Takto vypadá vajíčko 16 až 18 hodin po oplození. „Vytvoří se dvě prvojádra, jedno od matky, druhé od otce. Poté následuje spojení těchto jader, genetických informací otce a matky. Tento moment lze považovat za vznik nového jedince,“ vysvětluje doktorka Ladislava Jelínková ze Sanatoria PRONATAL.
Sanatorium PRONATAL
Již třetí den je vidět velký rozdíl ve vývoji embryí. Zatímco některá se dělí pravidelně a v optimálním čase, jiná zaostávají a posléze se jejich vývoj zastaví úplně. „I proto potřebujeme při umělém oplodnění více vajíček, ne každému embryu je dáno, aby se stalo dítětem,“ říká doktorka.
Sanatorium PRONATAL
Embryo opouštějící obal před implantací. Embryo se musí uvolnit z obalu (spontánní hatching), který ho chránil v prvních dnech vývoje, aby mohlo dojít k těsnému kontaktu mezi embryem a dělohou. Poté následuje přijetí embrya v děloze - uhnízdění. „Embryo ´pumpuje´ tekutinu mezi buňky, vytvoří dutinku, která se zvětšuje, embryo se rozpíná, obal se ztenčuje až praskne. Poté takto vzniklým otvorem embryo vycestuje z obalu a může být transportováno do dělohy,“ dodává doktorka Ladislava Jelínková ze Sanatoria PRONATAL.
Sanatorium PRONATAL
Umělé oplodnění lidského vajíčka injekcí spermie. Nejde o běžnou součást procedury umělého oplodnění, používá se spíše v případech, kdy vajíčko není možné oplodnit klasickou metodou (třeba při snížené pohyblivosti spermií atp.).
Autor: Eugene Ermolovich, Creative Commons
Radka Jarošová, gynekoložka a vedoucí lékařka IVF programu v klinice Gennet