Revoluce v roce 1979 svrhla šáha Mohammada Pahlavího podporovaného USA a v zemi nastolila islámskou republiku. V jejím čele dnes stojí ajatolláh Chameneí.
Napětí mezi Teheránem a Washingtonem od nástupu Donalda Trumpa do čela USA opět roste. Íránský prezident Hasan Rúhání mu v projevu na teheránském náměstí Svobody vzkázal, že Írán se nenechá zastrašit politikou „válečného štvaní“.
„Někteří nezkušení lidé v regionu a v Americe hrozí Íránu... Měli by vědět, že hrozby na Írán nikdy nezabíraly,“ prohlásil Rúhání. Řekl také, že tito lidé by se měli naučit jeho zemi a Íránce respektovat. „Jakékoli politice válečného štvaní budeme důrazně čelit,“ dodal íránský prezident.
Šéf Bílého domu v této souvislosti uvedl, že Írán dostal od USA kvůli raketové zkoušce oficiální výstrahu. Trump tehdy také na otázku, zda v reakci na íránský test zvažuje i vojenské možnosti, odpověděl, že „nic není vyloučeno“.
Teherán sankce kritizoval s tím, že jsou v rozporu s jadernou dohodou z roku 2015, kterou světové mocnosti včetně USA ukončily letité spory o íránský jaderný program.
Trump Írán také zařadil mezi sedm zemí, jejichž státním příslušníkům dočasně zakázal vstup do USA. Na to Teherán reagoval zákazem vstupu pro americké občany do Íránu.
Demonstranti nesli podle agentury Reuters figuríny Trumpa a transparenty s heslem „Smrt Americe“. Mezi slogany byla i protiizraelská hesla. Podle státní televize demonstranti také pálili americkou vlajku.
Na sociálních sítích se objevily ale i pozitivní reakce Íránců, kteří například vyzývali, aby se s pálením americké vlajky přestalo. Děkovali také Američanům, kteří se postavili proti zákazu vstupu občanů sedmi muslimských zemí do USA.