(NE) ROVNOST

Statistiky ukazují, že ženy v Česku musí pracovat zhruba o dva měsíce déle, aby dosáhly na stejnou roční odměnu jako muži. Kde se bere tato nerovnost?
Jak ji narovnat?

Rovnost žen a mužů znamená stejnou viditelnost, rovné postavení a účast žen a mužů ve všech sférách veřejného a soukromého života na všech úrovních. Zní to krásně, v praxi s něčím takovým (nejenom) v české společnosti žena počítat nemůže. Nejpalčivějším problémem stále je rovné odměňování žen a mužů. Gender Pay Gap za rok 2022 činil 17,7 %. Jinými slovy, ženy od 27. října do konce roku pracovaly symbolicky zadarmo.

Vzdělání Platy Rodina Aegismus

Státní občanství v roce 2021

Údaje nezahrnují cizince a cizinky.

Vzdělání

Statistiky ukazují, že ženy jsou v Česku vzdělanější než muži. V roce 2019 Český statistický úřad zveřejnil, že ženy také častěji než muži ovládají více než dva cizí jazyky. Ženy mají obecně vyšší úroveň formální kvalifikace než muži. Ženy tvoří 55 % osob se středoškolským vzděláním s maturitou a 53 % s vysokoškolským vzděláním. Dlouhodobě se zvyšuje podíl žen s vysokoškolským vzděláním.

Absolvenstvo vysokých škol dle skupin oboru vzdělávaní

Hodnoty jsou uvedené v procentech a celých číslech. Údaje jsou za veřejné a soukromé vysoké školy.

Všemožné studie říkají, že když se to vyrovná a ženám se příležitost dá, když budou moci realizovat svůj talent, vyděláme na tom všichni. Celá společnost. Ženy tvoří více než 60 % absolventů vysokých škol, a my je pak neumíme uplatnit na trhu práce. To je škoda pro celou společnost, která investovala do jejich studia.

Lenka Šťastná, ředitelka organizace Business and Professional Women ČR, která pořádá konferenci Equal Pay Day, rozhovor pro MF Dnes a iDNES.cz

Srovnání zastoupení žen a mužů na stupních studia VŠ, 2022

Hodnoty jsou uvedené v procentech.

U žen na jejich akademické dráze dochází k několika propadům. Velký rozdíl je mezi počty absolventek magisterských programů a doktorandek, k dalšímu odlivu pak dochází po ukončení doktorského studia – výzkumu se následně věnuje opět jen malý podíl držitelek doktorského titulu. Oproti 59,6 % absolventek magisterského studia (versus 40,4 % absolventů-mužů) jsme v roce 2009 měli jen 15,6 profesorek z celkového počtu profesorů (Národní kontaktní centrum – gender a věda 2021). Říká se tomu efekt kapajícího potrubí, v angličtině leaky pipe. Znamená to, že během vědecké či obecně kariérní dráhy existuje několik míst na spojnici osobního a pracovního života, ve kterých určitý podíl žen z kariérní dráhy vypadne. Prvním a nejdůležitějším takovým momentem bývá mateřství.

Šárka Homfray, odborářka a právnička, úryvek z knihy Proč jsme tak naštvané?

Ženy, ač v hojné míře studují na vysokých školách, chybí v rozhodovacích pozicích ve výzkumných institucích a objevují se ve finančně nedoceněných oblastech výzkumu. V produkci vědění, ze kterého čerpá celá společnost, tak chybí perspektiva jedné poloviny populace.

Akademické pracovnice a pracovníci na VŠ, 2022

Hodnoty jsou uvedené v procentech. Data zahrnují veřejné i soukromé VŠ.

Podle mé zkušenosti jsou na předním místě genderové stereotypy, které způsobují, že některá povolání jsou vnímána spíše jako ženská. Historicky pak dochází k degradaci těchto profesí spojené s nižší finanční odměnou. Pokud je v takové organizaci zaměstnán muž, býváme často svědky tzv. skleněného výtahu nebo stropu. Znamená to, že muži jsou rychleji povyšováni než ženy, případně ženy v některých organizacích nedosáhnou na vrcholové pozice.

Kateřina Legnerová, odbornice na HR, iDNES.cz

Školství je velmi feminizovaný sektor trhu práce. Současně vykazuje silnou vertikální i horizontální segregaci. (Zdroj: MŠMT, 2023)

Vyučující v regionálním školství

Vedení v regionálním školství

Platy

Ačkoli jsou ženy stále vzdělanější, na stejných pozicích stále vydělávají méně než muži. Aktuální hodnotu Gender Pay Gap (GPG) každým rokem zveřejňuje Eurostat a Český statistický úřad. To umožňuje přesně určit skutečnou výši rozdílů v odměňování žen a mužů.

Průměrná hrubá měsíční mzda, 2022

V roce 2009 vyšla poprvé v Českém statistickém úřadu statistika, která ukazovala rozdíl mezi tím, kolik berou muži a kolik ženy. Tehdy to bylo 26,7 %. To číslo nikdy nezapomenu. Statistiku na toto téma zveřejnil i Eurostat a Česko se tehdy umístilo předposlední v žebříčku, za námi bylo už jen Estonsko. Tak jsme s kolegyněmi začaly uvažovat, co s tím budeme dělat. Ale legrace to nebyla. Skoro každá žena, které jsme o tom řekly, odpověděla, že jí se to netýká. Zvlášť tedy ty, které byly zaměstnané na vyšších pozicích, měly pocit, že to není jejich problém. Mým argumentem byly statistiky.

Lenka Šťastná, ředitelka organizace Business and Professional Women ČR, která pořádá konferenci Equal Pay Day, rozhovor pro MF Dnes a iDNES.cz

Gender Pay Gap za rok 2022 činil 17,7 %. Jinými slovy, ženy od 27. října do konce roku pracovaly symbolicky zadarmo.

Česká republika se řadí mezi země v EU s vysokými rozdíly v průměrných měsíčních mzdách žen a mužů. Přestože se hodnota v průběhu let snižuje, změna je velmi pozvolná. V roce 2022 činil tento rozdíl průměrně 8 378 korun měsíčně.

Bankovnictví je zrovna odvětví, které je na tom nejhůře. Doteď jsou zde největší rozdíly v tom, kolik vydělávají ženy a kolik muži. Ten rozdíl je asi 40 %. A proč? Protože se jedná o peníze. A když se jedná o peníze, znamená to, že se jedná o moc. Nemáme tedy například ani jednu generální ředitelku banky.

Lenka Šťastná, ředitelka organizace Business and Professional Women ČR, která pořádá konferenci Equal Pay Day, rozhovor pro MF Dnes a iDNES.cz

Dobře vychované holčičky v práci plní zodpovědně úkoly a dodržují termíny. Každému pomůžou, šéf bez nich nedá ani ránu. Když se pak jednou hledá vedoucí vedlejšího oddělení, čekají, že jim vedení tu pozici nabídne – vždyť jsou tak šikovné. A ono ne, vedoucím se stane kolega, za kterého dotyčná několikrát předělávala prezentaci, protože on se s PowerPointem moc nekamarádí, zatímco ona ty slajdy přece umí tak hezky. Pokud žena sebere odvahu a půjde se zeptat, proč pozici nenabídli jí nebo proč se nedělalo výběrové řízení, může se dozvědět, že kolega o pozici mluvil už dávno a skvěle se na ni hodil. Šéf netušil, že by ona sama o takový postup měla zájem. Na její pozici se jí přece daří, práce jí jde skvěle, sem tam dostane odměnu, tak co? Navíc by se šéf připravil o svou pravou ruku, která často dělala práci za něj i za lidi z týmu – na rozdíl od toho méně ochotného kolegy.

Šárka Homfray, odborářka a právnička, úryvek z knihy Proč jsme tak naštvané?

Formy práce, 2022

Česká republika se řadí mezi země v EU s vysokými rozdíly v průměrných měsíčních mzdách žen a mužů. Přestože se hodnota v průběhu let snižuje, změna je velmi pozvolná. V roce 2022 průměrně činil tento rozdíl 8 378 korun měsíčně. Ženy jsou statisticky častěji zaměstnávány na částečný úvazek. ČSÚ (2023) uvádí, že 20 % žen a 12 % mužů pracuje na částečný úvazek nedobrovolně.

Průměrná výše starobního důchodu, 2022

Gender Pension Gap za rok 2022 činil 14,8 %. Průměrná hrubá měsíční mzda žen byla v roce 2022 nižší než u mužů. Průměrný měsíční starobní důchod žen byl v roce 2022 o 3 271 Kč nižší než u mužů. (Zdroj: ČSSZ, 2023)

Zaměstnání dle hlavních tříd zaměstnání a průměrné mzdy, 2022 (průměrná hrubá měsíční mzda)

Skleněný strop či neviditelná bariéra označují tradiční postoje, předpoklady a hodnoty, které brání posílení pozic žen v plné účasti na životě společnosti. Zapříčiňují, že ženy jen zřídka dosahují nejvyšších politických, ekonomických a profesních pozic.
Kvóty jsou nástroj kladoucí si za cíl napravit stávající nerovnosti, obvykle ve vztahu k rozhodovacím pozicím nebo k přístupu k zaměstnání, který definuje určitý podíl míst pro určitou vymezenou skupinu osob.

Zastoupení žen a mužů ve státní správě, 2022

Bohužel těch pár žen, které jsou v politice, zpravidla ještě více tuží současnou špatnou muziku. Říkají: ,Když jsem to dokázala já, tak to v tom systému dokážou všichni, ukažte se!‘ Místo aby tlačily na změnu.

Daniel Münich, ekonom, plus.rozhlas.cz

Zastoupení ve vedení největších kotovaných firem v ČR, 2023

Byznys, politika, justice nebo třeba státní správa se často kreslí jako pyramida, jejíž základnu tvoří řadoví zaměstnanci a zaměstnankyně, nebo – jako například u odborů nebo politických stran – doslova členská základna, vrchol pak vedení. Když se podíváme do základny, zjistíme, že je v ní výrazně vyšší podíl žen než v nejvyšších patrech. Co už nevidíme, je to, že některá z těch pater mají skleněný strop.

Šárka Homfray, odborářka a právnička, úryvek z knihy Proč jsme tak naštvané?

Zastoupení žen v parlamentu

Zastoupení žen mezi velvyslanci

Celých 75 % Parlamentu ČR tvoří muži, zatímco ženy pouze 25 %. (Zdroj: EIGE, 2023) Na úrovni samospráv je zastoupení žen obecně vyšší. V zastupitelstvech obcí jsou ženy zastoupeny z 29 %. 81 % velvyslanců ČR tvoří muži, zatímco ženy 19 %. Podíl zastoupení vojákyň v Armádě ČR činilo k 1. lednu 2023 13 %. (Zdroj: AMO, 2022) Ve srovnání s ostatními státy NATO je zastoupení žen v Armádě ČR lehce nadprůměrné oproti ostatním zemím. (NATO, 2022)

Zastoupení ve vedení a radách veřejnoprávních médií, 2023

Hodnoty jsou uvedené v celých číslech.

Absence žen v rozhodovacích pozicích v médiích je dlouhodobý problém. Média mají vliv na veřejné mínění a mohou hrát zásadní roli při ochraně lidských práv, ale i přispívat k šíření genderových stereotypů.

Musíme se ptát, proč je ten gap tak velký, a dojdeme k tomu, že na to má vliv řada věcí. Například v Česku je vysoká zaměstnanost žen, ale řada žen v jiných zemích vůbec nepracuje, do toho průměru nevstupuje a pak to vypadá, že v dané zemi je ta situace ideální, a přitom není, vysvětluje Münich.

Daniel Münich, ekonom, plus.rozhlas.cz

Má Zuzana vědět, kolik bere Franta? Výše mzdy bude brzy věc veřejná.
Více zde

 

Rodina a péče o rodinu

Vzhledem k tomu, že ženy stále berou méně peněz za stejnou práci, zůstávají doma na mateřské a posléze rodičovské „dovolené“ většinou ony, tudíž pak začleňování zpět do pracovního procesu musí řešit buď polovičním úvazkem (tady se naráží na první problém, ne všichni zaměstnavatelé jsou tomuto řešení nakloněni), nebo si najdou během rodičovské jinou práci než původní, často i mimo svůj obor. Situace na trhu práce je v ČR spjata s hospodářským vývojem země. Z hlediska genderových nerovností je český trh práce dlouhodobě charakteristický několika rysy, například rozdílné odměňování žen a mužů, nízké zastoupení žen ve vedoucích pozicích (tj. vertikální segregace) a horizontální segregace trhu práce.

Druhá směna či neviditelná práce zahrnuje povinnosti (stereotypně žen) související s domácností a péčí o děti a blízké, které často zůstávají neviditelné, a tudíž neoceněné společností – na rozdíl od placených zaměstnání.
Desegregace trhu práce si klade za cíl omezit nebo odstranit vertikální a horizontální segregaci pracovního trhu. Horizontální spočívá v koncentraci žen či mužů ve specifických sektorech, zatímco vertikální poukazuje na koncentraci na odlišných stupních hierarchie v zaměstnání. Segregace je doprovázena rozdílným finančním ohodnocením, prestiží a odpovědností, přičemž ohodnocení zaměstnání a sektorů s převahou žen je nižší.

Být feministkou znamená jen to, že podporuji jiné ženy, což je normální a v pořádku. Feministka není žena, která nenávidí muže. Jestli se žena sama o sobě bojí říct, že je feministka, pak je něco špatně.

Lenka Šťastná, ředitelka organizace Business and Professional Women ČR, která pořádá konferenci Equal Pay Day, rozhovor pro MF Dnes a iDNES.cz

Příjemkyně a příjemci rodičovského příspěvku, 2022

Logicky nejvýraznějším důvodem, proč ženy odsouvají pracovní kariéru na vedlejší kolej, je péče o děti. V České republice máme mimochodem ve srovnání s ostatními státy EU jednu z nejdelších rodičovských dovolených. Při návratu do práce pak velmi často nastupují zpět na pozici za stejných finančních podmínek, za jakých odcházely. Tím vzniká největší nerovnost, protože ve firmách obvykle dochází ke každoroční valorizaci mezd.

Kateřina Legnerová, odbornice na HR, iDNES.cz

Dotazníkové šetření analyzovalo dopady pandemie covidu-19. Údaje odkrývají přetrvávající stereotypní dělení rolí žen a mužů v domácnostech. Odpovědi dotazovaných ukazují, že v rodinách jsou primárními pečovatelkami ženy, tj. denně tráví delší dobu péčí o své blízké a také péčí o chod domacnosti. Muži naopak pečují v průměru kratší časovou dobu a častěji u nich dochází k dělení domácích povinností s jejich partnerkou či partnerem.

S postavením žen na pracovním trhu v kontextu jejich statusu souvisí celá řada stereotypních očekávání včetně muže jako živitele rodiny. Rodina, ať už manželská, nebo nemanželská, je mimo všechno výše uvedenéi statusový symbol. Muži, jejichž postavení neodpovídá tomu, co by si jejich partnerka či oni sami pro rodinu představovali, pak jsou postaveni do pozice loserů, kteří nemají ženě co nabídnout. Kdyby se namísto přihlouplých rad pro ženy, co dělat a nedělat ve vztahu, a ustavičného tlaku na muže, aby se stali chodícími peněženkami, více pracovalo s konceptem vztahu dvou rovnoprávných a navzájem se podporujících a spolupracujících osob, možná by se celé řadě zahořklých incelů – tedy mužů žijících v nedobrovolném celibátu, který se promění v čistou misogynii – i jejich okolí trochu ulevilo.

Šárka Homfray, odborářka a právnička, úryvek z knihy Proč jsme tak naštvané?

Aegismus

Počet důchodkyň a důchodců podle pobíraných starobních důchodů za rok 2022 činil 1 415 tis. žen a 951 tis. mužů. Průměrně pobírají ženy starobní důchod 29 let a muži 19 let. Ženy nad 65 let jsou jednou z nejohroženějších skupin z hlediska rizika pádu do chudoby. Nižší důchody seniorek přispívají k tzv. feminizaci chudoby, která spočívá v převaze chudoby mezi ženami ve srovnání s muži. Jedná se o důsledky strukturální diskriminace žen na trhu práce, která se projevuje nižšími platy, podplacenými pozicemi, menším množstvím výhod nebo kariérními pauzami v důsledku péče o děti a blízké osoby.

Ageismus neboli věková diskriminace je ideologie založená na sdíleném přesvědčení o kvalitativní nerovnosti jednotlivých fází lidského životního cyklu. Projevuje se skrze proces systematické, symbolické i reálné stereotypizace a diskriminace osob a skupin na základě jejich chronologického věku a/nebo na jejich příslušnosti k určité generaci.

Mgr. Lucie Vidovićová, Ph.D

Míra zaměstnanosti

Míra zaměstnanosti podle věku

Když se na věkovou diskriminaci podíváme graficky, u žen mezi osmnácti a osmdesáti lety věku má tvar takové fajfky. Je relativně vysoká do třiceti let. Pak mezi třicítkou a padesátkou se stabilizuje. A potom, po padesátce, to začíná hodně rychle narůstat. Naopak genderová diskriminace klesá. Já občas říkám studentstvu: V tom stáří už jako žena nikomu nestojíte ani za genderovou diskriminaci, ženství se ztrácí.

Lucie Vidovićová, socioložka, rozhovor pro časopis Heroine

Ageismus a věková diskriminace jsou jen jednou z řady nerovností v současných společnostech. Jakou relativní pozici má věk mezi hlavními, veřejností rozpoznanými zdroji diskriminace, uvádí graf. Věk následovaný pohlavím se podobně jako v britském výzkumu Age Concern [2005] umístil na první příčce jako nejčastější základ prožité diskriminace, znevýhodnění či nefér jednání. Ageismus (VĚK JAKO ZÁVISLÁ PROMĚNNÁ Ideologie věku, ageismus a stárnutí v české společnosti, Mgr. Lucie Vidovićová, disertační práce)

Osobní zážitek diskriminace (znevýhodnění) nebo nefér chování na základě:

Naše společnost konstruuje ženské stáří dost děsivě. Ženy vyššího středního věku nejsou v plné síle, zralé a moudré. Jsou to vyzobané slunečnice. Stačí pár zim, a nebudou z nich moudré opory vlastních komunit. Při troše štěstí z nich budou laskavé hlídací babičky. Spíše z nich ale budou neužitečné osamělé stařeny, které budou svou přítomností těm mladším připomínat to, co se obvykle píše nad branami hřbitovů: Co jste vy, byli jsme i my, co jsme my, budete i vy. Ani pomyslet se na to nechce. Tak je radši zneviditelníme! Společnost je k ženám středního a vyššího věku nespravedlivá, nevděčná a nemilosrdná. A to přesto, že do značné míry leží na jejich bedrech a ležet bude. Štve mě to. A taky mě štve, jak málo se o tom mluví a jak mizivé politické zastání zrovna padesátnice mají. A dál už je to jenom horší. Nebo ne?

Šárka Homfray, odborářka a právnička, úryvek z knihy Proč jsme tak naštvané?

Více se o problematice (ne)rovnosti můžete dočíst zde:
ZJISTIT VÍCE

Seznam použité literatury

Proč jsme tak naštvané? Šárka Homfray

Ženy a muži v datech 2023

Věk jako závislá proměnná Ideologie věku, ageismus a stárnutí v české společnosti (disertační práce), Mgr. Lucie Vidovićová