OTÁZKA:
Dobrý den. Chtěl bych se zeptat jestli se ve sluneční soustavě vyskytuje ještě nějaký jiný měsíc, který je otočen stále stejnou stranou k planetě, kterou obíhá. Jak se dá tento jev vysvětlit?
Tonda Brno
ODPOVĚĎ:
Jak známo, Měsíc při svém oběhu kolem Země natáčí k Zemi prakticky stále stejnou polokouli, čemuž se odborně říká vázaná nebo též synchronní rotace. Podobně se chová i řada dalších přirozených družic (měsíců) ve sluneční soustavě vůči planetám, kolem kterých obíhají. Jde například o 4 velké (Galileovy) družice Jupiteru nebo o družici Pluta, zvanou Charon. Příčina tohoto úkazu je vždy stejná: při dostatečně malé vzdálenosti družice od planety (v jednotkách velikosti té planety) se výrazně uplatňují tzv. slapové síly - ty např. působí příliv a odliv v pozemských mořích a oceánech. Příčina slapů spočívá v tom, že podle gravitačního zákona klesá přitažlivá síla s druhou mocninou vzdálenosti, a u takto blízkých těles nelze proto zanedbat jejich vlastní rozměry, když počítáme přitažlivou sílu pro přivrácenou a odvrácenou stranu jejich partnerů - slapové síly jsou ovšem vzájemné. Jelikož vzdouvání se týká nejenom vody na Zemi, ale i hornin na obou tělesech, a jelikož toto vzdouvání se poněkud opožďuje vlivem setrvačnosti, v důsledku to způsobí brzdění rotace obou těles. Jelikož družice planet jsou méně hmotné než mateřské planety, ubrzdí se mnohem dříve do stabilní situace, kdy rotace družice kolem osy trvá stejně dlouho jako její oběh kolem planety. Výjimkou (jako ostatně ve všem) je příliš málo hmotný Pluto, který se již také zbrzdil do synchronismu, takže Pluto i Charon k sobe navzájem stále natáčejí jednu polokouli a obě tělesa rotují kolem své osy za 6,4 dne, a v téže době oběhne Charon kolem Pluta. Také rotace naší Země se vinou měsíčních slapů brzdí, ale zatím to zdaleka není tak velký efekt. Při vzniku Měsíce rotovala Země kolem své osy zhruba za 8 h. Dnes o 4,5 mld. let později jí to - jak známo - trvá 24 h, kdežto Měsíci trvá rotace i oběh kolem Země zhruba měsíc.
4.3.2007 10:35