Michal Frankl Vystudoval politologii na Fakultě sociálních věd UK, kde později získal doktorát z moderních dějin. Pracoval v Institutu Terezínské iniciativy, který se věnuje dokumentaci a připomínání holokaustu, a v pražském Židovském muzeu jako vedoucí oddělení pro dějiny šoa a v dalších funkcích.
Autor: Anna Boháčová, MAFRA
Pro svůj ambiciózní projekt věnující se uprchlíkům ve středovýchodní Evropě ve 20. století získal v roce 2018 ERC konsolidační grant. Historik Michal Frankl z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd se tak stal prvním humanitněvědním badatelem na české výzkumné instituci, kterému Evropská rada tuto prestižní podporu udělila.
Autor: Anna Boháčová, MAFRA
Historik Michal Frankl se rozhodl otočit perspektivu: „Zkoumáme střední a východní Evropu jako místo, kam se utíkalo a utíká a kde si po celé 20. století klademe otázku, koho za uprchlíka považovat a jak k takovým lidem přistupovat.“
Autor: Anna Boháčová, MAFRA
Michal Frankl Od dětství si rád četl o historii, zejména o starověku a středověku. Až později ho začaly zajímat židovské dějiny a soužití s Čechy a Němci. Měly kouzlo dříve zakázaného, alespoň tak to tehdy vnímal, ale také se týkaly osudu jeho židovské rodiny.
Autor: Anna Boháčová, MAFRA
Od roku 2016 působí v Masarykově ústavu a Archivu Akademie věd České republiky. V akademickém roce 2015/2016 si odskočil na výzkumný pobyt do Washingtonu a v roce 2018/2019 do Vídně.
Autor: Anna Boháčová, MAFRA
Michal Frankl se narodil v roce 1974. Českému antisemitismu konce 19. století se věnoval jak ve studentských pracích při studiu politologie, tak ve své disertaci.
Autor: Anna Boháčová, MAFRA
Dvě ženy v zemi nikoho u Břeclavi, po Mnichovské dohodě. Zadní strana francouzského časopisu Regards z roku 1938.
Regards
Národní archiv, Policejní ředitelství Praha II – všeobecná spisovna, 1931 – 1940, sign.
S 3958/13, kart. 10 807, Marie Šmolková, nar. 14. 11. 1889.
Národní archiv
Marie Šmolková, souhlas s užitím fotografie dal Národní archiv.
Národní archiv
Národní archiv, Policejní ředitelství Praha II – všeobecná spisovna, 1941 – 1950, sign.
S 7674/8, kart. 11 331, Egon Schwarz, nar. 29. 5. 1913.
Národní archiv
Národní archiv, Policejní ředitelství Praha II – všeobecná spisovna, 1941 – 1950, sign.
S 7674/8, kart. 11 331, Egon Schwarz, nar. 29. 5. 1913.
Národní archiv
Improvizovaný tábor převážně romských uprchlíků na hlavním nádraží v Praze skončil. Někteří se přesouvají do Malešického tábora pro uprchlíky jiní odjíždějí do zahraničí. (1. června 2022)
Autor: Michal Růžička, MAFRA
Improvizovaný tábor převážně romských uprchlíků na hlavním nádraží v Praze skončil. Někteří se přesouvají do Malešického tábora pro uprchlíky jiní odjíždějí do zahraničí. (1. června 2022)
Autor: Michal Růžička, MAFRA
Improvizovaný tábor převážně romských uprchlíků na hlavním nádraží v Praze skončil. Někteří se přesouvají do Malešického tábora pro uprchlíky jiní odjíždějí do zahraničí. (1. června 2022)
Autor: Michal Růžička, MAFRA
Improvizovaný tábor převážně romských uprchlíků na hlavním nádraží v Praze skončil. Někteří se přesouvají do Malešického tábora pro uprchlíky jiní odjíždějí do zahraničí. (1. června 2022)
Autor: Michal Růžička, MAFRA
Improvizovaný tábor převážně romských uprchlíků na hlavním nádraží v Praze skončil. Někteří se přesouvají do Malešického tábora pro uprchlíky jiní odjíždějí do zahraničí. (1. června 2022)
Autor: Michal Růžička, MAFRA
Improvizovaný tábor převážně romských uprchlíků na hlavním nádraží v Praze skončil. Někteří se přesouvají do Malešického tábora pro uprchlíky jiní odjíždějí do zahraničí. (1. června 2022)
Autor: Michal Růžička, MAFRA
Uprchlíci dostávají několikrát denně stravu, která nutričně neodpovídá plnohodnotnému jídlu. (19. května 2022)
Autor: Michal Růžička, MAFRA
Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) zastřešovala pomoc neziskových organizací na Hlavním nádraží v Praze. (31. května 2022)
Autor: Michal Růžička, MAFRA
Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) zastřešovala pomoc neziskových organizací na Hlavním nádraží v Praze. (31. května 2022)
Autor: Michal Růžička, MAFRA
Redaktorka iDNES.cz Klára Fořtová si vyzkoušela, jak vypadá noční směna dobrovolníků iniciativy Hlavák. (13. května 2022)
Autor: Michal Růžička, MAFRA
Redaktorka iDNES.cz Klára Fořtová si vyzkoušela, jak vypadá noční směna dobrovolníků iniciativy Hlavák. (13. května 2022)
Autor: Michal Růžička, MAFRA
Redaktorka iDNES.cz Klára Fořtová si vyzkoušela, jak vypadá noční směna dobrovolníků iniciativy Hlavák. (13. května 2022)
Autor: Michal Růžička, MAFRA
Redaktorka iDNES.cz Klára Fořtová si vyzkoušela, jak vypadá noční směna dobrovolníků iniciativy Hlavák. (13. května 2022)
Autor: Michal Růžička, MAFRA
Fotografie z takzvané křišťálové noci v německém městě Fürth. (10. listopadu 1938)
Autor: AP
Němečtí nacisté během pogromu ničí židovský majetek. Fotografie pochází z německého města Fürth. (10. listopadu 1938)
Autor: AP
Němečtí nacisté během pogromu ničí židovský majetek. Fotografie pochází z německého města Norimberk. (10. listopadu 1938)
Autor: AP
Němečtí nacisté během pogromu ve městě Fürth ničí židovský majetek. (10. listopadu 1938)
Autor: AP
Němečtí nacisté během pogromu ve městě Fürth ničí židovský majetek. (10. listopadu 1938)
Autor: AP
Selekce Židů po příjezdu do Osvětimi v roce 1944.
Reprofoto: V utrpení a boji
Zákaz vstupu Židům do parku v Lužánkách v Brně.
Reprofoto: V utrpení a boji
Židé po příjezdu do Osvětimi.
Reprofoto: V utrpení a boji
Masové hroby Židů zastřelených v roce 1941 u Minsku.
Reprofoto: V utrpení a boji
Shromaždiště Židů se v Brně nacházelo v Merhautově ulici, k samotným vlakům je pak odvezly tramvaje.
Reprofoto: V utrpení a boji
Vyhlazovací tábor v Sobiboru existoval pouze rok a půl. Nacisté v něm za tu dobu stihli zavraždit 250 tisíc lidí.
United States Holocaust Memorial Museum
Jedním z transportních ghett u Lublinu bylo ve vesnici Izbica.
Bildungswerk Stanisław Hantz
Památník obětem pracovního tábora v Poniatowej, v rámci akce „Dožínky“ zde nacisté zavraždili 14 tisíc lidí.
Jakub Strýček
Romské děti v období holokaustu
Romedia Foundation
Zatýkání německých židů, kteří uprchli do Amsterdamu.
Bundesarchiv