Dopřávají si limonádu, opékají na výletě na ohni, leží na pláži. Stylizovaně pózují na žebříku, způsobně sedí u čaje. Fotografie Theresy Babbové z Maine na americkém východním pobřeží dokumentují podoby ženského přátelství na sklonku devatenáctého století.
Autorka knihy Společenské pohlaví: dějiny ženského přátelství Marilyn Yalomová uvádí, že specifické podmínky, pokud jde o vzdělání, rasu, třídu, dovolily jisté skupině žen dát vzniknout „nové ženě“ a „novému modelu ženského přátelství“.
Za vynoření se fenoménu hlubokých přátelství snad mohla jistá odcizenost, rezervovanost vztahů mezi muži a ženami. V každém případě musel onen fenomén překonat společenské konvence.
Ty totiž nahlížely na přátelství mezi ženami s posměšky, znevažováním, falešnými interpretacemi. Přesto se ve společnosti prosadilo a ženám nabídlo svazky s hlubokou duševní intenzitou.
Dosvědčují to i snímky Babbové. Ve svém městě Camden zaznamenávala průmysl, námořnictví, ale též společenský život. A tedy i chvíle, které si užívaly ženy bez mužů.
Historička Yalomová vysvětluje, že typ ženství, který se koncem devatenáctého století objevil, ženu neuzavíral v mantinelech noblesy, upjaté morálky, vážnosti. Ale předcházel též typu bezstarostné, hedonistické ženy s cigaretou a sklenkou, který popisoval například Francis Scott Fitzgerald nebo Sinclair Lewis.