Jednopásmové reprosoustavy mají mezi milovníky kvalitního zvuku dobrou pověst. Celé frekvenční spektrum má totiž na starost jen jeden širokopásmový reproduktor, takže se reprosoustava obejde bez frekvenčních výhybek a dělicích pásem mezi jednotlivými reproduktory - což je tradičně slabé místo vícepásmových konstrukcí.
Použití pouze jednoho měniče však má svá úskalí. Jednak musí být naprosto špičkové kvality (všech prvků konstrukce i procesu výroby) a jednak jej musí doplňovat poměrně rozměrná ozvučnice (skříň) s promyšleným zvukovodem. S klesající frekvencí reprodukovaného zvuku totiž stoupá energie, která je pro rozhýbání masy vzduchu (vytvoření zvuku) potřeba.
Detail reproduktoru Voxativ AC-1.8 s dřevěnou membránou.
A právě zde vstupuje do hry takzvaná „hornová“ ozvučnice. „Hornová ozvučnice je rozšiřující se rezonanční komora, která tvoří impedanční rozhraní mezi tvrdou membránou reproduktoru (malá plocha) a řídkým vzduchem ve vyústění hornové ozvučnice (velká plocha),“ vysvětluje konstruktér David Piska.
Zjednodušeně to lze přeložit tak, že ozvučnice zesiluje tu část reprodukovaného frekvenčního spektra, které reproduktor nemůže s dostatečnou energií vyzářit přímo. Využívá přitom energii zadní strany membrány reproduktoru.
Hornová ozvučnice je zkonstruována tak, aby její zesilující účinek spodního frekvenčního spektra plynule navazoval na mezní kmitočet přední strany membrány reproduktoru - zjednodušeně řečeno, tam kde reproduktor začne energeticky ztrácet na přímo dopředu vyzařovaném zvuku, tam ho, přesně ve fázi signálu, začne doplňovat hornová ozvučnice.
Tolik nezbytná teorie.
Spousta výpočtů v jedné ozvučnici
V případě reproduktorových soustav RDacoustic Evolution, zesiluje hornová ozvučnice kmitočty od 350 - 400 Hz níže - ty jdou zvukovodem, vše nad 400 Hz hraje reproduktor přímo na posluchače.
Na rozměrných skříních reprosoustav nenajdete žádné dvě plochy rovnoběžné.
Ozvučnice je vyrobená z 25 mm silných tvrzených MDF desek, přičemž první komora bezprostředně za reproduktorem, kde je největší akustický tlak, má dvojité stěny. Ozvučnice si společnost RDacoustic nechává vyrábět na pětiosé CNC fréze, kde všechny vnější i vnitřní přepážky mají vůči sobě sklon, takže se neustále rozšiřuje - stěny nejsou rovnoběžné a tak nemůže vznikat stojaté vlnění.
Vnitřní konstrukce není jednoduchá. Z první komory za reproduktorem vede zvukovod nahoru, kde se pod horní půlkulatou příčkou odráží a v zadní polovině ozvučnice je zvuk veden naopak dolů, až přejde ve své vyústění pod první komorou reproduktoru. Zvukovod se po celou dobu postupně rozšiřuje, všechny hrany jsou oblé a i zahnutí zvukovodu má svůj přesně vypočítaný poloměr.
Všechno včetně objemu skříně, délky zvukovodu, strmosti rozšiřování zvukovodu, rozbíhavosti stran, bylo jednak matematicky spočítáno a jednak měřením a poslechovými zkouškami ověřeno na prototypech.
Ozvučnice má v sobě i tlumící část, úpravou množství tlumícího materiálu v první komoře se přizpůsobují vlastnosti ozvučnice zvolenému reproduktoru.
Reproduktory si můžete vybrat
Dostáváme se k další zvláštnosti, a tím je možnost volby reproduktoru - podle finančních možností a zvukových chutí posluchače.
Osadit lze prakticky jakýkoli 8" širokopásmový reproduktor. V základním provedení s upraveným měničem Fostex FE-206EN s citlivostí 96dB/1W koupíte soustavy Evolution za 139 000 Kč.
Reprosoustavy, které jsme vyzkoušeli v poslechovce Františka Krauta, byly osazeny reproduktory Voxativ AC-1.8 wooden cone s balsovou membránou, kde cena samotných měničů činí 148 500 Kč za pár. Nejnáročnější posluchači však mohou zamířit ještě výše, například k reproduktoru Voxativ AC-XHB s cenou 1,3 milionu korun za pár.
Reprosvorky jsou vyvedené na boku, co nejblíže reproduktoru.
Zajímavostí reprosoustav, která je patrná i na fotografiích, jsou boční svorky pro připojení zesilovače. Zatímco u většiny reprosoustav jsou přípojné terminály schovány na zadní straně reprosoustavy (a zpravidla přímo navazují na frekvenční výhybku) u Evolution jsou na boční stěně ve výšce reproduktoru. Díky tomu je kabelové vedení mezi svorkami a reproduktorem nejkratší možné a navíc zcela přímé - mezi svorkami a reproduktorem je pouze kabel, žádná elektronika.
Výkon zesilovače nemusíte řešit
Tím se pomalu dostáváme k další zvláštnosti jednopásmových konstrukcí s širokopásmovými měniči, a tím je jejich vysoká citlivost - vzhledem k jednoduché konstrukci není citlivost reprosoustavy snižována složitou signálovou cestou.
Citlivost zjednodušeně znamená akustický tlak vyzářený reproduktorem na 1W výkonu zesilovače (měřený ve vzdálenosti 1 metr od reproduktoru). A protože dB jsou logaritmickou jednotkou, zdvojnásobení výkonu zesilovače odpovídá zvýšení hodnoty akustického tlaku o 3 dB.
Z domácího projektu do celého světaPřed pěti lety se dva kamarádi rozhodli, že chtějí svoji vášeň pro kvalitní zvuk posunout aktivnějším směrem a že si postaví reproduktorové soustavy pro vlastní použití. Jednopásmová koncepce byla výzvou a když měli v obýváku asi patnáctou verzi reprosoustav, začalo je okolí nadšené poslechem hecovat, že by jich měli zkusit vyrobit více. „Tak z domácího projektu vznikl model, do jehož návrhu jsme vložili všechny předchozí poznatky, ale který už nejde postavit doma na koleně,“ vypráví David Piska. Repro Evolution se prodalo 25 párů, z toho v Čechách sedm. Uživatel si může vybrat barvu ozvučnice, koženkový povrch, i reproduktor. Ozvučnice vytvoří na zakázku truhlárna pomocí pětiosé CNC frézy, v RDacoustic se lakují, lepí koženka, montují reproduktory a výsledné reprosoustavy se před expedicí kontrolně měří. |
Pro příklad si vezměme reprosoustavy Evolution s reproduktorem Voxativ AC-1.8 s dřevěnou membránou, které mají naměřenou citlivost 103 dB/1W/1m. Což je skvělá hodnota, vezmeme-li v potaz, že citlivost klasických reprosoustav se nejčastěji pohybuje v rozmezí 89 - 92 dB.
Vezměme třeba Elac FS 249 s citlivostí 90 dB. Pro stejný akustický tlak, jakého RDacoustic Evolution dosáhnou s 1 wattem výkonu ze zesilovače, potřebují Elac FS 249 více než 16 wattů výkonu.
V praktickém životě to znamená, že reprosoustavy Evolution s elektroakustickým měničem Voxativ AC-1.8 lze připojit třeba k elektronkovému zesilovači s výkonem 2 až 5 wattů na kanál a s hlasitostí poslechu se nebudete muset nijak omezovat.
Při výběru zesilovače si jen musíte dát pozor na co největší odstup signálu od šumu - i na běžných reprosoustavách nepostřehnutelný šum či brum může být v případě takto citlivých reprosoustav slyšet.
Ještě trocha teorie před poslechem
Jednou z deviz jednopásmové konstrukce s širokopásmovými měniči bývá - a při poslechu soustav Evolution se bezezbytku potvrdila - je perfektní reprodukce prostoru nahrávky a lokalizace jednotlivých nástrojů. Velkou roli v tom hraje jev, který se jmenuje fázový posun a který se v běžném životě významně podílí na vnímání zvukového prostoru.
„Podle fázového posunu zvukového signálu dokáží zvířata i lidé, i když nevidí, lokalizovat, kde se co šustne v prostoru. Když zašustí listí, podvědomě dokážete okamžitě poměrně přesně určit směr, ze kterého přichází,“ přibližuje význam fázového posunu David Piska, jeden z tvůrců reprosoustav Evolution.
Stejný jev se podílí i na schopnosti vnímat prostor hudební produkce, a když studio dodrží správnou skladbu signálu a nahrávku „nezprzní“ přehnanou ekvalizací a postprodukcí, tak i samotná hudební reprodukce nahrávky může mít vynikající prostorovost i přednes nejjemnějších detailů.
A právě schopnost přesně přenést všechny fázové posuny v nezměněné podobě je pro vícepásmové systémy hodně složité. Lidské ucho je totiž vnímá nejcitlivěji v pásmu od 1 kHz do 4 kHz, přičemž právě tam zpravidla výhybka dělí signály jak mezi basový a středový reproduktor, tak i mezi středový (či středobasový) a výškový. A to je problém.
Širokopásmový reproduktorPro funkci reproduktoru je klíčová tuhost membrány, v případě Voxativ AC - 1.8 dřevěné. Cívka ve středu reproduktoru kmitá celým systémem, přičemž výšky nad 10 kHz hraje prakticky jen kmitající dvojitá cívka (kmit membrány zanikne prakticky ihned u jejího středu - pohltí jej její hmotnost a částečná pružnost). Kmitočty od 3 kHz do 10 kHz přenáší menší membrána (končí volně, nikoli v závěsu) a vše pod zhruba 3 kHz hraje velká membrána spojená s košem reproduktoru závěsem. Kužel uprostřed reproduktoru je fázový stabilizátor, který brání interferencím menší membrány a do jisté míry určuje jeho směrovou charakteristiku. V případě upraveného reproduktoru Fostex FE - 206EN jej lze vyměnit za různě tvarované náhrady z dílny RDacoustic, a částečně tak měnit jejich charakteristiku dle vlastních preferencí. |
„Z elektrikářského hlediska je to tak, že se výhybka skládá z cívky (indukčnost) a kondenzátoru (kapacita). Ideální cívka posunuje napětí o 90 stupňů dopředu, kondenzátor zase napětí o 90 stupňů dozadu. Výsledkem je, že v dělicím kmitočtu frekvenční výhybky jdou membrány reproduktorů částečně proti sobě a v tomto dělicím kmitočtu se výsledný akustický tlak odečítá,“ vysvětluje související fyziku Piska.
Výsledkem tak často je „rozbití“ fázových posunů, a tím i poškození prostoru reprodukce.
S dělením zvukového signálu na více pásem souvisí i další jev. „Každý tón má základní tón a ještě ‚harmonickou‘, která určuje prostor a barvu. Lidský organismus jako takový si ze základního tónu tu harmonickou nedomyslí, ale z harmonické ten základní tón ano. Když třeba má zvuk fyzicky méně basů, ale slyšíte přesně zahranou jeho harmonickou, tak si mozek dokáže deficit basů domyslet a nechybí mu, i když tam nejsou. Jenže k tomu potřebuje naprosto správnou tu harmonickou. Nejkritičtější jsou 4 kHz a pokud se do této oblasti necitlivě strefí dělicí kmitočet výhybky, je výsledný zvuk rozvlněný a neurčitý,“ doplňuje František Kraut, v jehož poslechovce a s jehož kabeláží (KrautWire) poslech probíhal.
Širokopásmové reprosoustavy tedy potřebují nejen velikou ozvučnici, ale i špičkové reproduktory. „Kdybyste si tam dali normální širokopásmový reproduktor, tak by to byla šílená bída,“ doplňuje Kraut.
Poslech
Klid a pohoda. To jsou pocity, které ve mne v prvních minutách poslechu převažovaly. Podání prostoru a lokalizace jednotlivých složek je, dle očekávání, ukázkové.
Při poslechu jsme vystřídali spoustu hudby všech možných žánrů, zcela mne reprosoustavy uchvátily reprodukcí japonských bubeníků Kodo - rychlost, dynamika, pocit objemu a plochy blán bubnů - opravdu perfektní.
Nadšení nepolevilo, když se chvějka dotkla desky Holy Cole (Temptation, zejména skladba Train Song) - komplikovaná scéna s perfektní basou, různým v až holografickém prostoru rozmístěném cinkáním a k tomu pevný, plně prokreslený vokál.
Stejně tak i akustická hudba a zpěv, například Diana Krall (The Girl In the Other Room), nebo Antonio Forcione a Sabina Sciubba (Meet Me in London) nadchnou spoustou jemných detailů, dotyků prstů o struny, dechu. Zavřete oči a představujete si, jak to ve studiu asi vypadalo. Informací dostanete od reprosoustav tolik, že studio skoro vidíte.
Zajímavou zkušeností byla Lorde (Pure Heroin, skladba Royals), kde byly basy trochu sušší a tvrdší, než jsem u této nahrávky zvyklý. Přednes je však pevný, autoritativní, se správně pronikavým vokálem. Příjemným překvapením byl tvrdý rock, například Metallica (Hardwired to Selfdestruct) zněla tak, jak znít má.
Kde mne reprosoustavy příliš nepotěšily, byla elektronická hudba. Kupříkladu Daft Punk (Random Acces Memories - skladba Get Lucky) působila svázaně a toporně, o poznání lépe dopadly Yello (Toy), kde jsem zase postrádal tu obrovitou hromovost vokálu - i když zde podle majitele poslechovky zasáhlo její aktuální uspořádání a tlumení. Jen doplňuji, že příkrost hodnocení je vztažena k pořizovacím nákladům.
Nevýhodou reprosoustav Evolution je, že s nimi okamžitě dělíte zrno od plev. Nahrávky, kde zvukař neodvedl dobrou práci (toto ale paradoxně nemůžeme říci o Daft Punk) vás přestanou bavit.
Celkově však na mne soustavy RDacoustic Evolution zanechaly skvělý dojem, pokud vás baví soustředěný poslech přirozeně nahrané hudby, jsou výbornou volbou.
Ostatně, přijďte si je poslechnout sami. 31. března a 1. dubna budou hrát na výstavě Audio Video Show Praha 2016.
Na čem jsme poslouchali?
|
