náhledy
Českoslovenští stíhači britského Královského letectva se svými letouny Spitfire při slavnostním přivítání na letišti v Ruzyni 15. srpna 1945.
Autor: Archiv Vojenského historického ústavu
Emil Boček má za sebou jako pilot-stíhač československé 310. stíhací perutě 26 operačních letů. Říká o sobě, že je z žijících pilotů RAF ten nejmladší.
Autor: Post Bellum
Emil Boček na snímku s legendárním „generálem nebe“ Františkem Peřinou. Peřina zemřel v roce 2006.
Autor: Post Bellum
Emil Boček po celý svůj život (vyjma války) žil v Brně, v současnosti v Brně - Bystrci.
Autor: Post Bellum
Jaroslav Hofrichter sloužil jako střelec a palubní inženýr u 311. bombardovací peruti.
Autor: Post Bellum
Plzeňský rodák Jaroslav Hofrichter se v roce 1938 přihlásil do akce 1000 pilotů republice. V roce 1940 se vydal přes Maďarsko a Jugoslávii do britské Palestiny a dlouhou další anabází přes Kapské Město se dostal do Británie.
Autor: Post Bellum
Po válce Hofrichter nastoupil k dopravnímu letectvu. V březnu 1949 byl zatčen, vyšetřován a pak vyhozen z armády. Nastoupil do pražské Tesly, kde pracoval až do důchodu.
Autor: Post Bellum
Pavel Vranský odešel v roce 1939 přes Polsko do SSSR. V roce 1941 se dostal do československé jednotky na Blízkém východě. Bojoval u Tobruku.
Autor: Post Bellum
Za války létal Vranský na amerických protiponorkových hlídacích letadlech.
Autor: Post Bellum
Dvojnásobný nositel Československého válečného kříže a trojnásobný držitel medaile Za chrabrost a dalších vyznamenání Pavel Vranský odešel do důchodu v 55 letech. Pořádal rekreační tábory v Jizerských horách, oficiálně jako uklizeč, protože nesměl působit ve vedoucích funkcích.
Autor: Post Bellum
Alois Dubec sloužil ve vládním vojsku, v roce 1944 ho vyslali na italskou frontu. Tam zběhl, dostal se k partyzánům a později přes Švýcarsko do Británie. Dostal se do výcviku, válka ale skončila dříve.
Autor: Post Bellum
Po válce Alois Dubec jako geometr vyměřoval letiště. Komunisté ho vyhodili, vystřídal několik dělnických profesí. V roce 1968 emigroval, znovu do Švýcarska. Vrátil se v roce 1996.
Autor: Post Bellum
Imrich Gablech se narodil na Slovensku, už před válkou prodělal pilotní výcvik. V červnu 1939 uletěl s dalšími piloty do Polska, zažil válku o tuto zemi. Po zajetí strávil dva roky v sovětském gulagu.
Autor: Post Bellum
Po vypuknutí války se dostal do Anglie, při cvičném letu prožil black-out a musel přestat létat. Pracoval jako dispečer u RAF, zajišťoval také leteckou kontrolu na Ruzyni při návratu letců z Anglie. Na snímku Gablech v roce 1945 v Británii (vpravo).
Autor: Post Bellum
Po únoru ho čekal vyhazov z armády, čtyři vyhazovy ze zaměstnání, zatčení a vyšetřování. V roce 2009 dostal Řád Bílého lva.
Autor: Post Bellum
Zdeněk Neruda vstoupil k vládnímu vojsku a byl vyslán do Itálie, kde přešel k partyzánům. Dostali se do Švácarska a odtud přes další země do Británie.
Autor: Post Bellum
Zdeněk Neruda byl vybrán jako navigátor RAF, ovšem před koncem války stačil prodělat pouze výcvik. Svůj první let v liberatoru si tak prožil až během cesty do Československa v srpnu 1945.
Autor: Post Bellum
Po válce Zdeněk Neruda žil a dosud žije v Jablonci nad Nisou. Pracoval v bižuterii, továrně na kování, jako dělník i jako dispečer.
Autor: Post Bellum
Milan Kulík pocházel z diplomatické rodiny a od svých dvou let pobýval v různých koutech světa. Když v roce 1944 dospěl, vstoupil do armády. Rekrutován byl v Maroku, pak se přemístil do Anglie, kde prodělal výcvik.
Autor: Post Bellum
V bojích už nasazen nebyl, válka skončila. Vrátil se do Československa, i když toho později litoval. V roce 1957 přišel o zaměstnání kvůli svému působení v západní armádě. Na snímku z Prahy je Kulík vlevo.
Autor: Post Bellum
Margita Rytířová pochází z židovské nepraktikující rodiny. Z Prahy odjela Wintonovým vlakem, ačkoliv se k „dětem sira Nicholase“ nepočítá - na jejich oficiálním seznamu nebyla.
Autor: Post Bellum
Se svou sestrou žila v anglické rodině v hrabství Herefordshire, od roku 1942 sloužila v Ženských pomocných sborech letectva (WAAF). Absolvovala kurs pro mechaniky a elektrikáře (účastníci na snímku).
Autor: Post Bellum
Vytouženého převelení k československé 310. stíhací peruti se Rytířová (na snímku na vojenské přehlídce v Praze v roce 1946) dočkala až po válce. Po návratu do vlasti pracovala na ruzyňském letišti.
Autor: Post Bellum
Vyhazovu z práce jako trestu od komunistů se Margita Rytířová dočkala v roce 1951. Zpočátku nemohla najít slušné zaměstnání, pracovala jako korespondentka a korektorka angličtiny v nakladatelství. Dnes žije v Zadní Třebáni.
Autor: Post Bellum
Miroslav Štandera byl v roce 1936 přijat do školy leteckého dorostu v Prostějově, po okupaci ČSR odešel do Polska. Vstoupil do francouzské Cizinecké legie, po napadení Francie se dostal do československé stíhací letky. V červnu 1940 byl vážně zraněn při leteckém souboji, z poražené Francie byl evakuován v sádrovém krunýři.
Autor: Repro MF DNES
Koncem října 1940 se Štandera dostal do československé 312. stíhací perutě, jako stíhač prožil celou válku. V roce 1944 přešel k noční stíhací peruti, která se starala mimo jiné o zneškodňování německých raketových střel V1.
Autor: Daniel Beran, MAFRA
Stejně jako ostatní „zápaďáci“ byl Štandera v roce 1948 vyhozen, zaměstnání našel v Kovošrotu. StB se ho opakovaně pokusila zatknout, vždy ale unikl a jedné noci přešel hranice do západního Německa. Dostal se opět do Anglie, v RAF létal až do roku 1955. Do vlasti se vrátil v roce 1994.
Autor: Lukáš Bíba, MF DNES