Spojené státy požadují souhlas s rozmístěním amerických jednotek v Turecku, aby mohly otevřít severní frontu ve válce proti Iráku. Podle turecké premiéra Recepa Tayyipa Erdogana to však není prioritou jeho nové vlády.
Pokud Spojené státy zaútočí na Irák, je prezident Saddám Husajn připraven vést odvetu kdekoliv na světě. Uvedla to televizní stanice CNN.
Spojené státy doporučily civilním zaměstnancům irácké administrativy, aby během týdne opustili zemi.
Irácký ministr průmyslu a obchodu Mohammed Mehdi Saleh označil rozhodnutí generálního tajemníka OSN Kofiho Annana zastavit program "Ropa za potraviny" za nelidský.
Prominentní irácký kmenový vůdce Jowhad Herki, dříve loajální k Saddámu Husajnovi, přeběhl na kurdskou stranu. Zároveň předpověděl brzký konec iráckého režimu.
Vzhledem ke stupňujícímu se napětí na Středním východě doporučily kanadské úřady svým občanům opustit Izrael, Jordánsko, Kuvajt a okolní státy.
Policie dnes rozšířila počet strategických objektů, které střeží. Opatření zahrnuje elektrárny, zdroje pitné vody, metro, budovy velvyslanectví, židovské objekty a pražské ruzyňské letiště.
Prezident George Bush požádal australského premiéra Johna Howarda o pomoc při akci v Iráku. Podle Howarda by měla být jakákoliv akce zaštítěna rezolucí RB OSN.
Skotští dragouni v Kuvajtu
Podle britského ministra zahraničí Jacka Strawa znemožnila diplomatické řešení krize v Iráku Francie. Británie zároveň navrhne další rezoluci Rady bezpečnosti, která v případě války potvrdí územní celistvost Iráku, stanoví humanitární pomoc, zruší sankce proti Iráku a ustaví dočasnou správu země.
Podle amerických bezpečnostních expertů zůstane Saddám Husajn v případě vojenského konfliktu v Iráku a bude bojovat do posledních sil.
Turecko dnes dalo najevo, že by mohlo podniknout urychlené kroky na podporu Spojených států ve válce proti Iráku.
Americká policie dnes ve Washingtonu a v San Francisku zatkla a vyslýchala desítky účastníků protiválečných demonstrací. Demonstranti protestovali proti chystané válce v Iráku.
Podle slovenského premiéra Mikuláše Dzurindy Slovensko nadále podporuje tvrdou politiku americké vlády vůči Iráku. Diplomatické úsilí o mírové vyřešení irácké krize v Radě bezpečnosti OSN podle něj ztroskotalo.
Podle ruského prezidenta Vladimíra Putina může vojenská akce proti Iráku ohrozit světovou bezpečnost. Uvedla to agentura AP.
Česká republika zaujme konkrétní stanovisko k případné válce s Irákem bez mandátu OSN až ve chvíli, kdy konflikt začne. Po jednání Bezpečnostní rady státu to řekl premiér Vladimír Špidla.
Chemici bez mandátu OSN bojovat nebudou
Do Perského zálivu dnes zamířilo 55 rumunských vojáků, specialistů na jaderné, biologické a chemické zbraně. Tato jednotka má podpořit Spojené státy v případné válce proti Iráku.
Pro Rusko je nyní důležité "nepokazit si vztahy se Spojenými státy ani s arabským světem", uvedl dnes večer kremelský zdroj, citovaný agenturou ITAR-TASS. Z hlediska boje s terorismem je Irák "falešný cíl".
Evropský komisař pro rozšíření Günter Verheugen se dnes zastal kandidátských zemí, které projevily proamerický postoj v irácké krizi. Verheugen prohlásil, že kandidátské země nemají problém dodržovat společnou pozici Evropské unie, pokud ovšem existuje.
Odpůrce vojenského zásahu v Iráku, francouzský prezident Jacques Chirac a někteří členové Evropského parlamentu obvinil kandidátské postkomunistické státy z neloajálností vůči EU. Podle něj ji vyjadřují tím, že podporují postoj Spojený států.
Školáci zastavovali válku transparenty
Jednání Bezpečnostní rady státu o situaci kolem Iráku je zřejmě komplikovanější, než politici původně předpokládali. Tisková konference, která měla začít ve 20 hodin, se uskuteční nejdříve v 21 hodin. Bezpečnostní rada státu jedná o irácké krizi a postoji Česka při jejím řešení.
Velké americké televizní stanice ABC a NBC v obavě z nadcházející války v Iráku stahují z Bagdádu své reportéry. NBC se rozhodla odvolat svůj šestičlenný tým poté, co americká vláda dala najevo, že konflikt začne během několika dní.
Prezidenti Ruska a Francie Vladimir Putin a Jacques Chirac dnes vyzvali k pokračování politického a diplomatického úsilí při řešení situace v Iráku. "Obě strany zdůraznily, že bez ohledu na vážné zostření situace je nutné pokračovat v politickém a diplomatickém úsilí v rámci OSN," sdělila Putinova tisková služba.
Kanadský premiér Jean Chretien dnes prohlásil, že by byl rád, kdyby kanadské ozbrojené síly nemusely v očekávaném útoku na Irák zasáhnout. Kanada se v posledních dvou týdnech snažila zabránit roztržce, která kvůli Saddámu Husajnovi vznikla v Radě bezpečnosti OSN.
Vojenský úder v Iráku bude mít podle francouzského ministra zahraničí Dominiqua de Villepina těžké důsledky pro blízkovýchodní region i pro svět. Villepin to dnes uvedl v tiskovém prohlášení poté, co Británie, USA a Španělsko oznámily, že se vzdávají pokusů prosadit v Radě bezpečnosti OSN návrh rezoluce otevírající cestu k válce.
Jde-li Bushova vláda do války jménem mezinárodního společenství, které jí však velkou většinou toto oprávnění odmítá, pak se "hodina pravdy" vůči Iráku mění v jednostrannou demonstraci americké síly, soudí německý list Frankfurter Rundschau. Historické rozhodnutí George Bushe pro válku tak vejde do historie jako hodina nepravdy.