejného mínění ukazovaly, že se vstupem své země do Severoatlantické aliance souhlasí jen 38 procent obyvatel. Podpora začlenění své země do struktur EU byla podstatně vyšší: souhlasilo by asi 60 procent.

Slovinská vláda proto zahájila masivní kampaň, aby na poslední chvíli ještě přesvědčila voliče o výhodách členství v alianci. Hlavními příčinami nesouhlasu se členstvím v alianci jsou obavy z dominantního ostavení USA, vysoké náklady na obranu a fakt, že Slovinsko není ohroženou zemí a jeho bezpečnost mu dostatečně zaručí členství v EU.

V současné vlně rozšiřování aliance o sedm nových členů se bude referendum patrně konat jen ve Slovinsku. Za padesát let existence NATO se přitom veřejný plebiscit o vstupu do aliance uskutečnil jen ve Španělsku, Maďarsku a na Slovensku, kde za dalšího referenda o vstupu do NATO ještě probíhá petiční akce.

Celkem čtyři slovinská referenda - dvě předkola proběhla už v lednu - budou stát přes 5 milionů eur. Mezi novinkami byla i možnost elektronického hlasování.

I když se volební komise zaměří nejprve na sčítání hlasů do EU, konečné výsledky pak centrální komise zveřejní 1. dubna.

O ochotě Slovinců přistoupit k NATO by měli úředníci alianci informovat už 26. března, kdy by zástupci země měli v Bruselu podepsat přístupové protokoly.

Na hlasy ze zámoří však bude volební komise čekat až do poledne 28. března.

natoaktual.cz - Informační a zpravodajský portál o NATO


Video