U nás bylo letošní léto skutečně horké, na samém severu Země ale úplně rekordní nebylo, potvrzují údaje ze satelitů, které sledují tento vzdálený kout planety. Souvislá ledová pokrývka kolem severního pólu pokrývala během letošního minima celkově plochu kolem 4,4 milionů kilometrů čtverečních, což je poměrně výrazně pod průměrem posledních několika desetiletí (mezi roky 1980 a 2010 byl průměr během minima něco přes šest mil. km2). Letošní rok nebyl pro led ale zásadně nepříznivý tak jako třeba rekordní rok 2012, kdy led rozlámal silný vítr, a ten pak hůře odolával tání.
Podle odhadů klimatologů je tak stále velmi dobře možné, že úbytky ledu v Arktidě budou pokračovat a pravděpodobně do roku 2050 se už může vyskytnout situace, že na konci léta (tedy v září) bude Arktida bez mořského ledu. Ani v takovém případě by to nebylo zřejmě každý rok, navíc se led bude v zimním období obnovovat, ale slabší a v menším objemu než dnes.
Snad ještě zajímavější je ovšem vývoj na jižním konci naší planety, kde je trend odlišný. Zatímco na severním pólu se rozloha mořského ledu (a podle dalších měření i jeho celkový objem) pohybují opravdu na spodním konci historických měření, na druhé straně glóbu je situace opačná. Rozloha mořského ledu kolem Antarktidy byla v posledních letech rekordní. Méně jasná je otázka celkového objemu ledu (a to jak toho na kontinentu, tak toho mořského kolem něj). Jsou nepochybně místa, kde led slábne - třeba velká část mořského je poměrně slabá, byť na větší ploše - na druhou stranu se najdou i místa, kde ledu přibývá.
Celková bilance není jasná. Před třemi lety se skupina vědců pokusila z dílčích publikací sestavit celkový obrázek a přišla s výpočtem, podle kterého ubylo za předchozích deset let v Antarktidě zhruba 70 miliard tun ledu. Ale názor není jednotný. Glaciolog Jay Zwally z Goddardova vesmírného střediska NASA pro časopis Nature na začátku října 2015 řekl, že podle zatím nepublikovaných výsledků satelitního sledování je celková bilance víceméně nulová a ledu na jižním pólu zřejmě ani výrazně neubývá, ani nepřibývá. (Jeho práce byla zatím přijata ke zveřejnění, ale detaily zatím neznáme, tak je nutné brát údaj jako nepotvrzený.)
Dá se tedy v podstatě říci, že současné klimatické dění kolem jižního pólu není dobře popsané a není zcela jasné, které konkrétní jevy na chování celkového velkého systému a jeho částí mají největší vliv. Jedna hypotéza například říká, že ledu kolem Antarkdity přibývá, protože v důsledku tání částí Antakrtikdy je oceán kolem ní poněkud méně slaný a voda tedy ochotněji zamrzá. Ale udrží se, pokud se ukáže, že ledu celkově neubylo nebo dokonce mírně přibylo? „Rozborka“ chování ledu kolem Antarktidy ale pokračuje, takže uvidíme, kdy se situace změní. Na pólech je ovšem dobře vidět, že shrnout vývoj klimatu do pár vět či odstavců vždy zavání zjednodušování.
