zavřít
1 / 22
náhledy
Na začátku 90 let dostal motor dvanáct ventilů navíc, proto jsou na každé hlavně dvě řemenice na rozvody. Výkon ve vrcholné verzi QV tehdy dosahoval 232 koní.
Autor: Prospekt Alfa 164 QV, archiv autora
První alfou, jejíž vývoj měl Busso na starosti, byl model 1900. Auto mělo konstrukční vadu zadní nápravy, Bussa kvůli tomu málem vyhodili. Nakonec byla „devatenáctistovka“ velmi úspěšná a odstartovala zlatou éru automobilky.
Autor: Alfa Romeo
Alfa Romeo 156 GTA
Autor: Alfa Romeo
Tradiční chromovaná kolena sání, která motoru dodávají neopakovatelný vzhled, začala alfa montovat do modelu 164. Žádný plastový kryt „busso“ nikdy nepotřebovalo. Na snímku je ještě dvouvačková verze s dvanácti ventily. Znalci ji hned odhalí podle kabelů procházejících krytem přední hlavy.
Autor: Prospekt Alfa 164, archiv autora
Reprezentativní limuzínu Alfa 6 začali v Miláně vyrábět v roce 1979. Právě pro ni Giuseppe Busso šestiválec konstruoval.
Autor: Alfa Romeo
V polovině osmdesátých let vzrostl objem na tři litry. Motor s výkonem 192 koní dostala nová Alfa 75, poslední klasický model značky s pohonem zadních kol.
Autor: Prospekt Alfa 75, archiv autora
Model Alfetta se začal vyrábět v roce 1970. Pohon transaxle byl sice papírově výborný nápad, Italové ale měli problém ho technogicky dotáhnout k funkčnosti. Trápení z alfettou bylo jedním z důvodů, proč Busso odešel do penze.
Autor: Alfa Romeo
Řez motorem po zavedení vstřikování L-Jetronic. Elektronické vstřikování se poprvé objevilo v modelu Alfa 90 v roce 1984. Výkon motoru kvůli tomu klesl o 6 kilowatt.
Autor: Prospekt Alfa 90, archiv autora
Fotografie pochází ze křtu knihy Nel cuore dell´Alfa v muzeu Alfa Romeo. Za Bussem stojí terénní Alfa Romeo 1900 Matta, kterou navrhl na začátku své kariéry u automobilky. Bussovi je na snímku 92 let.
Autor: Alfa Romeo
V roce 1987 Alfa Romeo vstoupila do koncernu Fiat. Alfa Romeo 164 měla poháněna přední kola a motor se tedy musel otočit. Díky kompaktním rozměrům to nebyl problém.
Autor: Prospekt Alfa 164, archiv autora
V modelu GTV 6 měl motor elektronické vstřikování. Nejvíc patrné je to na sání se škrtící klapkou vlevo nahoře.
Autor: Prospekt Alfa GTV 6, archiv autora
Vrcholnou evolucí „bussa“ byl motor 3,2 V6 GTA. Měl 250 koní a Italové jej montovali do limuzíny Alfa 156 i hatchbacku Alfa 147. Po ukončení výroby modelů GTA se ještě nějakou dobu vyráběla „verze“ přiškrcená o 10 koní.
Autor: Prospekt Alfa 156 GTA, archiv autora
Na řezu původním motorem z roku 1979 je vidět nahoře umístěné karburátory. Každý válec měl jeden. Toto řešení bylo nahrazeno vstřikováním v roce 1984 u Alfy 90.
Autor: Prospekt Alfa 6, archiv autora
Giuseppe Busso na snímku s manželkou a sportovní Alfa Romeo TZ1. Auto stálo na platformě série 105, mělo ale trubkový rám. Vážilo jen 650 kilo a dokázalo jet až 216 kilometrů v hodině.
Autor: Alfa Romeo
Už od padesátých let působil Busso převážně na manažerských funkcích, do vývoje ale stále zasahoval. V letech 1966 – 1972 byl generálním ředitelem.
Autor: Alfa Romeo
Alfa Romeo 147 GTA
Autor: Alfa Romeo
Alfa Romeo 156 GTA
Autor: Alfa Romeo
Alfa Romeo 156 GTA
Autor: Alfa Romeo
Alfa Romeo 156 GTA
Autor: Alfa Romeo
Alfa Romeo 156 GTA
Autor: Alfa Romeo
Alfa Romeo 156 GTA
Autor: Alfa Romeo
Alfa Romeo 156 GTA
Autor: Alfa Romeo
