Po letech testů se americké námořnictvo rozhodlo podle tohoto prohlášení vybavit vůbec první loď laserovou zbraní a vyslat ji do služby. Zařízení s označením Navy Laser Weapons System (LaWS) je umístěno na lodi USS Ponce, což bylo původně transportní a vyloďovací plavidlo, přestavěné na podpůrné plavidlo Páté flotily. Nyní bude sloužit i jako plovoucí základna. Do oblasti Perského zálivu by se mělo dostat možná ještě ke konci tohoto roku, nejpozději příští rok.
Zatím je tento infračervený laser schopen poslat k zemi drony, ale v budoucnu se počítá, že laserová zbraň bude určena především pro sestřelování raket, případně dalších objektů. Proto bude muset mít vyšší výkon. Jak píše server Wired, je tato příští generace laserových zbraní zatím inženýrským oříškem. Takový systém bude muset mít výkon kolem jednoho MW, aby se mu během sekundy podařilo propálit skrz ocelový plášť. To už bude muset mít elektřinu z lodi a navíc výstřel nebude už tak levný.
V průběhu testů se prý stoprocentně osvědčil, když zaznamenal úspěch ve dvanácti případech z dvanácti.
Armáda zatím podrobnosti o této zbrani tají, a tak neznáme její výkon (bude v řádech desítek kW) ani vzdálenost, na jakou "dostřelí". Chlubí se však nízkými provozními náklady.
Levná střelba
Jedním z hlavních důvodů využívání laserových zbraní je totiž cena výstřelu. Laser využívá elektřinu, a může tedy střílet tak dlouho, dokud je mu dodávána energie. Podle armádních zdrojů přitom jeden takový laserový výstřel vyjde asi na jeden dolar (cca 19,75 korun). "Porovnejte to se stovkami tisíc dolarů, které stojí vystřelit raketu," uvedl v prohlášení šéf výzkumu námořnictva, kontradmirál Matthew Klunder. Prototyp této laserové zbraně stál podle serveru nydailynews.com 31 až 32 milionů dolarů (zhruba 612 - 632 milionů korun).
Na druhou stranu má tato laserová zbraň i své nedostatky. Problémy jí totiž může dělat nepříznivé počasí. Jak ukázaly předchozí testy, lasery nemusí vůbec fungovat, nebo budou pracovat špatně v dešti, mlze, prachu či kouři. Takové prostředí prostě paprsek rozptýlí.
Různé využití
Námořnictvo také počítá s tím, že by laser bylo možné využít i pro varování. S výrazně nižším výkonem a přepnutím z infračerveného do viditelného spektra by například mohl být namířen na potenciálního útočníka, a tím ho upozornit, že je zaměřen a měl by změnit své chování. Takto může sloužit i k oslňování nebo jako varovný signál ostatním jednotkám. V neposlední řadě může zahřát objekt, aby na něj mohly být navedeny rakety.
A naopak, LaWS může také likvidovat různé senzory, které jsou velmi náchylné k poškození laserem, jako je třeba naváděcí infračervený systém raket.
Ve vzduchu i na zemi
Armády testují i pozemní laserové zbraně. Například německá firma Rheinmetall Defence představila laser, který dokáže sestřelit bezpilotní letoun na vzdálenost až dvou kilometrů (více zde).
Američané zase chtějí laser ve vzduchu. Projekt se jmenuje HELLADS (High Energy Liquid Laser Area Defense System) a má za cíl vyvinout laserový zbraňový systém, který by měl být až desetkrát menší a lehčí než současné lasery podobné síly. To by mělo umožnit integraci do taktických letadel.
