náhledy
Když Japonci 7. prosince 1941 zaútočili na americký Pearl Harbor, dosáhli jediného – kalendář jejich válečného dobrodružství se začal pomalu, ale jistě odpočítávat do hořkého konce. Do války zatáhli Američany, kteří se do ní do té doby zdráhali aktivně vstoupit. (foto: útok na Pearl Harbor, 7. prosinec 1941, bitevní lodě USS West Virginia a USS Tennessee)
Autor: Profimedia.cz
Koncem roku 1941 již nějaký ten pátek zuřila druhá světová válka, bojovalo se v Evropě, v severní Africe, v Číně a Indočíně a v relativně krátkém, již ukončeném časovém intervalu i na Blízkém východě. Tehdejším Spojeným státům se v tomto konfliktu však zatím moc angažovat nechtělo. Od jara 1941 přispívaly k boji proti temné straně alespoň prostřednictvím tzv. Zákona o půjčce a pronájmu, i díky němu se začal probouzet do té doby spící mohutný průmyslový potenciál země. Zapomenout však nesmíme na letce dobrovolníky, bojující v orlích perutích u RAF a připravující se bojovat jako létající tygři v Číně. Situaci v pohledu národa na účast ve válce změnil až japonský útok na vojenskou základnu Pearl Harbor dne 7. prosince 1941.
Autor: Profimedia.cz
Napětí mezi USA a zemí vycházejícího slunce přitom rostlo už delší čas a napadení hlavní námořní základny americké tichomořské flotily jen vypustilo páru z kotle. Pod něj už od poloviny 30. let přikládali Japonci hlavně svou expanzí v Asii, ale také spojenectvím s Německem a Itálií sjednaném v září 1940. Už o několik měsíců dříve začal velitel japonského loďstva admirál Isoroku Jamamoto proti svému přesvědčení plánovat útok na havajskou základnu. Tento vskutku světa znalý člověk, který byl v mládí na praxi v USA, samozřejmě věděl, že Japonsko nemá proti Spojeným státům žádnou šanci válku vyhrát. Jenže japonská militaristická klika chtěla s Američany bojovat, tak se musel snažit, jak mohl. (foto: útok na Pearl Harbor, základna hydroplánů Ford Island)
Autor: Profimedia.cz
Přípravy útoku na Američany tak již byly v plném proudu, když v červenci 1941 Japonci okupovali Indočínu a Američané v reakci na obsazení francouzské kolonie zmrazili japonské účty v USA a uvalili embargo na dodávky ropy a dalšího strategického materiálu do Japonska. Přestože mezi oběma tichomořskými rivaly pokračovala diplomatická jednání, svolil s útokem na Pearl Harbor i císař Hirohito. Směrem k cíli vyplulo 26. listopadu 1941šest letadlových lodí s doprovodem. (foto: útok na Pearl Harbor, 7. prosinec 1941, bitevní loď USS California)
Autor: Profimedia.cz
Šest japonských letadlových lodí mířících k Havaji neslo dohromady 441 letounů, stíhací A6M Zero, torpédové a bombardovací B5N Kate a střemhlavé bombardovací D3A Val. Jejich osádky patřily mezi elitu japonského námořního letectva, resp. tu elitu z velké části představovaly (v dalších bojích ta elita rychle došla). Letci měli za sebou náročný výcvik, při kterém si vyzkoušeli i simulované útoky na město Kagošima na hornatém ostrově Kjúšú, jehož okolí se podobalo krajině kolem Pearl Harboru. (foto: Fordův ostrov v zálivu Pearl Harbor při pobřeží havajského ostrova Oahu)
Autor: Profimedia.cz
Ještě předtím, než se formace letounů s rudými kruhy na svých křídlech a trupech vrhly do akce, pokusilo se neúspěšně zaútočit na americkou základnu několik miniponorek. Jednu z nich Američané potopili už krátce po půl šesté ráno, což ale nic nezměnilo na překvapivosti následujícího leteckého úderu. Americké radary sice přilétající letouny zaznamenaly, operátoři však dostali od nadřízeného stupně zpětnou vazbu, že se jedná o vlastní bombardéry B-17, které měly dorazit na zdejší základnu z pevniny. (foto: útok na Pearl Harbor, 7. prosinec 1941, vzadu stoupající světlý kouř z Hickamovy letecké základny)
Autor: Profimedia.cz
První útočná vlna přilétla nad cílovou oblast krátce po tři čtvrtě na osm ráno. Útočila jak na lodě v přístavu, tak na vojenská letiště. Překvapení bylo dokonalé a obránci nedokázali nalétávajícím Japoncům účinně vzdorovat. Pouze hrstce stíhačů se ve všeobecném zmatku podařilo vzlétnout. O moc lépe na tom nebyly ani obsluhy protiletadlových děl a kulometů. (foto: útok na Pearl Harbor, 7. prosinec 1941, bitevní loď USS California)
Autor: Profimedia.cz
Mezi první a druhou vlnou náletů se však obrana do určité míry vzpamatovala, o čemž svědčí i počet sestřelených japonských letadel – zatímco z první vlny se nevrátilo devět strojů, tak z té druhé už dvacet.
Autor: Profimedia.cz
Celý nálet, k jehož neočekávanosti přispělo i to, že Japonsko předalo nótu s vyhlášením války až po útoku, trval jen necelou hodinu a půl. Následky byly na první pohled hrozivé: zahynulo 2 403 a zraněno bylo 1 178 Američanů, na dně oceánu (v daném místě samozřejmě mělkém) skončily čtyři bitevní lodě a další čtyři utrpěly poškození, potopeno či poničeno bylo i několik dalších plavidel. Dále Američané přišli na zemi o téměř dvě stě letadel a 160 jich měli poškozených. Ale ty hlavní cíle, kvůli kterým to celé Jamamoto podnikl, tj. americké letadlové lodě, se v přístavu nenacházely.
Autor: Profimedia.cz
Japonské ztráty byly na druhou stranu minimální, přesto se však nedá mluvit o jasném vítězství. K absentujícím americkým letadlovým lodím v přístavu musíme ještě připočítat, že právě kvůli obavám z možného protiútoku Japonci nepodnikli uvažovanou třetí vlnu náletu, a tak přístavní zařízení a obecně vojenská infrastruktura v Pearl Harboru unikly vážnému poškození a mohly i nadále sloužit námořnictvu. (foto: útok na Pearl Harbor, 7. prosinec 1941, v doku vpředu vedle sebe zmasakrované torpédoborce USS Downes a USS Cassin a hned za nimi bitevní loď USS Pennsylvania)
Autor: Profimedia.cz
A kde tedy ty americké letadlovky byly? Dvě právě vezly letouny na vzdálenější ostrovy (Midway a Wake) a třetí čekala na své letecké osazenstvo v San Diegu. A jen pro pořádek, další tři se v té době nacházely v Atlantiku.
Autor: Profimedia.cz
Pouhé náhodě tak Američané vděčili za to, že hned od začátku války měli své námořní letectvo připravené k boji v neztenčené síle. A jak se ukázalo v dalším průběhu bojů v Tichomoří, právě letadlové lodě a jejich letadla rozhodovaly o vítězství v námořních bitvách, a tak i o výsledku války. Jeden z velitelů útoku, admirál Čiuči Hara, zhodnotil útok na Pearl Harbor slovy, že Japonci tam sice dosáhli velkého taktického vítězství, ale zároveň prohráli válku. Jenže jinak to ani dopadnout nemohlo, tu válku samozřejmě prohráli už samotným zaútočením na Američany bez ohledu na utrpěné ztráty napadeného. (foto: bitevní loď USS Arizona)
Autor: Profimedia.cz
Sami Američané někdy označují 7. prosinec 1941, kdy došlo k japonskému útoku na Pearl Harbor, dnem hanby.
Autor: Profimedia.cz
Útok na Pearl Harbor, 7. prosinec 1941, požáry zachvácené letouny a objekty na Wheelerově armádním letišti
Autor: Profimedia.cz
Útok na Pearl Harbor, 7. prosinec 1941
Autor: Profimedia.cz
Útok na Pearl Harbor, 7. prosinec 1941
Autor: Profimedia.cz
Útok na Pearl Harbor, 7. prosinec 1941
Autor: Profimedia.cz
Útok na Pearl Harbor, 7. prosinec 1941, bitevní loď USS Nevada
Autor: Profimedia.cz
Útok na Pearl Harbor, 7. prosinec 1941
Autor: Profimedia.cz
Útok na Pearl Harbor, 7. prosinec 1941, zprava doleva bitevní lodě USS Arizona, USS Tennessee a USS West Virginia
Autor: Profimedia.cz
Útok na Pearl Harbor, 7. prosinec 1941, na boku leží minonoska USS Oglala
Autor: Profimedia.cz
Útok na Pearl Harbor, 7. prosinec 1941
Autor: Profimedia.cz