Co si asi démoni v Notre-Dame povídali? Jistě pomlouvali lidi tam dole. Chrliče ztělesňovaly děsivé bytosti.
Autor: Profimedia.cz
Chrlič ve Westminster Abbey nevypadá nejpřívětivěji.
Autor: Profimedia.cz
Vousáč ve francouzském Pt-de-L'Arche
Autor: Profimedia.cz
Bez skřeta se neobejde ani oxfordská Magdalen College.
Autor: Profimedia.cz
Drak střeží i Monasterio de San Juan de los Reyes ve španělském Toledu.
Autor: Profimedia.cz
Na zeď toledského kláštera si však našel cestu i mnich.
Autor: Profimedia.cz
Většina chrličů působí dramatickým dojmem, i tento z městské radnice v Mnichovu.
Autor: Profimedia.cz
Učenec jako chrlič v Princetonu
Autor: Profimedia.cz
Ďábel z kostela v Utrechtu
Autor: Profimedia.cz
Říše chrličů je fantaskní. A strašidelná
Autor: Profimedia.cz
Postavy s knihou byly oblíbené. I v norském Trondheimu, tento je z tamní katedrály Nidaros.
Autor: Profimedia.cz
Trondheim zdobí i tato obří ještěrka.
Autor: Profimedia.cz
Trondheimská katedrála byla vybudována nad místem, kde leží ostatky krále Olafa II.
Autor: Profimedia.cz
Démon, ďábel z katedrály v německém Kolínu nad Rýnem
Autor: Profimedia.cz
Monstrum s vějířovitýma ušima. Chrliče budily děs.
Autor: archiv Marka Zágory
Působivé chrliče má samozřejmě Katedrála svatého Víta.
Autor: Profimedia.cz
Muž házející kámen je svatovítská rarita, je to dochovaný gotický chrlič ze druhé poloviny či konce 14. století. Na hlavě má přilbu z peří, oděn je v dlouhý šat.
Autor: archiv Marka Zágory
Svatovítští démoni zahrnují i tohoto rohatce.
Autor: Profimedia.cz
Na pražském svatém Vítu je i muž schovávající pod kabátem sele.
Autor: archiv Marka Zágory
Sova z Katedrály svatého Víta je nefunkční, dekorativní, pochází z roku 1892.
Autor: archiv Marka Zágory
Svatovítská vydra z roku 1885
Autor: archiv Marka Zágory
Na katedrále u Pražského hradu je i kohout, rok 1885.
Autor: archiv Marka Zágory
Z roku 1884 pocházejí kresby českého architekta Josefa Mockera. Jeho návrhy byly opravdu realizovány a zdobí pražskou katedrálu svatého Víta, například rak. Nahradily tak staré gotické či pozdější pískovcové chrliče, které se působením větru a deště časem rozpadly nebo dokonce zřítily.
Autor: archiv Marka Zágory
A to je on, rak podle Josefa Mockera.
Autor: archiv Marka Zágory
Pes z Kolína nad Rýnem, kolem roku 1260
Autor: archiv Marka Zágory
Zajíc býval ve středověku symbolem zla.
Autor: archiv Marka Zágory
Sedící muž. Jeden z nejstarších gotických chrličů z roku 1240 zdobí katedrálu v německém Freiburgu. Gesto, kdy se rukou chytá za vousy, mělo chránit před zlou mocí.
Autor: archiv Marka Zágory
Nahá stařena z katedrály ve Freiburgu, mimochodem, nedaleko od ní je bizarní chrlič, žena s kravským vemenem.
Autor: archiv Marka Zágory
Kozel na zdi Kostela svatého Theobalda v Thannu
Autor: archiv Marka Zágory
Muž s okapovým žlabem v Řeznu, někdy mezi lety 1310 až 1320
Autor: archiv Marka Zágory
Něco moderny. Novodobý chrlič v podobě vesmírného vetřelce ze stejnojmenného legendárního sci-fi filmu zdobí skotský farní kostel Paisley Abbey od roku 1991, kdy ho tam vytesal kameník opravující rozpadlé chrliče.
Autor: archiv Marka Zágory
Hrůzostrašní tvorové shlíželi na Paříž z Notre-Dame.
Autor: Profimedia.cz
Démoni z Notre-Dame jako by dávali na odiv svou moc, sílu, nadřazenost.
Autor: Profimedia.cz
Hrdí, výhružné. Obyvatelé Notre-Dame byli jako vládci Paříže.
Autor: Profimedia.cz
Jako z fantasy filmu. Tento chrlič děsí návštěvníky německého Ulmu.
Autor: Profimedia.cz
A ještě jednou Ulm
Autor: Profimedia.cz
Kostel svatého Audona na ostrově Jersey
Autor: archiv Marka Zágory
Býk z Freiburgu pochází z roku 1260.
Autor: archiv Marka Zágory
Hráč v kostky ze Siegburgu je autentický, z roku 1270.
Autor: archiv Marka Zágory