Archeologie není jen odkrývání prastaré historie, střepů, mincí a sošek. Letečtí badatelé můžou ze země vykopat jak trosky válečného motoru, tak i poznatky o příčině havárie. A jsou-li obzvlášť vytrvalí, můžou z hlíny vykutat vedle šrotu i silný a dojemný příběh posádky. Míst válečných leteckých havárií jsou na území Česka stovky.
Obec Prádlo na jižním Plzeňsku je proslulá nejen tím, že ve zdejším lihovaru vzniká bylinný likér Fernet. Do historie se zapsala i válečná událost z 22. února 1944, kdy u nedaleké dubečské hájovny havaroval sestřelený americký bombardér B-24 Liberator, v jehož troskách zahynulo deset vojáků. Byly to první americké vojenské ztráty na československém území za druhé světové války.
Ovšem zatímco výrobě lihovin před revolucí komunisté přáli, jména padlých amerických hrdinů zatloukali. Nestáli o přiživování povědomí, že k osvobození Československa přispěli i západní Spojenci. Kdo se však v Prádle narodil, ten se o letecké katastrofě doslechl i za pozdní normalizace, očitých pamětníků žilo ještě dost.
Američané bývají při pátrání po předcích ochotní, Němci naopak. Často přijde jen strohá odpověď: Bratr byl nacista, nechci o něm mluvit.
Jan Vladařarcheolog
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
