Digitalizace zasáhla kromě fotoaparátů také videokamery. Analogové přístroje jsou nahrazovány moderní elektronikou, která zaručuje věrnější barvy a ostřejší obraz. Drtivá většina kamer sice pořád nahrává na pásky, ale objevují se také přístroje zapisující přímo na DVD, miniaturní rarity využívají paměťové karty. Znamená to, že starým typům videokamer už odzvonilo?
Výhoda analogu: cena a kompatibilita
Nástup digitální techniky srazil ceny analogových kamer na minimum. Přístroje, za něž by zákazníci ještě před pár lety vydali několik měsíčních platů, nyní můžeme pořídit za cenu pod hranicí deseti tisíc korun. Můžeme tedy říci, že si videokameru může dovolit skutečně každý.
Na trhu vedle sebe existují dva formáty: VHS-C a Video8. Kamery VHS-C používají stejný pásek jako standardní VHS, kazety ale mají menší, kompaktnější rozměry (odtud "C" - compact). Pomocí zvláštního adaptéru je lze přímo přehrávat na domácích videorekordérech, aniž by byl uživatel nucen přehrávat záznam z kamery na klasickou kazetu. Pásky Video8 takovou výhodu nepřinášejí, oproti VHS-C však nabízejí až dvojnásobnou délku záznamu. Na nejdelší pásky lze ve standardním režimu natočit až dvě hodiny videa. Menší kazety také umožnily zmenšení mechaniky a tím i celých kamer. Na trhu je k dispozici širší nabídka modelů.
Pro porovnání: VHS, Video8 a MiniDV
Alternativu k formátu VHS-C tvoří systém S-VHS-C, kompatibilní se stolními S-VHS rekordéry. Oddělením barevného a jasového signálu bylo dosaženo vyššího rozlišení a zřetelnějších detailů. Obyčejné kazety Video8 nahrazují metalické pásky Hi8, záznam je kvalitativně srovnatelný s S-VHS.
Čtyři digitální platformy
Nejrozšířenějším digitálním formátem současnosti, který se těší podpoře všech nejvýznamnějších světových výrobců, je MiniDV. Pro záznam videa využívá kodek DV s rozlišením 720x576 bodů (DV-PAL). Jeho soupeřem, či spíše souputníkem je formát Digital8, využívající vlastních D8 nebo kvalitních Hi8 pásků. Vyvinula jej společnost Sony zejména pro snadný přechod uživatelů starších videokamer k digitální technologii. Většina kamer systému Digital8 totiž umožňuje přehrávat analogové nahrávky a v digitální kvalitě je nabírat do počítače. Formát záznamu je shodný s MiniDV.
Nejnovějším páskovým systémem je MicroMV, exkluzivní platforma opět od Sony. K záznamu využívá miniaturního metalického pásku, 60minutová kazeta je velká jako dvě poštovní známky. Také kamery jsou menší než MiniDV přístroje. MicroMV natáčí do formátu MPEG2, v němž jsou mj. kódovány filmy na DVD. Záznam z kamery tak lze jednoduše použít pro přípravu vlastních DVD titulů.
Pomalu se začínají prosazovat také kamery s optickou mechanikou, které video přímo vypalují na DVD. Modely, které jsou nyní dostupné na trhu, jsou kompatibilní se dvěma médii: přepisovatelnými DVD-RAM a zapisovatelnými DVD-R. Na rozdíl od DVD-R disku, který bez problémů zvládne většina stolních DVD přehrávači, je třeba DVD-RAM přehrát v přístroji s přímou podporou tohoto formátu. Na oboustranný DVD-RAM se v nejvyšší kvalitě vejde hodina videa. Nahrávku na tomto médiu je možné editovat přímo v kameře. Uživatel tak může např. dělit záznam na jednotlivé kapitoly, mazat nepovedené scény, měnit pořadí záběrů, vytvářet menu aj. Materiál můžeme rovněž zpracovat v počítači.
Digital vs. analog
Digitální kamery zaznamenávají obraz v rozlišení 720x576 bodů. Kvalita záznamu je prakticky shodná s televizním vysíláním nebo filmem na DVD, stejně tak se doprovodný stereo zvuk blíží kompaktnímu disku. Hovoří pro ně snadné zpracování (střih) nahrávky v počítači i stálost záznamu. Protože je signál v digitální podobě, jeho kvalita netrpí při kopírování či zpracování. Ke kamerám bývá přidáván střihový software a speciální karta s rozhraním FireWire, přes nějž se natočený materiál přenese na pevný disk počítače. Při datovém toku je pro hodinu záznamu potřeba asi 13 GB místa. Stejnou cestou se pak sestřihaný film nahraje zpět na pásku. Nové digitální kamery disponují sloty pro paměťové karty, na něž mohou ukládat statické fotografie i video. Některé modely se mohou stiskem tlačítka proměnit v kvalitní 2mpix fotoaparát. Stále častěji je využívaná funkce klíčování. Kamera z karty načte grafické rámečky a do nich pak promítá snímané video.
Analogové přístroje pracují s přibližně polovičním rozlišením, mají tedy méně detailní obraz. Je to dáno odvozením specifikací od standardů pro domácí video. Pro zpracování zážitků z dovolené na počítači budete potřebovat speciální střihovou kartu s analogovými vstupy a výstupy. Vzhledem k formě záznamu můžeme říci, že již materiál nabraný přímo z kamery je horší než originál. Při exportu z počítače na pásku dochází k další degradaci signálu. I analogové kamery disponují množstvím různých efektů a titulky, takže zručný kameraman může připravit efektní materiál přímo při natáčení.
Každému podle možností a tužeb
Analogové přístroje jsou vhodné při příležitostné kameramany, kteří příliš nepočítají s dodatečným zpracováním (tzv. post-produkcí) natočených materiálů a finále dovolené bude pouhé zkopírování filmu na VHS. Pokud hodláte kameru použít dvakrát třikrát do roka, model za devět deset tisíc by měl vaše potřeby uspokojit. Kdo si chce s obrazem vyhrát i po návratu od moře, tomu jednoznačně doporučujeme kameru digitální. Základní modely začínají pod 20 tisíci korunami, poloprofesionální kamery se třemi oddělenými snímači pořídíte za 70 tisíc, profesionální pak za dvojnásobek.
Kameru bychom ale neměli kupovat jen podle obsahu peněženky. Rozhodující by měl být typ LCD hledáčku (někdo může preferovat černobílý), rozsah optického přiblížení, světelnost, výdrž akumulátorů. Zajímat vás mohou další funkce, jako např. manuální ostření a volba rychlosti závěrky, obrazové efekty, fotoaparát, k natáčení v šeru se může hodit reflektor. Opomenout nelze ani vzhled a váhu a jak vám výrobek padne do ruky. Někomu může vyhovovat malá "dlaňová" kamerka, jiný se raději pomazlí s větším přístrojem. Kamera by vám měla jednoduše přirůst k srdci, nekupujete ji jen na 14 dní u vody, ale na několik let.
