Za několik dní bychom se měli s jistotou dozvědět, zda se sondě OSIRIS-REx (Origins Spectral Interpretation Resource Identification Security Regolith Explorer) amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) podařilo odebrat vzorky z malé planetky Bennu, k níž odstartovala před čtyřmi lety.
První cíl mise byl splněn, když v noci na středu přistála sonda na tomto více než 322 milionů kilometrů vzdáleném objektu s katalogovým číslem 1999 RQ36 a poté se od planetky znovu odpoutala do bezpečné vzdálenosti.
Asteroid je přibližně stejně vysoký jako Empire State Building a mohl by koncem příštího století potenciálně ohrozit Zemi. Podle současných výpočtů je tu pravděpodobnost 1: 2 700, že Bennu zasáhne naši planetu během jednoho z jejích blízkých průletů.
TOUCHDOWN!
Sampling in progress
#ToBennuAndBack https://t.co/8dj2g8AUxK
„Nemůžu uvěřit, že jsme to doopravdy dokázali,“ řekl po přistání sondy jeden z členů týmu NASA, profesor Dante Lauretta z Arizonské univerzity. „Sonda udělala všechno, co měla.“
Podle předběžných údajů celý manévr proběhl podle plánu a tak je vysoká pravděpodobnost, že se podařil také odběr. Sonda bude nyní několik dní posílat data o celé akci a až teprve po jejich vyhodnocení budeme mít stoprocentní jistotu. Pokud se něco pokazilo, pokusí se OSIRIS-REx o další odběr.
Při odběru vzorků se příslušný mechanismus na pět sekund dotkl Bennu, vystřelil stlačený dusík, čímž na povrchu zvířil materiál, z něhož část sonda odebrala, než se opět vzdálila. K dispozici jsou zdroje pro tři takovéto manévry.
V roce 2023 pak můžeme očekávat, že se OSIRIS-REx vrátí k Zemi a pošle nám balíček v podobě kapsle obsahující tyto vzorky k pozemské analýze.
 |
Vědci mají o materiál z Bennu velký zájem, protože jim umožní zjistit, jaké chemické látky a horniny planetka obsahuje. Očekávají, že se z těchto údajů dozvědí nové informace o raných fázích vývoje Sluneční soustavy. Možná dostanou i odpovědi na otázky, které jim pomohou lépe objasnit vznik života. Dopady podobných asteroidů na Zemi v dávné minulosti pravděpodobně přinesly organický materiál a vodu, které jsou nutné pro vznik života.
Sedmiletá mise
Mise začala 8. září 2016 vypuštěním sondy do vesmíru. Vedle čipu s více než 400 tisíci jmény zájemců, které NASA již takřka tradičně posílá do kosmu spolu s vědeckou aparaturou, se na cestu vydala digitalizovaná data s básněmi nebo obrázky, které jste mohli i vy zaslat před startem sondy.
9. září 2016 |
Sonda po dvouleté cestě dorazila k Bennu v prosinci 2018. Od té doby OSIRIS-REx prováděla průzkum tělesa a připravovala se na splnění hlavního úkolu.
Na návrat domů by se sonda OSIRIS-REx měla od Bennu vydat přibližně v polovině příštího roku. Přistání na Zemi NASA naplánovala na 24. září 2023.
Vesmírný stroj velikosti minibusu pro 15 lidí tak urazí do roku 2023 přes 6,5 miliardy kilometrů na cestě k asteroidu a zpět. Náklady na misi jsou asi 800 milionů dolarů (cca 18,5 mld. korun). Tento let je třetím v rámci programu New Frontiers. První dvě mise New Horizons a Juno již přispěly ke studiu vnější Sluneční soustavy a jsou stále v provozu.
OSIRIS-REx není jediná sonda, která se zaměřila na odběr vzorků a jejich dopravu na Zemi.
Sonda Hajabusa 2 nad asteroidem Rjugu
Před více než rokem se podobný manévr povedl japonskému stroji Hajabusa 2, který úspěšně přistál na asteroidu Ryugu a získal jeho podzemní vzorky.
Byl to již druhý projekt japonské vesmírné agentury JAXA se zaměřeným na průzkum asteroidů a přepravu vzorků z nich na Zemi.
7. března 2019 |
První sondu Hajabusa japonští vědci vypustili v roce 2003 a její let byl úspěšný, i když návrat zkomplikovaly technické problémy. Pouzdro se vzorky nakonec na Zemi přistálo v polovině roku 2010.
