Maršál Sovětského Svazu Filip Ivanovič Golikov
Archiv Radek Panchartek
Členové klubů vojenské historie z Česka i z Ukrajiny předvedli také zbraně a techniku, kterou vojáci znepřátelených stran před sedmdesáti lety používali.
Armáda ČR
Českoslovenští vojáci bojovali v roce 1943 v britských uniformách. Jejich německé protivníky to poměrně zmátlo.
Armáda ČR
Vojáci při boji s těžkým kulometem Maxim
Armáda ČR
Mimo vlastní rekonstrukci bitvy u Sokolova se konal i slavnostní akt k sedmdesátému výročí bitvy. Účastnilo se ho na tři tisíce lidí včetně zástupců české armády a parlamentu. Nechyběli ani veteráni a přímí účastníci bitvy.
Armáda ČR
Rekonstrukce bitvy u Sokolova se 9. března při příležitosti sedmdesátého výročí účastnily na čtyři stovky dobrovolníků z Česka i Ukrajiny.
Armáda ČR
Čechoslováci bránili patnáctikilometrový úsek podél řeky Mže proti útoku německého pluku. Němcům se nepodařilo dostat za linii řeky Mže, Čechoslováci zničili 19 německých tanků, pět samohybných děl a 300-400 nepřátelských vojáků a splnili svůj úkol,
Armáda ČR
Na čtyři stovky dobrovolníků z řad českých i ukrajinských členů klubů vojenské historie se v sobotu účastnily rekonstrukce bitvy u Sokolova. Připomněli si sedmdesáté výročí od prvních bojů 1. československého samostatného polního praporu pod vedením Ludvíka Svobody.
Rozsáhlé dioráma bitvy, které vévodí Muzeu bojových bratrství v Sokolovu. 1. československý samostatný prapor se zde střetl s wehrmachtem a útvary tankových divizí Waffen-SS 8. března 1943. Do boje šlo na tisíc československých vojáků.
repro Armáda ČR
Bojový prapor 1. polnímu praporu předal plukovník Heliodor Píka (vlevo). Tohoto důstojníka komunisté poté, co se v Československu chopili moci, popravili stejně jako řadu dalších, jichž se obávali pro jejich nekomunistické smýšlení.
Vojenský ústřední archiv a Vojenský historický ústav Praha
Vjezd tankového sboru SS do dobytého Charkova, zřejmě z 15. března 1943. Právě součástí širších bojů v okolí tohoto druhého největšího ukrajinského města byla i bitva u Sokolova. Podrobný článek o bitvě samotné pro vás připravujeme na den jejího 70. výročí.
Vojenský ústřední archiv a Vojenský historický ústav Praha
Velitelem jednotky byl podplukovník Ludvík Svoboda, pozdější československý prezident. Zcela vlevo je jeho zástupce nadporučík Bohumír Lenc-Lomský, vpravo major NKVD Petr Kambulov. Sovětská tajná policie na československé vojáky dohlížela (ovšem nejen na ně, sledovala i sovětské jednotky).
Vojenský ústřední archiv a Vojenský historický ústav Praha
Nástup československé jednotky v Buzuluku v červenci 1942. Zajímavost: Na snímku je zachyceno třicet tři z pouhých padesáti pušek, které měli Čechoslováci v té době k dispozici. Do jednotky se hlásili čs. občané žijící v SSSR, slovenští zajatci a přeběhlíci, později i volyňští Češi. Značná část vojáků byli českoslovenští židé.
Vojenský ústřední archiv a Vojenský historický ústav Praha
Hrdinou bitvy se stal nadporučík Otakar Jaroš, velitel první roty. Padl při plnění úkolu nepustit německé jednotky přes řeku Mžu. Jaroš se později stal ikonou komunistické propagandy v Československu, která jednoznačně preferovala boje na východní frontě. Sám Jaroš však komunistou nebyl.
Vojenský ústřední archiv a Vojenský historický ústav Praha
Před 70 lety se na východní frontě druhé světové války schylovalo k bitvě u Sokolova, v níž se poprvé v rámci samostatné jednotky na tomto bojišti zapojili do boje českoslovenští vojáci. Historické snímky ukazují přípravy vojáků na toto střetnutí.
Vojenský ústřední archiv a Vojenský historický ústav Praha
Výcvik pokračoval i v ruské zimě. Vojáci na snímku se učí zacházet s těžkým kulometem Maxim. Československý prapor jich do své výzbroje obdržel dvanáct. K tomu dva protitankové kanony ráže 45 mm, 16 protitankových pušek PTRD-41, 9 minometů ráže 50 mm a 9 minometů ráže 82 mm, 40 lehkých kulometů DP, 553 samonabíjecích pušek SVT-40, 192 opakovacích pušek Mosin-Nagant, 10 odstřelovačských pušek, 47 samopalů a 47 pistolí a revolverů.
Vojenský ústřední archiv a Vojenský historický ústav Praha
Brigádní generál in Memoriam Josef Buršík, generálmajor in memoriam Antonín Sochor a generálmajor Richard Tesařík (mimochodem otec bratří Tesaříků z Yo Yo Bandu). Josef Buršík vrátil na protest proti okupaci v roce 1968 všechna sovětská vyznamenání, včetně zlaté hvězdy Hrdiny SSSR sovětské ambasádě.
Archiv Radek Panchartek