náhledy
Snímek galaxie Cartwheel vzdálené 500 milionů světelných let, jak jej pořídil Webbův vesmírný teleskop. (2. srpna 2022)
Autor: Profimedia.cz
Model teleskopu JWST
Autor: NASA, Profimedia.cz
Detail planety Jupiter a polární záře, který vznikl na základě snímků z vesmírného teleskopu Jamese Webba.
Autor: NASA
Planeta Neptun a její prstence. Fotografie pořízená Webbovým teleskopem a zveřejněná NASA. Zářivý bod vlevo nahoře je Neptunův největší měsíc Triton. (21. září 2022)
Autor: Profimedia.cz
Dvě hvězdy v souhvězdí Wolf-Rayet 140 vytvářejí prstence neboli slupky prachu pokaždé, když se jejich dráhy spojí, což se děje každých osm let. Každý prstenec vznikl, když se hvězdy přiblížily k sobě a jejich hvězdný vítr se srazil, stlačil plyn a vytvořil prach.
Autor: NASA/JPL-Caltech
Snímek galaxie NGC 7469 ukazuje aktivní galaktické jádro (AGN), což je extrémně jasná centrální oblast, v níž dominuje světlo vyzařované prachem a plynem, který padá do centrální černé díry galaxie. Pomocí Webbových přístrojů MIRI, NIRCam a NIRspec odhalili vědci nikdy nepozorované velmi mladé hvězdokupy, stejně jako oblasti velmi teplého, turbulentního molekulárního plynu. Nápadná šesticípá hvězda v srdci galaxie je artefakt známý jako difrakční hrot vznikající při ohybu světla kolem ostrých hran dalekohledu.
Autor: NASA
Ideální pro NIRCam je zkoumání protohvězdy v oblasti L1527 v hvězdotvorném systému Taurus. Samotná protohvězda je skryta před zraky uvnitř hrdla „přesýpacích hodin“. Okrajový protoplanetární disk je vidět jako tmavá linie uprostřed hrdla. Světlo z protohvězdy proniká nad a pod tento disk a osvětluje okolní plyn a prach. Nejvýraznější rysy oblasti, modrá a oranžová, obkreslují části, které vznikají při vystřelování materiálu od protohvězdy a jeho srážkách s okolní hmotou. Modré oblasti jsou tam, kde je prachová oblast nejtenčí. Čím silnější je vrstva prachu, tím méně modrého světla může unikat, a vytváří tak oranžové vzory.
Autor: NASA
Snímek hvězdokupy NCG 346 se nachází v Malém Magellanově oblaku.
Autor: NASA
Snímek z vesmírného teleskopu Jamese Webba,který ukazuje komplex molekulárního mrečna Rho Ophiuchi, což je Zemi nejbližší oblast, kde se formují hvězdy.
Autor: NASA, ESA, CSA, STScI, Klaus Pontoppidan (STScI)
Pilíře stvoření se na snímku vesmírného dalekohledu Jamese Webba původně zachycené v blízkém infračerveném spektru.
Autor: NASA, ESA, CSA, STScI
Sílu NIRCamu ukazuje záběr oblasti, kde se rodí hvězdy, v mlhovině Tarantule. Záběr odhaluje desítky tisíc dosud neviděných mladých hvězd, které byly dříve zahaleny kosmickým prachem. Nejaktivnější oblast září masivními mladými hvězdami a jeví se jako bledě modrá. Kromě mladých hvězd Webb odhaluje i vzdálené galaxie v pozadí a také detailní strukturu a složení plynu a prachu v mlhovině. Mlhovina Tarantule vzdálená 161 tisíc světelných let leží v galaxii Velký Magellanův oblak.
Autor: NASA
Mlhovina Carina
Autor: NASA
Skupina galaxií Stephanův kvintet
Autor: NASA
Kupa galaxií SMACS 0723. První zveřejněný infračervený snímek vzdáleného vesmíru z teleskopu Jamese Webba
Autor: NASA
Wolf Rayetova hvězda 124 (WR 124) se nachází 15 000 světelných let od Země v souhvězdí Šípu.
Autor: NASA
Prstencová mlhovina NGC 6720 v souhvězdí Lyry ve vzdáleosti přes 2 500 světelných let
Autor: NASA
Mladý hvězdný systém známý jako d203-506 v mlhovině v Orionu vzdálené 1 600 světelných let od Země
Autor: NASA
Prstence planety Uran
Autor: NASA
Hvězdokupa NGC 346 v Malém Magellanově mračnu ve vzdálenosti asi 210 000 světelných let
Autor: NASA
Spirální galaxie NGC 1433 leží více než 46 milionů světelných let od Země v souhvězdí Hodin.
Autor: NASA
Herbig-Harův objekt 211 (HH 211) je rodící se hvězda v souhvězdí Persea, jež se nachází ve vzdálenosti 1 000 světelných let od nás.
Autor: NASA
Kassiopea A (Cas A) je pozůstatek po supernově, která se nachází asi 11 000 světelných let od Země v souhvězdí Kassiopea.
Autor: NASA
Spirální galaxie Arp 220 se nachází ve vzdálenosti 250 milionů světelných let v souhvězdí Hadonoše
Autor: NASA