Takovou odezvu jsme nečekali, napsal Technetu Steven Claes, když jsme se ho e-mailem zeptali, co říká popularitě své vědecké práce. Mladý belgický lékař je totiž autorem zprávy, která prošla významnou částí světových médií (BBC, Huffington Post, blog New York Times).
Claes s kolegy měl podle zpráv objevit v koleni "nový vaz", který vědcům dosud ne zcela jasným způsobem unikal. Při pohledu na samotnou práci (placený přístup), ze které zprávy vychází, už je situace poněkud střízlivější. Belgičtí lékaři nic nového neobjevili, jen přesně a na větším množství případů popsali vaz, který je znám minimálně od roku 1879. Sami to v práci uvádějí, jen pro vaz navrhují nové jméno (anterolaterální ligament, tedy "přední postranní vaz").
Jak to celé vzniklo?Pokud jste si otevřeli odkaz na původní práci belgických lékařů, možná vás napadlo, proč se zpráva objevila až nyní, když v časopisu Journal of Anatomy vyšla už v srpnu letošního roku? Důvod je prozaický: první autor zmíněné práce Steven Claes 8. listopadu obhajoval svou dizertační práci. Toho si všimlo tiskové oddělení a vydalo zprávu "Chirurgové popsali nový vaz v koleni" (anglicky). Odtud byl už jen krok k titulkům typu "Vědci objevili novou část lidského těla". |
Belgičané především pozorování hodně vylepšili. Rozpitvali zhruba čtyři desítky kolen mrtvých dárců a ukázali, že vaz je přítomen u všech s výjimkou jednoho (z důvodů, které teď lze už těžko přesně určit, zřejmě po zranění).
Anatomové ve stejných vodách
Místo nového objevu tu tedy máme jen oprášení staršího pozorování a jeho podstatné zpřesnění. Ale to už není tak ojedinělá událost, jak se může zdát z její prezentace, říká anatom Ondřej Naňka z Anatomického ústavu 1. Lékařské fakulty UK. "Podobné nové výklady či oprášení polozapomenutých pozorování jsou celkem běžné, v anatomických časopisech byste jich dnes našel celou řadu," říká český lékař.
Někdy může jít jen o drobné poznatky a spíše zajímavosti než co jiného, v jiných případech mohou mít ovšem poměrně zásadní dopad na péči o pacienty. Ale skutečně nové objevy v anatomii člověka jsou dnes zcela výjimečné. A pokud k nim dojde, jsou to spíše drobnosti.
Třeba Ondřej Naňka s kolegy popsal jako zřejmě vůbec první v dějinách anatomie odlišný průběh drobného žlábku na pánvi u muže a u ženy podmíněný průběhem nervu. Výsledkem práce je o něco šetrnější postup pro určité operace či pomůcka pro antropology, která může (alespoň v některých případech) pomoci určit, zda patřily nějaké nalezené kosterní pozůstatky muži či ženě. "Obvykle jde v případě nových objevů právě o takové zajímavosti a drobnosti", říká Ondřej Naňka.
Staronový vaz, nově nazvaný "anterolaterální"
Pro anatomy je dnes zajímavější používat v práci moderní přístroje. Přesněji řečeno moderní metody zobrazování nitra lidského těla bez skalpelu. Tato tzv. klinická anatomie dokáže nejen zpřesnit popis některých částí lidského těla přímo v živém organismu, ale často také nově či přesněji vyložit jejich funkci. A to může snadno vést k vývoji nových léčebných postupů a metod.
To by mohl být i případ "belgického vazu". Při pohledu na něj se totiž vědcům nabízí možnost, že by mohl hrát roli v problémech pacientů po operaci křížového vazu, tedy poměrně běžné komplikace. Část operovaných se problémů ani po zákroku nezbaví a lze si dobře představit, že by v tom mohl mít prsty i nyní připomenutý vaz.
Chirurgové ho zřejmě v poslední době poněkud přehlíželi, poznamenal v rozhovoru pro americké rádio doktor Robert LaPrade. Není to zapomnětlivost, s rozvojem šetrnějších operačních metod jen pomocí malých vpichů (tj. laparoskopická metoda) si ortopedi mohou během operací tohoto vazu všimnout jen těžko. Dokud se odhalovalo celé koleno, byla situace podle něj nejspíše jiná.
Kde je chyba?Proč a jak se novináři poměrně často ve zpravodajství o vědě mýlí, vysvětloval v úterý na přednášce náš kolega Pavel Kasík. V tomto případě jde o klasický příklad přejímání zprávy bez ověřování, což je jen jeden z nešvarů zpravodajství o vědě. |
Zatím však není vůbec jasné, jestli to je špatně, nebo dobře. Claes s kolegy pouze spekulují, že by vaz mohl mít vliv, ale žádný důkaz o tom nepodávají. Ani zatím nemohli, protože pitvali pouze kolena mrtvých dárců.
Dalším krokem zkoumání by zřejmě mohlo být sledování stejné oblasti na magnetické rezonanci, odhaduje anatom Ondřej Naňka. Nejprve proto, aby vědci zjistili, zda je vaz vůbec vidět. A pak budou případně pokračovat ve sledování pacientů s problémy v koleně i po operaci křížových vazů, zda se u nich projevují nějaké společné problémy.
Jak to ovšem ve vědě bývá, bude to trvat celé roky a výsledek je nejistý. Což v titulku tiskové zprávy či webového portálu příliš velkou pozornost nepřitáhne.
Oprava: Že novináři dělají chyby, dokázal i autor tohoto článku, který omylem označil moderní chirurgickou metodu pomocí malých řezů za stetoskopii místo artroskopii (v případě kloubů) či endoskopii (obecně). Stetoskopie je vyšetřovací metoda dýchacích a srdečních šelestů a srdečních ozev. (Jinými slovy: nebyli jsme ani blízko.) Za omyl se omlouváme.
