Jen v Moskvě si ledovou lázeň v noci na čtvrtek podle úřadů užilo více než 91 tisíc lidí. Na metropoli připadala z celého Ruska jen čtyřicetina oficiálně schválených ledových děr, kde se lidé třikrát ponořovali pod dohledem hasičů a policistů.
Letos moskevských otužilců silně přibylo, možná i díky skutečnosti, že teploměr ukazoval jen okolo osmi stupňů pod nulou, místo tradičních pořádných mrazů.
Desetitisíce Rusů se stejně jako každý rok ponořily do zamrzlých rybníků a řek. Ke skokům do děr prosekaných v ledu je vede furiantství i pravoslavná víra.
Mnozí věří, že ve vodě, posvěcené knězem, spláchnou loňské hříchy i nabudou nových tělesných a duševních sil. Další si chtějí na vlastní kůži vyzkoušet, čeho jsou schopni.
"Vodička je dneska prvotřídní," pochvaluje si na břehu Jekatěrinského rybníka poblíž centra metropole Moskvy padesátník Viktor, který se tu v noci na 19. ledna koupe už od roku 1999. "V životě jsem neonemocněl," tvrdí. "Tedy, když nepočítám občasnou kocovinu," dodává.
"Kdepak, hříchy nesmýváme - my nehřešíme! A když už, tak se z hříchů vyzpovídáme," tvrdí Taťjana jako mluvčí skupiny dívek čekajících ve frontě na příležitost upevnit si víru, ducha i tělo. O blahodárném účinku mrazivé koupele vůbec nepochybuje: "To si nemyslíme, my to víme!"
Špičky církevní hierarchie se k tradici stavějí zdrženlivě. Koupání je prý z hlediska víry podružné, jde spíše o lidovou zábavu. Významnější je svěcení vody v chrámech, na kterou věřící čekají i dlouhé fronty.
Mnozí kněží i další autority jsou však o prospěšnosti rituálu hluboce přesvědčeni. Během staletí se datum svátku měnilo. V současnosti se tříkrálové koupání odehrává od půlnoci 18. ledna až do následující půlnoci.