Tady se mělo umírat a ne bydlet. Vojenský bunkr místo chaty přesto láká

Ministerstvo obrany již řadu let nabízí zájemcům k prodeji takzvané řopíky neboli bunkry lehkého opevnění, které měly bránit hranice Československa v době, jež se nakonec stala předvečerem druhé světové války. Mít starý bunkr místo chaty může být romantická představa. Na co všechno je ale dobré myslet, když se hodláte stát „bunkrákem”?
Pavel Mašek před svým bunkrem vzor 37 nedaleko Mikulova.

Pavel Mašek před svým bunkrem vzor 37 nedaleko Mikulova. | foto: Aleš Vašíček

Byla to pro mě vždy velmi lákavá představa, která si nezadá se splněným snem malého kluka: mít svůj vlastní nedobytný bunkr, opravdové memento války a navíc český fenomén. Těžko jinde na světě najdete síť tisíců minipevnůstek, které jsou navíc často zasazené do půvabných okrajů republiky a které jsou navíc na prodej.

„V roce 2018 jsem hledal něco na víkendy, něco na manuální práci. Už tehdejší ceny chat a zahrad mi přišly pro mě hůře dostupné, a tak jsem se rozhodl, že si koupím bunkr,“ začíná svůj příběh Pavel Mašek, dnešní majitel řopíku nedaleko Mikulova, v kdysi neprostupném hraničním pásmu. Jen pro upřesnění, řopík je lidové označení pro bunkr lehkého opevnění vzor 37, vzniklé ze zkratky ŘOP, Ředitelství opevňovacích prací. O bunkrech a linii opevnění jsme již psali třeba v tomto článku.

„Satelitní řopík“ Pavla Maška

Už samotný fakt, že se člověk začne probírat aktuální nabídkou nepotřebného majetku ministerstva obrany, naznačuje mnohé. Třeba že se dokáže nadchnout pro zdánlivě složitý projekt, dokáže snít, nebojí se experimentovat vztah k historii. „Lákalo mě to, historie mě zajímala. I když se musím přiznat, neměl jsem moc znalostí ohledně bunkrů a našeho prvorepublikového opevnění,“ přiznává Pavel.

Pikantní na celé věci ale je fakt, že Pavel pochází z Karlovarska a na svůj bunkr to má přes tři sta kilometrů. „Když jsem se tehdy snažil zjistit, jestli by nebyly na prodej i bunkry v mém okolí, řekněme v okolí Prahy, nebo Karlových Varů, tak mi bylo řečeno, že v nejbližších letech se budou prodávat pouze bunkry na jižní Moravě. Druhá možnost byla ještě na Ostravsku. To mi přišla ta jižní Morava malinko blíž.“

Bunkru vzor 37, tzv. řopík Pavla Maška nedaleko Mikulova.

První představy bunkráka

Když se podíváme na současnou nabídku řopíků na prodej, stále je to především Morava, nicméně už se objevily i bunkry na Litoměřicku, nedaleko Podbořan. V duchu přemýšlím, co by se mi asi honilo hlavou, když bych o podobné koupi přemýšlel. Prvotní představa byla, že se bunkr koupí, opraví se zvenku, udělá se tam třeba nějaké posezení, a jak už to u bunkrů bývá, třeba i nějaká informační tabule. Možná bych si postavil i něco uvnitř na přespání tak jednou za rok. Ale šlo tam hlavně o tu venkovní část. O té vnitřní jsem moc nepřemýšlel,“ popisuje Pavel.

Na moji otázku, zda Pavel někdy nehodlal využít opevnění i jako skutečný bunkr, respektive jako zázemí pro přežití nějaké budoucí apokalypsy, odpovídá záporně. Tato myšlenka mu na mysl prý vůbec nepřišla.

Pavel Mašek je člověkem, na kterého se občas obracejí potenciální zájemci o bunkry. Správně cítí, že to nebude jen tak a s netradičním objektem nejspíš přijdou i netradiční starosti. „Některé to možná překvapí, ale první otázka je, jestli je to bunkr i s pozemkem. Armáda totiž prodává část bunkrů bez pozemku, a to je potom pro majitele komplikovanější. Vy potřebujete nějaký pozemek i okolo, kam by se dalo dát nářadí, nebo kde si postavíte nějaké zázemí. A třetí věc, na kterou se lidé ptají: jak to bude s přístupem na jejich pozemek. Protože velká část těch bunkrů je mimo komunikace, uprostřed polí apod.

Seznamte se s místními

Prvotní starostí ihned po koupi může být i třeba taková „maličkost“ jako těžké ocelové dveře, které většinou po desetiletích už bunkru chybí. Pavel se na tyto otázky soustředil i na svých webových stránkách zde. Není náhodou, že velkou pozornost ve svých textech věnuje i seznámení se s místním obyvatelstvem, s poměry v zastupitelstvu příslušné obce a podobně.

„Místní hrají roli v tom případě, pokud je ta historie zajímá a pokud chtějí mít tu oblast nějak zvelebenou. Jsou prostě obce, kde jakoukoli aktivitu na zkulturnění okolí nebo obnovu historie, nebo řekněme zapojení historie do toho místa vítají, a jsou obce, kde to naopak nevítají,“ říká po třech letech v pozici „bunkráka“ Pavel a doplňuje: Já má zkušenosti s tím, že to velká část místních obyvatel nevítá, případně to vítá řekněme s výhradami. Přitom ty bunkry nebo ty pozemky si mohli samosprávy či lidé koupit dřív než já.

Pavel má přímou zkušenost s více bunkry v různých místech. A jak sám říká, přístupy místních samospráv a občanů se mohou velmi zásadně lišit a reakce nemusejí být jen negativní. „Je to určitě o tom přístupu. Jsou opravdu místa a obce, kde když řeknete, že chcete koupit bunkr, tak se vám snaží pomoct. A je to nejenom slovní pomoc, ale dostal jsem i konkrétní nabídku, že by byla možnost i nějaké dotace. Nevýhodou je, že pokud přijmete nabídku od měst a obcí, tak se vlastně stáváte jejich zaměstnancem a ten bunkr vám dost často nepatří. Já jsem chtěl mít bunkr vlastní, takže jsem tyhle nabídky musel odmítnout. I když jsem ten přístup oceňoval.“

Bunkru vzor 37, tzv. řopík Pavla Maška nedaleko Mikulova.

Nyní stojím s Pavlem u řopíku, dokončeného v červnu roku 1938, který je obehnán jednoduchým plotem, a hned za ním se rozprostírá neutěšené houští, které bývalo ještě před pár lety černou skládkou. Na fotografiích z doby, než se bunkr stal Pavlovým majetkem, by někdo možná ani žádnou stavbu nezpozoroval. Je znát, že vysvobodit řopík z pralesa náletových dřevin stálo značné úsilí. Přesto se nemůžu zbavit pocitu jistého Pavlova smutku, zklamání a deziluze.

„Někdy se může stát problém z toho, odkud pocházíte. Že nejste místní a je tam nějaká nedůvěra, a i když si seženete nějaké reference nebo někoho, kdo se za vás zaručí, dostáváte se třeba do sporu s tím, že to je bunkr, kde si někteří místní hráli jako děti. A když to koupí Karlovarák, tak to nemusí být, řekněme, vítáno s nadšením.“

Z Pavlova webu lze vyčíst několikaletou anabázi snah o koupi či pronájem jinak zcela nevyužitého pozemku kolem jeho bunkru. Bohužel zatím byly všechny možné varianty obcí zamítnuty. Je nutné připomenout, že Pavlův řopík má vlastně ideální dispozice, neboť byl prodáván současně s pozemkem, na kterém stojí, a je hned vedle veřejné komunikace. Jiná varianta je, že si koupíte bunkr třeba na poli třetí osoby. V takovém případě je pak samozřejmě nutné domluvit se s majitelem daného pozemku.

Bunkr jako chata

Pojďme ale dál. Představme si, že všechny otázky pozemku jsou vyřešeny. Teď začnou teprve ty „obyčejné“ starosti. A je pravda, že Pavel opět zmíní věci, které by mě třeba u běžné chaty nenapadly: „Já myslím, že když nejste zapálený do „oboru bunkrů“, tak se musíte naučit, co to všechno obnáší. Jsou bunkry, do kterých zatéká. Do toho mého zatékalo trochu, ale nebylo to nic hrozného. Většinou to spraví nová izolace a nějaké drobné stavební úpravy. To je asi první věc, mít to takzvaně v suchu. A pak, nebo souběžně s tím, začnete řešit právě ty dveře, mříže. Nebo jak zabezpečit střílny, aby tam lidé nemohli vhazovat odpadky.

„Satelitní řopík“ Pavla Maška

Stále operuji s myšlenkou, že opustím variantu řopíku jakožto miniaturního muzea. Zkrátka že by získal ryze rekreační charakter a neodkazoval na původní podobu a účel. Zajímavým se mi v tomto ohledu jeví kupříkladu projekt Útulna architekta Jana Tyrpekla

Zajímá mě, do jaké míry jsou mé představy o bunkru se zavedenou elektřinou a třeba záchodem naivní.Jsou naivní podle toho, na jakém území to máte,“ trpělivě vysvětluje Pavel. „Pokud je tam daný územní plán, tak bez změny územního plánu se vám může stát, že máte problém to tam umístit, protože to tam daný územní plán nepovoluje. Potom samozřejmě záleží na toleranci místních a je to o domluvě.“

Takže jsme zase u důležitého aspektu, který nelze podceňovat: komunikace a spolupráce s místními obyvateli. A je dost pravděpodobné, že se stanete součástí ještě další komunity. Jak říká Pavel, časem vás to stejně pohltí a stanete se „bunkrákem“. Výměna zkušeností a inspirace s majiteli ostatních řopíků může totiž mnohé ulehčit. „Bunkráci, ať už dělají nebo nedělají historii, tak se potřebují občas informovat navzájem, co se komu povedlo, co se nepovedlo. A případně se i pochlubí. Takže samozřejmě se navštěvujeme. Já sám jsem projel bunkry v několika částech republiky, abych se dovzdělal. A asi nejzajímavější řopík, který jsem viděl, měl na sobě solární elektrárnu.“

Parabola na bunkru Pavla Maška.

Satelitní řopík

Jenže ani Pavel nezůstal rozhodně pozadu. Jeho řopík nezapře, že ho vlastní IT specialista, který se nezalekne nejrůznějších technologických řešení a vychytávek. Svému bunkru říká „satelitní řopík“. Nejen proto, že je z Varů tak trochu z ruky, ale skutečně má na sobě obří parabolu o průměru tří metrů. Mimochodem, radioamatéři ji podle Pavla používají pro radiovou komunikaci na velké vzdálenosti, kdy se využívá odrazu signálu od povrchu Měsíce.

Pavel se při pohledu na satelit usmívá a vysvětluje: „Ten nápad se satelitem vznikl jednoduše proto, že jsem neměl dost místa okolo bunkru. A jelikož si spousta bunkráků chce ten svůj bunkr upravit, aby byl právě ten jejich bunkr unikátní, tak mě při jedné debatě u piva napadlo dát tam anténu. Nic nevysílá, byť je toho schopná, má čistě designový efekt. Jinak je naprosto k ničemu.“

Na střeše Pavlova řopíku se kromě monumentální paraboly nachází i několik solárních panelů a kamery. Jeho bunkr má klimatizační jednotku, protože v létě se teplota uvnitř dokáže vyhoupnout i na nepříjemně vysoké hodnoty. Bunkr ale není napojený na elektřinu, takže vše energeticky zásobuje ostrovní solární systém s bateriemi. Ten dodává energii i kamerám a internetovému připojení, které jejich obraz odesílá. Jak Pavel říká, u zrodu takových řešení, často i s několikanásobným jištěním, stál právě onen již zmiňovaný fakt, že to má na bunkr přes celou republiku. 

Pavlův bunkr je i jediným řopíkem u nás, který disponuje SBD modulem satelitního telefonu Iridium. 

Pavel Mašek získal i certifikát od společnosti Iridium Communications, provozující satelitní telefony. Jeho řopík je vybaven i tímto zařízením.

Poštovní schránka s exkluzivní adresou

Když se lidi z Pavlova okolí dozvěděli, že kupuje bunkr, řekli mu, že je blázen. I on sám připustil, že není žádný zdatný řemeslník a nemá ani auto s koulí. Postupem času bylo ale třeba neustále na bunkr něco dovážet. A tak Pavla napadlo, jak by bylo osvobozující, kdyby měl jeho řopík vlastní adresu a některé věci by na ni šly jednoduše poslat.

Pavel Mašek vytahuje ze schránky došlé pohledy.

Pavel se proto pustil do studia podmínek k získání evidenčního čísla objektu. „To se povedlo a od roku 2018 mám na svém řopíku evidenční číslo, kam doručuje Česká pošta. A když jsem zjistil, že existuje zájmová aktivita na posílání pohlednic mezi lidmi z celého světa, jako je Postcrossing, tak mě to velice zaujalo a přihlásil jsem se se svojí bunkrovou schránkou.“

Pohledy, které lidé poslali do bunkru Pavla Maška

Ukázalo se, že poslat pohled do bunkru je pro mnohé opravdu lákavé. „Mám zhruba čtyři sta přijatých pohlednic z celého světa. Asi z pěti desítek států. Pohled mám třeba od prezidentky Slovenska, z Rakouska mám od ministryně obrany a sportu. Mám i hodně pohlednic z Německa, ta oficiální je ale „jen“ od německého velvyslanectví v Praze. Pak mě potěšil dopis s pohledem z Imperial War Museums v Londýně,“ dodává hrdě Pavel.

Pavel Mašek ocenil smysl pro humor České pošty, která mu udělila diplom za aktivitu v oblasti pohlednic online.

Upřímná odpověď na závěr

Jak tak stojíme u bunkru a povídáme si, tu a tam se zastaví třeba kolemjedoucí cyklisté a před řopíkem s parabolou na střeše se fotografují. Rozumím jim, je to jistě zajímavé zpestření trasy mezi okolními vinnými sklípky. Do reality všedních dní mě ale vrátí Pavlova odpověď na moji otázku ohledně dalších plánů s bunkrem.Plány moc nejsou, protože po těch několika letech malinko ubylo to nadšení. Možná se to zakonzervuje a počkám na nějakou vhodnější dobu.“

Když jsem přijížděl a hledal Pavlův řopík v krásném okolí Mikulova, očekával jsem, že najdu zatuchlý vojenský objekt, kde budou stěny potažené plísní a ze stropu na mě bude kapat voda. Našel jsem ale čistý, bíle vymalovaný prostor se vzorně upravenou stěrkou na podlaze. V bunkru se ale podle Pavla stejně moc přebývat nedá. Prostory jsou stísněné a vzduchu je málo. „Tady se mělo umírat a ne bydlet,“ dodává Pavel a požádá mě, abych interiér bunkru raději nefotografoval, prý tam nemá uklizeno.

Bunkru vzor 37, tzv. řopík Pavla Maška nedaleko Mikulova.

Na závěr ještě prohlédneme schránku, která umí automaticky odeslat SMS zprávu adresátovi, že obdržel novou poštu. Přibyly další pohledy do sbírky. I přes líčení nejrůznějších starostí mi vlastnictví řopíku stejně pořád přijde velmi romantické. I když bez vlastní zkušenosti je těžké soudit. Nakonec se Pavla ptám, jestli by do toho šel dnes znovu. Trošku mě zamrazí, když s odpovědí příliš neváhá.Ne. Nešel bych do toho. Upřímná odpověď: už ne.“

Rozhovor s Pavlem Maškem si můžete poslechnout v našem podcastu:

  • Nejčtenější

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

v diskusi je 110 příspěvků

14. března 2024

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí...

Nejsilnější raketa úspěšně prošla prvním testovacím letem do vesmíru

v diskusi je 138 příspěvků

14. března 2024  12:12,  aktualizováno  15:31

Společnost SpaceX poprvé dostala svůj Starship do vesmírného prostoru. Po dvou předchozích...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Svět uznal nároky Beneše. Československo vyhrálo spor s Polskem o Javorinu

v diskusi je 42 příspěvků

12. března 2024

Před 100 lety se Československo dočkalo mezinárodního uznání ve sporu s Polskem o Javorinu....

Tato novinka ve vyhledávání Googlu lidi pěkně vytáčí. Máme řešení

v diskusi je 153 příspěvků

12. března 2024  10:45

Jedna z novinek, kterou přineslo evropské Nařízení o digitálních trzích, je změna v tom, jak Google...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Polopás není polovičaté řešení. Třetí říše byla mistrem v oboru

v diskusi je 9 příspěvků

18. března 2024

Druhá světová válka byla zlatým věkem polopásových vozidel. Vyráběli je především Němci a...

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Kuličková myš, VHS a další technologické skvosty nedávné minulosti

v diskusi je 7 příspěvků

19. března 2024

S některými bylo možné se běžně setkat ještě před deseti lety, jiné je možné koupit a používat...

Od Amazonu po Voyo. Velký test streamovacích služeb našel obří rozdíly

v diskusi je 16 příspěvků

19. března 2024

Premium V jedné můžete vybírat z dvou set filmů a seriálů, ve druhé z osmi tisíc. V jedné je speciální...

Zemřel astronaut Stafford, který si ve vesmíru „podal“ ruku s Leonovem

v diskusi nejsou příspěvky

18. března 2024  19:10

Ve věku 93 let po dlouhé nemoci zemřel někdejší astronaut Thomas Stafford, který byl zapojený do...

Apple přidá do svých zařízení generativní AI, využije k tomu Google

v diskusi nejsou příspěvky

18. března 2024  13:34

Apple jako jedna z mála technologických společností nezachytil příchod vlny generativní umělé...

Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!
Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!

40 uživatelů eMimina se pustilo do testování jemného šamponu KIND od značky Mádara, který je vhodný pro miminka už od prvních dnů. Jak si šampon...

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...