Rok 2022 byl pro pražské záchranáře jeden z nejnáročnějších. Rozhodli se proto trochu si zabilancovat. Druhý rok po sobě například zaznamenali výrazný nárůst počtu volání na tísňovou linku, řešených událostí i pacientů, kterým poskytli péči.
„Příčinou může být zhoršený zdravotní stav populace po vlnách pandemie covidu-19, zvýšená vnímavost pacientů ke dříve běžným infekčním onemocněním i psychosomatické projevy související se zhoršenou bezpečnostní situací v Evropě. Díky velkému nasazení všech zaměstnanců pražské záchranky jsme si i s tímto nárůstem poradili,“ říká ředitel pražských záchranářů Petr Kolouch s tím, že pro letošní rok připravili jeho zaměstnanci opatření, která jim mají alespoň částečně ulevit.
Tísňová volání
|
„Záchranná služba v pilotním provozu spouští projekt vlastní zdravotní dopravní služby, kdy budou posádky řidičů-zdravotníků řešit události nižší naléhavosti, k nimž nebude třeba vysílat specializované záchranářské týmy. Zároveň záchranná služba posiluje dle platné legislativy spolupráci se soukromými poskytovateli přepravy pacientů neodkladné péče, na něž bude moct ve větší míře delegovat další přibývající výjezdy. Již v loňském roce se tak stalo v rekordním počtu dvanácti tisíc událostí,“ dodává pro deník Metro mluvčí záchranářů Jana Poštová.
Počet řešených událostí narostl meziročně o jedenáct procent. Jsou to rekordní údaje za více jak 165letou historii pražské záchranky. Nejvytíženější dny přinesl pražským záchranářům závěr roku, konkrétně období mezi 19. a 21. prosincem. Tyto tři dny po sobě řešila záchranná služba přes pět set událostí denně. „Příčinou byl souběh chřipkové epidemie, předvánočního vypětí i ledovkové kalamity. Konkrétně 20. prosince dosáhly řešené události počtu 522, což je absolutní maximum v celé historii pražské záchranky,“ doplňuje Poštová.
Zhruba polovinu z celkového počtu pacientů tvořili v roce 2022 senioři nad 65 let, naopak dětí bylo čtrnáct tisíc. Největší skupinou pacientů z hlediska dominujících potíží tvořili tradičně pacienti s dechovými obtížemi. Těch bylo téměř šestnáct tisíc. Pacientů s podezřením na akutní koronární příhodu včetně infarktu bylo přes pět tisíc, pacientů s podezřením na mozkovou mrtvici přes dva tisíce. Z úrazů dominovaly pády. Ty se týkaly patnácti tisíc pacientů. Záchranáři zasahovali také u více jak dvou tisíc dopravních nehod.
Oživování i porody za jízdy
|