Toto možná jsou nejstarší stopy života na Zemi. Je jim 3,77 miliardy let

  15:23aktualizováno  15:23
Vědci objevili v kanadské provincii Quebec mikroskopické útvary, které považují za pozůstatek činnosti mikroorganismů z doby zhruba před čtyřmi miliardami let. Šlo by o vůbec nejstarší stopy života na Zemi.

Hematitové „tunely“ by mohly představovat nejstarší fosilie na Zemi. | foto: Dominic Papineau

Jak dlouho po vzniku Země před zhruba 4,55 miliardami let se na ní objevil život? Na tuto otázku, která by například mohla pomoci objasnit i to, jak vzácný či naopak běžný je život ve zbytku vesmíru, dnes máme několik různých odpovědí.

Podle malé skupiny geologů by mohl být první stopou života nezvyklý poměr různých izotopů uhlíku v horninách z grónské formace Akilila z doby (hodně zhruba) před 3,85 miliardy let. Podle opatrné většiny to není zrovna přesvědčivý důkaz a výrazně lepším kandidátem jsou charakteristické pozůstatky sinic staré cca 3,5 miliardy let. A poslední přišla s vlastní verzí skupina odborníků publikující tento týden v časopise Nature. Jejich odpověď je 3,77 miliardy let. A nebo také možná 4,28 miliardy.

Jiný mikroskopický pohled na hematitová vlákna z formace Nuvvuagittuq z...

Jiný mikroskopický pohled na hematitová vlákna z formace Nuvvuagittuq z kanadské provincie Quebec. Na pohled se velmi podobají pozůstatkům bakterií z okolí hydrotermálních pramenů. Vpravo dole je měřítko.

Své tvrzení opírají o nálezy z kanadské formace Nuvvuagittuq v provincii Quebec. Ve vzorcích tam vědci objevili pozůstatky mikroskopických „tunelů“ se stěnami z hematitu (tj. oxidu železitého) a další drobné útvary, které na pohled vypadají hodně podobně jako působení činnosti dnes se vyskytujících mikroorganismů. Podle jejich názoru by tedy tyto drobné stopy mohly zanechat mikroorganismy. A podle toho, jaké metabolické pozůstatky po sobě zanechaly a v jakém prostředí je zanechaly, tak šlo nejspíše o železo metabolizující bakterie žijící v blízkosti podmořských pramenů.

Otázkou je, zda se nechat přesvědčit. Nová práce v Nature, jejímž hlavním autorem je Matthew S. Dodd z Londýnského centra pro nanotechnologie, maluje nepochybně jednu možnou verzi událostí, ale jak upozorňují jejich různí kolegové citovaní napříč různými médii, je těžké se nechat přesvědčit, že je to jediná, či úplně nejpravděpodobnější verze. Pátrání v tak dávné minulosti Země totiž skýtá jen málo jistot.

Na hematit (červený materiál) bohatá vrstva usazenin, ve které vědci objevili...

Na hematit (červený materiál) bohatá vrstva usazenin, ve které vědci objevili možné stopy dávné činnost bakterií žijící u teplých pramenů někdy před necelými čtyřmi miliardami let.

Velkou potíží je, že horniny z té doby se samozřejmě nezachovaly bez poškození. I třeba výjimečně staré oblasti, jako je právě tato část provincie Quebec, se od té doby mnohokrát lámaly, zahřívaly a zase ochlazovaly. Z velké části jsou tedy zcela k nepoznání, a byť autoři si dávali pozor, aby pracovali s nejlépe zachovanými „kousky“, materiál je to sám o sobě hodně nespolehlivý.

Ostatně je to vidět i na potížích s určením stáří materiálu: jedna analytická metoda (uran-olovo) určuje stáří na cca 3,77 miliardy let, druhá (samarium-neodym) naznačuje 4,28 miliardy let. Jak stará tato „skála“ (či přesněji její malé zbylé kousíčky) vlastně může být, je stále předmětem debat.

Velkou potíží je i to, že „tunely“ a další útvary mohly vzniknout i jinak než jen působením bakterií, chemicky by to jistě možné bylo. Nový objev tedy není zapotřebí zatím slavit jako velký převrat. Neplatí totiž, že co je publikováno, je dáno, a objev může nakonec dopadnout bledě (jako třeba „nejstarší“ diamanty před pár lety). Než se jeho platnost potvrdí, bude to zřejmě ještě nějakou dobu trvat, a patrně to bude vyžadovat, aby se ještě zlepšily například možnosti datování podobných vzorků.

Autor:
 

Nejčtenější

Ochranka prezidenta Putina mate GPS. Lodě se přemístily na pevninu

Obrázek ukazuje pozice rušených lodí na letišti ruského města Gelendžik, ležící...

Americká nezisková organizace C4ADS si všimla, že když se ruský prezident Vladimir Putin přiblíží k přístavu, satelitní...

Hodinky, které zachránily astronautům život, když vše ostatní selhalo

Budoucí legenda. Omega Speedmaster za nedlouho těmto hodinkám nikdo neřekne...

Před čtyřiceti devíti lety se ve vesmíru odehrála jedna z nejnapínavějších událostí. Havárie Apolla 13 mohla lehce...

Vědci nejspíš objevili nový druh člověka. Žil před 50 tisíci lety

Kost z prstu zřejmě nově objeveného druhu člověka, Homo luzonensis. (11.4.2019)

Vědci nejspíš objevili další druh člověka. Ten žil na ostrově Luzon na Filipínách před 50 tisíci lety. Podle jejich...

Neuvěřitelné množství chyb! Jako zázrakem většina lidí havárii přežila

Pohled na kokpit, patrný je splasklý skluz. Boeing 707 společnosti BOAC...

Piloti letu BA712 společnosti BOAC udělali koncem šedesátých let jednu fatální chybu. Neaktivovali hasicí zařízení...

Černé díry mohou ovlivnit celé galaxie, řekl astrofyzik v Rozstřelu

Astronom Jiří Svoboda v diskusním pořadu Rozstřel (12. dubna 2019)

Ve středu astronomové z projektu Event Horizon Telescope ukázali vůbec první fotografii černé díry. Co to pro vědu...

Další z rubriky

Konec legrace, roboti se učí chodit jako děti. Pomáhá jim neuronová síť

Roboti se učí chodit (ilustrační foto)

Chůze robotů bývá často trhaná, nejistá... zkrátka robotická. Vědci nyní přišli s metodou, jak robotické pohyby...

Vědci částečně obnovili činnost zvířecích mozků několik hodin po smrti

Prase domácí

Vědcům se podařilo částečně obnovit činnost v mozku zvířat zabitých o několik hodin dříve. Speciální umělý oběh znovu...

Tuto divnou tvář uvidíte jenom vy, nikdo jiný. Vygeneroval ji počítač

Neuronová síť StyleGAN může vygenerovat prakticky libovolné množství obličejů....

Neuronová síť Nvidia umí vygenerovat obrázky lidí, které vypadají jako fotografie. Nikdo z těchto lidí však ve...

BMW Řada 5 3,0...
BMW Řada 5 3,0...

r.v. 2012, naj. 55 000 km, diesel
950 000 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz