Stanice Braník-Hodkovičky na dobové pohlednici. Je možné, že vlak, který stojí na druhé staniční koleji, míří do podolské cementárny. GPS: 50.0277697N, 14.4066197E
Autor: sbírka Romana Kučery
Plán stanice Braník-Hodkovičky z roku 1912. Vlevo dole je zakreslena odbočky vlečky do podolské cementárny. GPS: 50.0281658N, 14.4068956E
Autor: SOA Praha, fond České dráhy
Parní lokomotiva 524.1121 v čele osobního vlaku Os3708 ve stanici Praha-Braník. Za přejezdem s Údolní ulicí je patrný zbytek vlečky do podolské cementárny. Snímek byl pořízen 27. 9. 1968. GPS: 50.0276400N, 14.4065883E
Autor: Ondřej Řepka
Současná druhá kolej stanice Praha-Braník vede ve stopě původní vlečky do cementárny v Podolí. GPS: 50.0288350N, 14.4077003E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Závorářské stanoviště na krčském zhlaví stanice Praha-Braník. Kolej nejblíže domku závoráře je původní vlečka do podolské cementárny. 12. 10. 1967 GPS: 50.0297181N, 14.4086644E
Autor: Ondřej Řepka
Současná druhá kolej stanice Praha-Braník vede ve stopě původní vlečky do cementárny v Podolí. GPS: 50.0295778N, 14.4084622E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Pár desítek metrů koleje za branickým nádražím vydrželo až do konce 90. let 20. století. Dnes už jsou stopy po ní setřeny. GPS: 50.0303117N, 14.4091111E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Pohled na Braník s nádražím (úplně vpravo) a pivovarem (uprostřed). Vlečka do cementárny vede v polovině snímku těsně kolem bílé ohrady s reklamním nápisem. GPS: 50.0313550N, 14.4096836E
Autor: Archiv hl. m. Prahy
Kolem dnešní ulice Na Mlejnku bývaly v Braníku zelinářské zahrady. Velčka do cementárny (na snímku dole) projížděla přímo mezi nimi. GPS: 50.0346306N, 14.4098781E
Autor: Historie Braníka
Současná podoba ulice Na Mlejnku. Tudy vedla železniční trať z nádraží Braník do Podolí. GPS: 50.0365864N, 14.4091969E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Dnešní ulice Na Mlejnku. Kolej vpředu patří vlečce z nádraží Braník do podolské cementárny, za ní je dvoukolejná tramvajová trať. Snímek vznikl po roce 1939, protože tramvaj směrem do centra jede vpravo. GPS: 50.0376856N, 14.4094786E
Autor: archiv DPP
Porovnání současné podoby ulice Na Mlejnku s historickou fotografií ze stejného místa. GPS: 50.0376856N, 14.4094544E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Dnešní křižovatka Jezerka (Branická x Modřanská). Trať vede těsně za domem, který stále stojí na rohu Branické ulice s ulicí Na Mlejnku. GPS: 50.0396667N, 14.4099694E
Autor: Archiv hl. m. Prahy
Dnešní křižovatka Jezerka (Branická x Modřanská). V těchto místech bývala zastávka Braník přístaviště. GPS: 50.0399631N, 14.4098703E
Autor: Archiv hl. m. Prahy
V roce 1933 se Braník dočkal tramvajové trati, zde souprava linky 21 na křižovatce Jezerka v místě někdejší železniční zastávky Braník-přístaviště. Za sloupem vpravo je vidět kolej vlečky do podolské cementárny. GPS: 50.0401181N, 14.4098969E
Autor: archiv DPP
Vyústění ulice Na Mlejnku do křižovatky Jezerka (Branická x Modřanská). Trať vedla vpravo od nárožního domu. GPS: 50.0396978N, 14.4098731E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Mezi zastávkou Braník přístaviště a branickou vápenkou trať přecházela do zářezu. GPS: 50.0410725N, 14.4107608E
Autor: Archiv hl. m. Prahy
Trať do podolské cementárny vedla mezi branickou vápenkou a dnešní Branickou skálou v hlubokém zářezu. GPS: 50.0410356N, 14.4107397E
Autor: sbírka Pavla Fojtíka
Vedení tratě mezi branickou vápenkou a podolskou cementárnou GPS: 50.0428753N, 14.4116622E
Autor: sbírka Pavla Fojtíka
Parčík pod Branickou skálou. V těchto místech kdysi stála vápenka, trať ji obcházela zezadu. GPS: 50.0416917N, 14.4115883E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
V roce 1933 se Braník dočkal tramvajové trati, zde souprava linky 21 pod Branickou skálou. GPS: 50.0426089N, 14.4114581E
Autor: Archiv DPP
Za Branickou vápenkou se trať přiblížila k Vltavě. Pravým obloukem se pak stáčela k podolské cementárně. GPS: 50.0456372N, 14.4128153E
Autor: Archiv hl. m. Prahy
Pohled z Branické skály směrem k bývalé podolské cementárně GPS: 50.0457808N, 14.4131528E
Autor: ČTK
Pohled na rozhraní Braníku a Podolí z druhého vltavského břehu od zlíchovského kostela sv. Filipa a Jakuba. Pod tramvajovou tratí je vidět těleso vlečky do podolské cementárny s kamenným propustkem. GPS: 50.0447861N, 14.4120589E
Autor: Archiv DPP
Dům Podolská 1 s kolejí vlečky do cementárny (za plotem) GPS: 50.0482839N, 14.4146878E
Autor: sbírka Romana Kučery
Dům Podolská 1 s kolejí vlečky do cementárny GPS: 50.0482839N, 14.4146878E
Autor: sbírka Romana Kučery
Dům Podolská 1 si železniční vlečku do cementárny pamatuje. Tramvajová trať tehdy procházela z jeho druhé strany. GPS: 50.0483233N, 14.4150197E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Zmínka o Isidorce v deníku Venkov (10. 1. 1919)
Autor: Národní digitální knihovna
Zmínka o Isidorce v Národní listech (20. 7. 1922)
Autor: Národní digitální knihovna
Zmínka o Isidorce v deníku Venkov (5. 8. 1922)
Autor: Národní digitální knihovna
Pohled od podolské cementárny směrem k Braníku. Na vlečce jsou přistavené nákladní vagony (15 9. 1939). GPS: 50.0500525N, 14.4157600E
Autor: ČTK
Železniční vlečka vedla v Podolí mezi ohradami říčních lázní a tehdejších sportovišť. GPS: 50.0505022N, 14.4159647E
Autor: sbírka Pavla Fojtíka
Pohled od podolské cementárny směrem k nádraží Západní dráhy na Smíchově. Dole vlečka z Braníku. Zajímavé je křížení normálně rozchodné železnice se závodní úzkokolejkou. Kolejové pole úzkorozchodky bylo přenosné, při jízdě soupravy z Braníku se muselo odstranit. GPS: 50.0508467N, 14.4161683E
Autor: sbírka Pavla Fojtíka
Stará zástavba Podolské ulice směrem k Braníku. V popředí cestu křižují koleje vlečky do podolské cementárny. GPS: 50.0502936N, 14.4162000E
Autor: sbírka Pavla Fojtíka
Vjezdová vrata vlečky do podolské cementárny. Vpravo je výstražný kříž, který varuje účastníky provozu před křížením silnice s dráhou. GPS: 50.0502936N, 14.4162000E
Autor: sbírka Pavla Fojtíka
V těchto místech vlečka zajížděla do areálu podolské cementárny. Koleje přicházely zprava přes dnešní Podolské nábřeží. GPS: 50.0503597N, 14.4162994E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Cementárna v Podolí bývala jednou z prvních pražských dominant, kterou viděli voraři plující po Vltavě. Vpravo dvojice nákladní vagonů, další jsou uvnitř areálu. GPS: 50.0508283N, 14.4169406E
Autor: Archiv hl. m. Prahy
Na místě podolské cementárny dnes stojí známý plavecký stadion. GPS: 50.0513208N, 14.4172008E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Cementárna v Podolí bývala jednou z prvních pražských dominant, kterou viděli voraři plující po Vltavě. GPS: 50.0508283N, 14.4169406E
Autor: Archiv hl. m. Prahy
Cementárna v Podolí. Mezi komíny stojí dřevěná bouda zhruba v místech, kde mohla být v letech 1919 až 1922 železniční zastávka. GPS: 50.0502936N, 14.4162000E
Autor: sbírka Pavla Fojtíka
Pohled od podolské cementárny na Prahu GPS: 50.0522019N, 14.4168972E
Autor: ČTK
Uvnitř areálu podolské cementárny byly dvě železniční točny o běžném rozchodu 1 435 mm a také úzkorozchodná vlečka. GPS: 50.0508283N, 14.4169406E
Autor: Archiv hl. m. Prahy
Pohled od cementárny v Podolí na Prahu. Snímek vznikl mezi lety 1914 a 1922. Sanatorium v Podolí už stojí, stavba nové podolské vodárny ovšem ještě nezačala. GPS: 50.0502936N, 14.4162000E
Autor: sbírka Pavla Fojtíka
Plavecký bazén. Kromě plavání se v Podolí dá zaběhnout i do fitness-centra nebo na rehabilitaci. Venkovní bazén je vyhřívaný, i za mírného podzimu se tu dá plavat venku.
Autor: Petr Kozlík, MAFRA
Podolská cementárna těsně před odstřelem (12. 3. 1951) GPS: 50.0512856N, 14.4171439E
Autor: ČTK
Podolská cementárna těsně před odstřelem (12. 3. 1951) GPS: 50.0512856N, 14.4171439E
Autor: ČTK
Odstřel podolské cementárny (12. 3. 1951) GPS: 50.0512856N, 14.4171439E
Autor: ČTK
V roce 1910 byla prodloužena tramvajová trať do Podolí, k železniční stanici Braník-Hodkovičky to ale byly stále čtyři kilometry. GPS: 50.0619850N, 14.4180031E
Autor: sbírka Michala Kvapila
V roce 1910 byla prodloužena tramvajová trať do Podolí, k železniční stanici Braník-Hodkovičky to ale byly stále čtyři kilometry. GPS: 50.0619850N, 14.4180031E
Autor: sbírka Michala Kvapila
Detailní výkres vlečka ze stanice braník do cementárny v Podolí
Autor: sbírka Pavla Fojtíka
Jízdní řád Isidorky platný od prosince 1918. Vlaky se ale rozjely až o několik měsíců později kvůli nedostatku uhlí.
Autor: zelpage.cz
Jízdní řád Isidorky platný od 5. června 1919
Autor: Knihovna ČD
Jízdní řád Isidorky platný od října 1919. Doprava na ní byla ovšem zastavena už 1. září.
Autor: Knihovna ČD
Jízdní řád Isidorky platný od června 1921. V tomto roce vlaky mezi Podolím a Braníkem nejezdily.
Autor: Knihovna ČD
Jízdní řád Isidorky z července 1923 dokazuje, že se s osobní dopravou mezi Podolím a Braníkem už nepočítalo.
Autor: Knihovna ČD
Mapa železniční tratě mezi stanicí Braník-Hodkovičky a cementárnou v Podolí
Autor: Národního geoportál INSPIRE