Jistě, můžete porovnat dva články a hodnotit, který z nich je více bulvární. Jen pochybuji, že to bude mít pro autora nějaký význam.

Historické prameny dokládají, že Mohamed byl úspěšnější v šíření islámu jako válečník, než kazatel. Poprava židovských zajatců kmene Banu Kurajza roku 627 v Medíně naplňuje (z dnešního pohledu) znaky terorismu. Dnešní multikulturní liberálové si však odmítají připustit násilnou podstatu toho náboženství a tak na místo pojmu "fundamentální muslim" používají raději konstrukt "islamista".

Dobrá práce

A pokud mohu být upřímný, ve chvíli, kdy někdo začne rozhodovat, kteří političtí kandidáti smějí kandidovat a kteří ne, vydává se na cestu k totalitě.

V poměru k platu zatíží česká dálniční známka řidiče asi 2× víc než německá roční daň z vozidla. V Polsku se taková daň neplatí vůbec. To je dobře, nebo špatně?

„Tož demokracii bychom už měli, teď ještě nějaké ty demokraty.“ — Tomáš Garrigue Masaryk

> Vás poslouchat ve střízlivém stavu, to nejde ...

Pavle Růžičko z ANO, pokud nezvládnete svoji práci poslance, odejděte a zkuste dělat něco užitečného!

Kde to má slabiny? Rozhodnutí by přijímali jiní lidé, než na koho nejvíc dopadají – typicky u sociální či pracovní politiky – takže vzniká nesoulad mezi nositeli důsledků a rozhodovateli. Větší politická moc bohatých navíc umožňuje prosazovat zákony, které jejich postavení dál upevňují, čímž vzniká sebeposilující se nerovnost. Samotné bohatství nemusí korespondovat s občanskými kvalitami či moudrostí potřebnou k rozumnému rozhodování. Vyloučení velké části populace z rozhodování navíc podkopává legitimitu státu a historicky vedlo k radikalizaci, a konečně hrozí zajetí státu úzkou ekonomickou skupinou, kdy se veřejná politika řídí zájmy elity místo veřejného zájmu.

Hnutí ANO menšinovou vládu po volbách skutečně zvažovalo — byla to dokonce preferovaná varianta. Nedošlo k ní proto, že její podporovatelé (SPD a Motoristé) chtěli do vlády vstoupit, nikoli ji jen tolerovat. Babiš navíc s menšinovou vládou pohořel už v roce 2018, kdy taková vláda důvěru nezískala.

Předběžné oatření je mimořádný procesní nástroj, který soud vydává v urgentních situacích — když hrozí, že běžné řízení nebude včas. Soud jím vydává dočasné rozhodnutí, které chráni status quo (dosavadní stav věcí), aby mělo čas na řádné projednání sporu. Klíčové je, že předběžné oatření nesmí nahrazovat samotné rozhodnutí ve věci — mělo by jen zmrazit situaci a zabránit nezvrátitelné změně.

V případě Pavla a summitu NATO mělo být předběžné oatření nástrojem, který by chránil práva prezidenta či vlády během řádného řízení o tom, kdo má pravomoc určovat delegaci na summit. Mělo by říci: „Zatím tedy zůstane v tom stavu, jak je teď, aby se věc mohla řádně projednat." Místo toho ale Ústavní soud vydal rozhodnutí, které fakticky vyřešilo věc na meritu — Pavel pojede na summit — takže věc se nyní nebude moci řádně projednat. Summit totiž mezitím proběhne a řízení bude bezpředmětné. Tím soud porušil základní zásadu: předběžné oatření nesmí nahrazovat rozhodnutí samotné.

Pokud dotace začíná připomínat korupci, kritika je na místě ;-).

Připomeňme, že britská veřejnoprávní BBC a česká Česká televize (ČT) financují svůj provoz podobným principem: vybírají poplatek za domácnost, který odděluje jejich rozpočet od státu. BBC poplatek (tzv. licence fee) vymáhá soudně specializovaná organizace TV Licensing, ČT ho řeší správním řízením s přirážkou za nezaplacení; liší se i okruh osvobozených osob a sazby pro firmy. V obou zemích jde tedy o stejnou filozofii „nezávislosti skrze přímou vazbu na diváka/posluchače", jen s jinak nastavenými mechanismy výběru a vymáhání.

Nezávislost se ale stejně nepodařilo uhájit – v listopadu 2025 rezignovali generální ředitel BBC Tim Davie i šéfka zpravodajství Deborah Turness poté, co unikla interní zpráva s obviněním, že je vysílání BBC politicky zaujaté. Šlo konkrétně o zavádějící sestřih projevu amerického prezidenta Donalda Trumpa v dokumentárním pořadu Panorama, který v montáži vyzníval jako přímá výzva k násilí, ačkoli to v originále tak nezaznělo. Finanční nezávislost na státu tak negarantovala ani editoriální nestrannost, ani důvěru veřejnosti.

Připomeňme, že britská veřejnoprávní BBC a česká Česká televize (ČT) financují svůj provoz podobným principem: vybírají poplatek za domácnost, který odděluje jejich rozpočet od státu. BBC poplatek (tzv. licence fee) vymáhá soudně specializovaná organizace TV Licensing, ČT ho řeší správním řízením s přirážkou za nezaplacení; liší se i okruh osvobozených osob a sazby pro firmy. V obou zemích jde tedy o stejnou filozofii „nezávislosti skrze přímou vazbu na diváka/posluchače", jen s jinak nastavenými mechanismy výběru a vymáhání.

Nezávislost se ale stejně nepodařilo uhájit – v listopadu 2025 rezignovali generální ředitel BBC Tim Davie i šéfka zpravodajství Deborah Turness poté, co unikla interní zpráva s obviněním, že je vysílání BBC politicky zaujaté. Šlo konkrétně o zavádějící sestřih projevu amerického prezidenta Donalda Trumpa v dokumentárním pořadu Panorama, který v montáži vyzníval jako přímá výzva k násilí, ačkoli to v originále tak nezaznělo. Finanční nezávislost na státu tak negarantovala ani editoriální nestrannost, ani důvěru veřejnosti.