Do tuzemska se od uvolnění koronavirových restrikcí zavedených vládou pozvolna vracejí zahraniční filmové štáby. Po vynucené přestávce zde bude například pokračovat natáčení druhé řady seriálu Carnival Row s herci Orlandem Bloomem a Carou Delevigne v hlavních rolích a také filmu Transatlantic 473 z produkce streamovací platformy Netflix. Kdo se naopak do rozdělaných kulis a pečlivě vybraných lokací již nevrátí, je štáb seriálu Falcon a Winter Soldier z dílny filmového studia Marvel. U něj produkce stihla pravděpodobně natočit většinu záběrů, které potřebovala, a zbytek proto dodělá doma ve Spojených státech.
Český Hollywood
Loni se v Česku natočila zhruba osmdesátka zahraničních filmových a seriálových projektů. Utratit zde pak štáby „zvládly“ devět miliard korun, tedy dvakrát víc než v roce 2018. Jinak tomu nemělo být ani letos. V době zavedení opatření v tuzemsku vznikaly filmové projekty z Británie, Německa, Dánska a USA. Ty měly do státní kasy přinést opět nemalé peníze.
Zpátky do Německa
|
Nyní je však jisté pouze to, že to bude právě fantasy seriál Carnival Row, který období hladu prolomí. V ateliérech se opět točí jen reklamy a některé české seriály. Producenti už ale zároveň registrují zájem zahraničních štábů nejen o návrat k rozdělané práci, ale také snahu o to, dotočit rozpracované projekty z jiných zemí v tuzemsku. Česko je totiž díky relativně rychlému vypořádání se s pandemií bráno jako bezpečná.
Podle některých studií jsou dokonce tuzemské podmínky pro natáčení přijatelnější nejen oproti stále více sužované Americe, ale také oproti filmaři vyhledávanému jihu Evropy či Asii. O natáčení v tuzemsku nyní uvažují štáby studií streamovacích platforem Netflix či Amazon studios. Ty by své produkce chtěly v České republice rozjet během podzimu.
Pobídky pro filmaře
Podle informací zveřejněných českou Asociací producentů v audiovizi se v tuzemsku kvůli koronaviru stoplo natáčení zahraničních štábů za pět miliard korun. Objem zrušené domácí tvorby je proti tomu „nicotná“ půl miliarda korun.
Zástupci českého filmového byznysu nyní netrpělivě očekávají, zda se do věci vloží vláda. Stát totiž zhruba dekádu umožňuje zahraničním filmařům čerpat takzvané filmové pobídky. Ty jim posléze dávají možnost získat zpět pětinu v tuzemsku prokazatelně utracených peněz. Loni poptávka přesahovala nabídku natolik, že se v druhé polovině roku množství uvolněných peněz ještě navyšovalo.
Podle ředitelky Státního fondu kinematografie Heleny Bezděk Frankové by filmaři chtěli, aby stát automaticky dával sumu ve výši 1,3 miliardy korun. „Tuto částku jsme měli k dispozici i minulý rok. Všechny štáby se do Česka po pauze vracejí, plus tu máme řadu štábů, které sem stěhují své projekty. No a pak jsou tu další úplně nové projekty,“ nechala se slyšet Franková. Ministr kultury Lubomír Zaorálek tuto možnost zatím nevyloučil.
Černý scénář se nekoná
Investice vznikající při výrobě audiovizuálních děl na území České republiky obvykle směřují pouze ze čtyřiceti procent zpět do filmového průmyslu. Šedesát procent putuje do nefilmových odvětví. Na nejčernější odhady Asociace producentů v audiovizi, podle kterých měla filmová výroba do konce roku klesnout v tuzemsku až o 75 procent, nejspíš nedojde. To je pro tuzemskou ekonomiku skvělá zpráva. Jak uvedl například centrální statistický úřad Velké Británie, výrazný růst filmového průmyslu zde díky pobídkám napomohl předejít potenciální pre-brexit recesi a přispěl k tomu, že britská ekonomika zůstala loni v černých číslech.