Olympiáda se vůbec politikou nemá zabývat, včetně toho, zda je někdo někde agresorem nebo ne.

Je to věc zákonodárců. Ti musí definovat skutečné pravomoci prezidenta a jasně je formulovat v ústavě. Text jako "jmenuje na návrh" je možno vykládat příliš široce. Pokud to zákonodárcům vadí (což se nezdá), mají ho zpřesnit tak, aby vyhovoval jejich požadavku na pravomoci prezidenta. Klidně mohou svěřit jmenování vlády do rukou premiéra. Nebo mohou nechat prezidentovi možnost návrh odmítnout. Je to na nich, ovšem nikoliv na Ústavním soudu. Ten nám tu přece nevládne.

Mě to vyhovuje. Je to dokonce příjemnější, než naskládat zboží na pás a čekat na odbavení.

Přesně tak. Z toho plyne, že Evropa resp. EU je slabý geopolitický hráč, nicotný.

Pro mě je silové připojení Grónska k USA nepřijatelné.

K tomu mohu poznamenat pouze jediné: Strategický deštník USA na Evropou už neexistuje, takže není co obětovávat.

Prezident jmenuje na návrh, to je podle mě také jednoznačné. Návrh není příkaz.

Nejsem příznivcem toho, aby o právech prezidenta rozhodoval Ústavní soud. O tom by měli rozhodovat naši zákonodárci, ti by měli vědět, co chtějí a to potom jasně říci. Pokud má prezident vždy akceptovat návrh premiéra, mělo by to být v ústavě řečeno. Je např. možno svěřit jmenovací pravomoc členů vlády přímo do rukou premiéra. Nebo naopak můžou dát prezidentovi právo na vlastní úsudek pro jmenování členů vlády. Nebo mohou v ústavě vyjmenovat důvody pro odmítnutí návrhu atd. Je nedůstojné zákonodárného sboru, aby nevěděl, co vlastně chce a svěřoval toto rozhodnutí do rukou Ústavního soudu. A můj názor je, že podle současné dikce ústavy, kdy premiér pouze navrhuje, může prezident návrh jak přijmou tak odmítnout a nemusí k tomu uvádět vůbec žádné důvody. A je na zákonodárcích, aby tuto pravomoc ponechali, zpřesnili, omezili nebo zrušili, je to jejich věc.

Co by bylo kdyby jsou zbytečné spekulace, protože to nikdo neví, nikdo se to nikdy nedoví a vždy se to dá ohnout tam, kam zrovna ten který mluvčí potřebuje. Co můžeme vědět, jak by dopadl svět, kdyby bylo po roce 1989 zrušeno NATO a byl vytvořen jiný systém kolektivní bezpečnosti zahrnující i Rusko a Čínu? Možná by to bylo lepší, možná ne. Takže tyto úvahy mají smysl pouze tehdy, pokud potřebujeme podpořit ten nebo onen aktuální postoj, tedy prosazovat tu nebo onu politiku. Rozšíření NATO je skutečností a nyní prostě nemá smysl uvažovat, co by bylo, kdyby se NATO nerozšiřovalo. Nyní je potřeba vyřešit válku na Ukrajině. A tu může vyřešit pouze silná velmoc. Bohužel Evropa to není a to by nás mělo zajímat.

Tak tady se asi neshodneme. Formulace na návrh nebo podle návrhu hovoří pořád a jedině o tom, že premiér navrhuje a prezident návrh buď akceptuje nebo zamítá. Rozhodující je slovo návrh, nikoliv předložka. Ústava touto formulací říká ještě jednu podstatnou věc: Prezident nemůže jmenovat nikoho, koho nenavrhnul premiér. A znovu opakuji, klíčové pro porozumění významu je slovo návrh, to určuje o jaký předmět se jedná.

Pithart žije už více než 30 let v zajetí svých emocí. Jeho názory na řadu událostí v našich dějinách mi nejsou blízké, ale nejvíce mi vadí jeho pohled na E. Beneše. Ahistorické odsuzování jeho některých kroků připomíná podobné způsoby jak se "vypořádat" s oponenty režimu v dobách komunistické nadvlády.

Je to šílené, vidím v tom další krok k postupnému úpadku a následně vymizení naší civilizace. Takto jsme konstruováni nebyli, aby ženy bojovaly. To povede pouze a jedině k tomu, že naše civilizace vymře.

Máte naprostou pravdu. A já půjdu ještě hlouběji. Evropa se do tohoto postoje dostala jednoduše tak, že v zahraničněpolitické oblasti v podstatě neexistuje. Existuje pouze shluk států, který každý má jen mizivé možnosti vstoupit účinně do jednání s aktéry konfliktu a nastavit takové podmínky, aby k ukončení konfliktu vedly. Evropské státy se tak dostávají do pasti nemožnosti vést cílevědomé jednání a sklouzávají do pozice ideologického hráče, jak správně uvádíte. A to se bohužel nejedná pouze o konflikt na Ukrajině, to se týká i dalších "aktivit" EU, které vytěsňují realitu a nahrazují ji ideologií, což je green deal nebo migrace.

To je stejné, jako když se strany po volbách nejsou schopny domluvit na vniku vlády. Je to karambol a vede to většinou k předčasným volbám. Já však předpokládám, že tito dva hráči budou k dohodě směřovat mnohem lépe, než mnohdy rozhádané politické spektrum.

Jo, je to vtipné...