Nezbláznit se v polární zimě není jednoduché, řekl Horký v Rozstřelu

  15:56
Filmař a polárník Petr Horký byl u záchrany sto let staré lodi Amundsenovy lodi Maud. Jak probíhala a co podobné projekty Norům a Evropanům obecně dávají, prozradil v pořadu Rozstřel.

V srpnu letošního roku do norského přístavu Vollen vjela loď, která z něj před sto lety vyrazila na moře. A z nich 88 let strávila pod vodou několik tisíc kilometrů daleko. Torzo lodi Maud polárníka Roalda Amundsena zachránil projekt sochaře Jana Wanggaarda, který za jediný dolar koupil práva na vrak. S pomocí sponzorů dokázal zorganizovat její záchranu a převoz z dna moře u kanadských břehů zpět do Norska. 

Loď vznikla kvůli projektu dobytí severního pólu za využití driftu polárního ledu. Ten byl známý od 19. století a rozhodně není zanedbatelný. Zkušenosti s tím má i Petr Horký: „Když jsem já šel k severnímu pólu, měli jsme tu smůlu, že drift byl přesně opačný,“ řekl v Rozstřelu. 

Po celodenním pochodu se tak jeho výprava během noci kvůli pohybu ledu pod nohama dostala v některých případech o kilometry zpět. „Drift může mít rychlost až kilometr za hodinu,“ řekl Horký. Byly samozřejmě i výpravy, kterým pohyb ledu pomáhal, ale dnes už víme, že až na severní pól je prakticky nemožné se s jeho pomocí dostat.

Amundsen nechal loď Maud postavit z vlastních peněz. Zřejmě proto, že v roce 1910, kdy byl pověřen velením expedice na škuneru Fram jiného velkého polárníka Fridtjofa Nansena. Amundsen až po vyplutí výpravu původně směřující na sever obrátil směrem k jižnímu pólu. Chtěl totiž předstihnout britskou Scottovu expedici. Po následném úspěchu u jižního pólu snad tedy cítil povinnost svůj čin napravit a přichystat novou expedici k severnímu pólu.

V principu nešlo o nic složitého. Velmi zjednodušeně řečeno musel sehnat posádku, materiál, nechat loď zamrznout a pak „už jen“ vydržet, říká Horký. „Ale nezbláznit se v polární zimě při -30, -40 stupních, možná i -50, není nic jednoduchého,“ popisuje. Posádka neměla mnoho na práci a nevyhnutelně v ní musely hlodat i pochybnosti o tom, kam je neovladatelný drift zanese. Sice prováděla i důležitý vědecký výzkum, ale jen v omezené míře.

Amundsen a spol. se se všemi nástrahy potýkali úspěšně, klíčové ovšem bylo, že se nedostali k severnímu pólu. „Veřejnost čekala zprávu o dobytí severního pólu, a ta nepřišla, (expedice skončila v Beringově průlivu po cestě podél Kanady, pozn.red.),“ řekl Horký. A to rozhodlo o tom, že byla považována za neúspěšnou. Amundsena neúspěch zcela finančně zruinoval. „Dokonce i na jeho dům byl vyhlášen konkurz, řečeno dnešními slovy, a koupil ho Amundsenův mecenáš, aby ten měl kde vůbec bydlet,“ řekl Petr Horký.

Petr Horký

režisér, moderátor, producent, specialista na „dobrodružné“ lokace a náměty. Točil v osmdesáti zemích světa, mimo jiných s lidmi jako Thor Heyerdahl, Reinhold Messner, Edmund Hillary, Arthur C. Clarke, Erich von Däniken a dalšími.

Samotná Maud vyšla z driftovacího dobrodružství v dobrém stavu. Amundsen ji prodal kanadské Hudson Bay Company (dřív vykupovala úlovky od lovců kožešin a prodávala jim zásoby, dnes vlastní v Kanadě velkou síť obchodních domů). Loď po přejmenování na Bay Maud sloužila do roku 1930, kdy pravděpodobně zamrzla a potopila se na mělčině v zátoce Cambridge. Společnosti ji tam zanechala jejímu osudu. Na tomto místě více méně bez povšimnutí spočívala až do roku 2011, kdy norský sochař Jan Wanggaard spustil projekt na její záchranu.

Zájem Norů je do jisté míry podle Horkého pochopitelný i proto, že Amundsen je pro ně velkou historickou postavou. Přitom se nedá říci, že by byl „hrdinský typ“. „Byl velmi praktický. Učil se u Eskymáků, kteří v 19. století nebyli vždy považování za plnohodnotné lidi, on ovšem pochopil, že jejich know-how přežití v arktických podmínkách je unikátní,“ vysvětluje Petr Horký. Nevadilo mu například využívat psy ze spřežení jako „živou spižírnu“, což pro jiné polárníky bylo eticky problematické.„Já jsem byl ovšem až u závěrečné fáze projektu. Já i Jan Wanggaard jsme to, myslím, celé brali za velkou pošetilost, veliké bláznovství,“ popisuje Horký. I jeho samotného překvapilo, jaký vzbudil projekt zájem: „Na přivítání lodi přišlo možná dva tisíce, možná pět tisíc Norů [...] a fotky se objevily i v České republice, která má k Amundsenovi a Norsku přece jen poměrně daleko.“ Podle jeho slov z materiálu určitě nevznikne celovečerní dokument.

Autor:
  • Nejčtenější

Vyplatilo se Němcům opustit jádro? Studie odhaluje překvapivé zjištění

Norská studie dokazuje, že masivní investice do obnovitelných zdrojů energie přinesly Německu v posledních 20 letech mnohem menší redukci emisí skleníkových plynů, než jakou by zajistily za výrazně...

3. října 2024

Palubní inženýr Concordu neměl za letu čas ani na jídlo. Práci mu vzal počítač

Cesta z Londýna do New Yorku trvala letounu Condorde zhruba tři hodiny. Toto nadzvukové dopravní letadlo je dodnes považováno za vrchol civilní letecké dopravy, který už téměř 21 let známe jen jako...

6. října 2024

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Parní lokomotiva, která nikdy nemohla přijet uhlím napřed

Vedle parních lokomotiv „obyčejné“ konstrukce vznikaly také parní lokomotivy méně obvyklé, až vyloženě neortodoxní, kam patří i stroje systému Fairlie. Obousměrné lokomotivy Fairlie vypadají na první...

30. září 2024

Opravdu byste se před T. rexem neschovali ani v autě?

Za poslední čtvrtstoletí se objevilo několik studií, které přišly s odhady konkrétní síly a tlaku, jimiž dokázal Tyrannosaurus rex působit na svoji kořist. Výsledky různých výzkumů se značně liší v...

29. září 2024

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Bojová technika se roztavila. Jak Sověti testovali jaderné zbraně na civilistech

Premium

Stalo se před 70 lety. Sovětský svaz v rámci tajného projektu vývoje jaderných zbraní provedl pokus, při němž si na svých vlastních lidech – civilistech i vojácích – testoval, co nukleární výbuch umí...

28. září 2024

Slunce umí i „táboráky“, ale největší překvapení připravilo letos, říká astronom

Premium

Díky družicím, které se přibližují k naší mateřské hvězdě, snad lidstvo jednou poodhalí největší záhadu sluneční fyziky: Proč je povrch Slunce chladnější než jeho atmosféra? Do té doby si ovšem s...

6. října 2024

Palubní inženýr Concordu neměl za letu čas ani na jídlo. Práci mu vzal počítač

Cesta z Londýna do New Yorku trvala letounu Condorde zhruba tři hodiny. Toto nadzvukové dopravní letadlo je dodnes považováno za vrchol civilní letecké dopravy, který už téměř 21 let známe jen jako...

6. října 2024

Je Intel v koncích? Ždímá AMD akumulátor? Vyzkoušeli jsme nové procesory

Vyzkoušeli jsme notebooky s nejnovějšími procesory AMD, Intel a Qualcomm. Víme, jaký výkon nabídnou, jak rychle vyždímají akumulátor a podle čeho si je máte vybrat a jaký skok představují oproti...

5. října 2024

Když selžou padáky, může SpaceX nově zachránit astronauty i díky motorům

Kosmická loď Crew Dragon vozí astronauty na oběžnou dráhu a zpět už od roku 2020, ale přesto její vývoj nekončí. Nově může v případě nouzové situace využít své silné motory SuperDraco k bezpečnému...

5. října 2024

Škoda odhalila nový elektromobil Elroq na Vltavě, ceny startují na 800 tisících

Škoda představila v Praze, v reprezentativní budově Občanské plovárny, svůj nový elektromobil. Model Elroq je od...

Vyplatilo se Němcům opustit jádro? Studie odhaluje překvapivé zjištění

Norská studie dokazuje, že masivní investice do obnovitelných zdrojů energie přinesly Německu v posledních 20 letech...

Sexy studentka je novou hvězdou Playboye. Nafotil ji SuperStar Miro Šmajda

V létě vyhrála soutěž Hledáme Playmate 2024 a už má za sebou focení pro Playboy. Studentka Sandra Taškovičová (19) z...

V dubnu zrušil asistovanou sebevraždu, nyní se Jan Kavalír dočkal dcery

Bývalý fitness trenér Jan Kavalír (33) trpící neurosvalovým onemocněním ALS zrušil letos v dubnu asistovanou sebevraždu...

Co dělá v žaludku studená kola a proč je lepší pít po jídle, líčí biochemička

Premium Možná vás už napadlo, co se děje v našem žaludku, když se v něm potká jídlo s pitím. Nebo patříte k těm hloubavějším...