Stanice Braník-Hodkovičky na dobové pohlednici. Je možné, že vlak, který stojí na druhé staniční koleji, míří do podolské cementárny.
GPS: 50.0277697N, 14.4066197E
sbírka Romana Kučery
Plán stanice Braník-Hodkovičky z roku 1912. Vlevo dole je zakreslena odbočky vlečky do podolské cementárny.
GPS: 50.0281658N, 14.4068956E
SOA Praha, fond České dráhy
Parní lokomotiva 524.1121 v čele osobního vlaku Os3708 ve stanici Praha-Braník. Za přejezdem s Údolní ulicí je patrný zbytek vlečky do podolské cementárny. Snímek byl pořízen 27. 9. 1968.
GPS: 50.0276400N, 14.4065883E
Ondřej Řepka
Současná druhá kolej stanice Praha-Braník vede ve stopě původní vlečky do cementárny v Podolí.
GPS: 50.0288350N, 14.4077003E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Závorářské stanoviště na krčském zhlaví stanice Praha-Braník. Kolej nejblíže domku závoráře je původní vlečka do podolské cementárny.
12. 10. 1967
GPS: 50.0297181N, 14.4086644E
Ondřej Řepka
Současná druhá kolej stanice Praha-Braník vede ve stopě původní vlečky do cementárny v Podolí.
GPS: 50.0295778N, 14.4084622E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Pár desítek metrů koleje za branickým nádražím vydrželo až do konce 90. let 20. století. Dnes už jsou stopy po ní setřeny.
GPS: 50.0303117N, 14.4091111E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Pohled na Braník s nádražím (úplně vpravo) a pivovarem (uprostřed). Vlečka do cementárny vede v polovině snímku těsně kolem bílé ohrady s reklamním nápisem.
GPS: 50.0313550N, 14.4096836E
Archiv hl. m. Prahy
Kolem dnešní ulice Na Mlejnku bývaly v Braníku zelinářské zahrady. Velčka do cementárny (na snímku dole) projížděla přímo mezi nimi.
GPS: 50.0346306N, 14.4098781E
Historie Braníka
Současná podoba ulice Na Mlejnku. Tudy vedla železniční trať z nádraží Braník do Podolí.
GPS: 50.0365864N, 14.4091969E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Dnešní ulice Na Mlejnku. Kolej vpředu patří vlečce z nádraží Braník do podolské cementárny, za ní je dvoukolejná tramvajová trať. Snímek vznikl po roce 1939, protože tramvaj směrem do centra jede vpravo.
GPS: 50.0376856N, 14.4094786E
archiv DPP
Porovnání současné podoby ulice Na Mlejnku s historickou fotografií ze stejného místa. GPS: 50.0376856N, 14.4094544E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Dnešní křižovatka Jezerka (Branická x Modřanská). Trať vede těsně za domem, který stále stojí na rohu Branické ulice s ulicí Na Mlejnku.
GPS: 50.0396667N, 14.4099694E
Archiv hl. m. Prahy
Dnešní křižovatka Jezerka (Branická x Modřanská). V těchto místech bývala zastávka Braník přístaviště.
GPS: 50.0399631N, 14.4098703E
Archiv hl. m. Prahy
V roce 1933 se Braník dočkal tramvajové trati, zde souprava linky 21 na křižovatce Jezerka v místě někdejší železniční zastávky Braník-přístaviště. Za sloupem vpravo je vidět kolej vlečky do podolské cementárny.
GPS: 50.0401181N, 14.4098969E
archiv DPP
Vyústění ulice Na Mlejnku do křižovatky Jezerka (Branická x Modřanská). Trať vedla vpravo od nárožního domu.
GPS: 50.0396978N, 14.4098731E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Mezi zastávkou Braník přístaviště a branickou vápenkou trať přecházela do zářezu.
GPS: 50.0410725N, 14.4107608E
Archiv hl. m. Prahy
Trať do podolské cementárny vedla mezi branickou vápenkou a dnešní Branickou skálou v hlubokém zářezu.
GPS: 50.0410356N, 14.4107397E
sbírka Pavla Fojtíka
Vedení tratě mezi branickou vápenkou a podolskou cementárnou
GPS: 50.0428753N, 14.4116622E
sbírka Pavla Fojtíka
Parčík pod Branickou skálou. V těchto místech kdysi stála vápenka, trať ji obcházela zezadu.
GPS: 50.0416917N, 14.4115883E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
V roce 1933 se Braník dočkal tramvajové trati, zde souprava linky 21 pod Branickou skálou.
GPS: 50.0426089N, 14.4114581E
Archiv DPP
Za Branickou vápenkou se trať přiblížila k Vltavě. Pravým obloukem se pak stáčela k podolské cementárně.
GPS: 50.0456372N, 14.4128153E
Archiv hl. m. Prahy
Pohled z Branické skály směrem k bývalé podolské cementárně
GPS: 50.0457808N, 14.4131528E
Autor: ČTK
Pohled na rozhraní Braníku a Podolí z druhého vltavského břehu od zlíchovského kostela sv. Filipa a Jakuba. Pod tramvajovou tratí je vidět těleso vlečky do podolské cementárny s kamenným propustkem.
GPS: 50.0447861N, 14.4120589E
Archiv DPP
Dům Podolská 1 s kolejí vlečky do cementárny (za plotem)
GPS: 50.0482839N, 14.4146878E
sbírka Romana Kučery
Dům Podolská 1 s kolejí vlečky do cementárny
GPS: 50.0482839N, 14.4146878E
sbírka Romana Kučery
Dům Podolská 1 si železniční vlečku do cementárny pamatuje. Tramvajová trať tehdy procházela z jeho druhé strany.
GPS: 50.0483233N, 14.4150197E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Pohled od podolské cementárny směrem k Braníku. Na vlečce jsou přistavené nákladní vagony (15 9. 1939).
GPS: 50.0500525N, 14.4157600E
Autor: ČTK
Železniční vlečka vedla v Podolí mezi ohradami říčních lázní a tehdejších sportovišť.
GPS: 50.0505022N, 14.4159647E
sbírka Pavla Fojtíka
Pohled od podolské cementárny směrem k nádraží Západní dráhy na Smíchově. Dole vlečka z Braníku. Zajímavé je křížení normálně rozchodné železnice se závodní úzkokolejkou. Kolejové pole úzkorozchodky bylo přenosné, při jízdě soupravy z Braníku se muselo odstranit.
GPS: 50.0508467N, 14.4161683E
sbírka Pavla Fojtíka
Stará zástavba Podolské ulice směrem k Braníku. V popředí cestu křižují koleje vlečky do podolské cementárny.
GPS: 50.0502936N, 14.4162000E
sbírka Pavla Fojtíka
Vjezdová vrata vlečky do podolské cementárny. Vpravo je výstražný kříž, který varuje účastníky provozu před křížením silnice s dráhou.
GPS: 50.0502936N, 14.4162000E
sbírka Pavla Fojtíka
V těchto místech vlečka zajížděla do areálu podolské cementárny. Koleje přicházely zprava přes dnešní Podolské nábřeží.
GPS: 50.0503597N, 14.4162994E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Cementárna v Podolí bývala jednou z prvních pražských dominant, kterou viděli voraři plující po Vltavě. Vpravo dvojice nákladní vagonů, další jsou uvnitř areálu.
GPS: 50.0508283N, 14.4169406E
Archiv hl. m. Prahy
Na místě podolské cementárny dnes stojí známý plavecký stadion.
GPS: 50.0513208N, 14.4172008E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Cementárna v Podolí bývala jednou z prvních pražských dominant, kterou viděli voraři plující po Vltavě.
GPS: 50.0508283N, 14.4169406E
Archiv hl. m. Prahy
Cementárna v Podolí. Mezi komíny stojí dřevěná bouda zhruba v místech, kde mohla být v letech 1919 až 1922 železniční zastávka.
GPS: 50.0502936N, 14.4162000E
sbírka Pavla Fojtíka
Pohled od podolské cementárny na Prahu
GPS: 50.0522019N, 14.4168972E
Autor: ČTK
Uvnitř areálu podolské cementárny byly dvě železniční točny o běžném rozchodu 1 435 mm a také úzkorozchodná vlečka.
GPS: 50.0508283N, 14.4169406E
Archiv hl. m. Prahy
Pohled od cementárny v Podolí na Prahu. Snímek vznikl mezi lety 1914 a 1922. Sanatorium v Podolí už stojí, stavba nové podolské vodárny ovšem ještě nezačala.
GPS: 50.0502936N, 14.4162000E
sbírka Pavla Fojtíka
Plavecký bazén. Kromě plavání se v Podolí dá zaběhnout i do fitness-centra nebo na rehabilitaci. Venkovní bazén je vyhřívaný, i za mírného podzimu se tu dá plavat venku.
Autor: Petr Kozlík, MAFRA
Podolská cementárna těsně před odstřelem (12. 3. 1951)
GPS: 50.0512856N, 14.4171439E
Autor: ČTK
Podolská cementárna těsně před odstřelem (12. 3. 1951)
GPS: 50.0512856N, 14.4171439E
Autor: ČTK
Odstřel podolské cementárny (12. 3. 1951)
GPS: 50.0512856N, 14.4171439E
Autor: ČTK
V roce 1910 byla prodloužena tramvajová trať do Podolí, k železniční stanici Braník-Hodkovičky to ale byly stále čtyři kilometry.
GPS: 50.0619850N, 14.4180031E
sbírka Michala Kvapila
V roce 1910 byla prodloužena tramvajová trať do Podolí, k železniční stanici Braník-Hodkovičky to ale byly stále čtyři kilometry.
GPS: 50.0619850N, 14.4180031E
sbírka Michala Kvapila
Detailní výkres vlečka ze stanice braník do cementárny v Podolí
sbírka Pavla Fojtíka
Jízdní řád Isidorky platný od prosince 1918. Vlaky se ale rozjely až o několik měsíců později kvůli nedostatku uhlí.
zelpage.cz
Jízdní řád Isidorky platný od 5. června 1919
Knihovna ČD
Jízdní řád Isidorky platný od října 1919. Doprava na ní byla ovšem zastavena už 1. září.
Knihovna ČD
Jízdní řád Isidorky platný od června 1921. V tomto roce vlaky mezi Podolím a Braníkem nejezdily.
Knihovna ČD
Jízdní řád Isidorky z července 1923 dokazuje, že se s osobní dopravou mezi Podolím a Braníkem už nepočítalo.
Knihovna ČD