Současná poloha sond Voyager 1 a Voyager 2, které opustily heliosféru.
NASA
Tabulka funkčních a vypnutých systémů na palubách sond Voyager 1 a 2 ke konci roku 2017.
NASA
Pohled na zeměkouli ve výřezu z paluby sondy Voyager 1 v roce 2011.
NASA
Sonda Voyager 1
NASA
Mozaika snímků pořízených sondou Voyager 2 zobrazuje Triton, největší měsíc planety Neptun. Mladě vypadající povrch naznačuje přítomnost zvláštní formy sopečné činnosti, takzvaného kryovulkanismu.
NASA/JPL/USGS
Na snímku je pohled z paluby sondy na nitro naší sluneční soustavy pořízený už v roce 1990. Je složený z celkem 60 záběrů.
NASA
Poloha nejvzdálenějších lidských výzkumných sond vůči naší soustavě. Vůbec nejvzdálenější je Voyager 1. Nejdéle fungující je Voyager 2, který je o 16 dní služebně starší než Voyager 1. Sondy Pioneer už nepraují. Voyagery by mohly posílat alespoň nějaké údaje zhruba do roku 2020.
NASA
Deska se záznamem, kterou nesou sondy Voyager 1 a 2.
NASA
Kryt desky na sondách Voyager s návodem na přehrání desky a s vyznačenou polohou Země
NASA
Snímek výbuchu na měsíci Io ze vzdálenosti zhruba půl milionu kilometrů. Erupce byla "zesílena" na počítači, aby byla dobře viditelná, ovšem barva je původní. Materiál se dostává do výšky kolem 150 kilometrů.
NASA
Voyager 1 v Kennedyho vesmírném středisku před umístěním na nosnou raketu Titan III/Centaur
NASA
Voyager 1 ve vesmíru na ilustraci NASA
NASA
Obrovský kráter Valhalla na Jupiterově měsíci Callisto je jedním z objevů Voyagerů.
NASA
Start Voyageru 1 z mysu Canaveral 5. září 1977
NASA
Snímek Saturnu při přiblížení sondy k planetě
NASA
Jeden z objevů Voyageru 1: prstence Jupiteru. Sice slabé, ale viditelné.
NASA
Proslulá Rudá skvrna na Jupiteru vyfocená při průletu Voyageru
NASA
Takzvaná "rodinná fotografie" sluneční soustavy z paluby Voyageru 1. Pořízena byla v únoru 1990 a ukazuje první pohled na nitro naší soustavy zvenčí. Je složený ze 60 jednotlivých záběrů.
NASA
Snímek atmosféry měsíce Titanu kamerou Voayageru 1. Je hustští než zemská a sondě znemožnila vyfotografovat samotný povrch tělesa. Povedlo se to až v roce 2004, ale ne optickou kamerou.
NASA
Cesta Voyageru 1 naší soustavou. Vyznačené jsou nejbližší průlety kolem hlavních cílů letu (5. 3.1979 kolem Jupiteru a 12. 11. 1980 kolem Saturnu). Poslední kružnice je oběžná dráha Neptunu. Na dvojrozměrném snímku není vidět, že sonda byla gravitací Saturnu nasměrovaná pryč z roviny oběhu planet.