náhledy
Možná nejslavnějším robotem současnosti je pojízdná laboratoř Curiosity, která operuje na Marsu.
Autor: Profimedia.cz
Vozítko Curiosity na Marsu "střílí" laserem.
Sonda Curiosity fotografuje (20. srpna).
Autor: Reuters
První test laseru na Marsu. Postupné zvětšení horniny a její části, kam pojízdná laboratoř Curiosity vypálila malý otvor.
Autor: NASA/JPL-Caltech/LANL/CNES/IRAP
Vlastní portrét lunárního vozidla Curiosity
Autor: NASA
Sonda Curiosity fotografuje (20. srpna).
Autor: Reuters
Sonda Curiosity fotografuje (20. srpna).
Autor: Reuters
Je to malé popojetí pro člověka, ale velké pro lidstvo, mohla si říkat sonda Curiosity po své první projížďce po Marsu při které zanechala v jeho jemném povrchu stopy (22. srpna).
Autor: Reuters
Snímek povrchu Marsu, který na zem poslalo lunární vozidlo Curiosity
Autor: NASA
Curiosity a nové záběry z Marsu
Autor: Reuters
Navigační kamery na již postaveném robotické ruce také nasnímaly první autoportrét Curiosity. Pouze dva snímky jsou ve vysokém rozlišení. Díky tomu působí obraz dost abstraktně - vědci jej označují přídomkem picassovský.
Autor: NASA
První panoramatické foto Curiosity z Marsu. Kamera pro navigaci vozítka (Navcam) umístěná na robotické ruce (stín vidíte na fotografii vpravo uprostřed) zhotovila sérii snímků, kterou vědci z NASA sestavili do panoramtického obrázku. Curioisity vše nafotila 8.8.2012, tedy druhý den, který celý strávila na Marsu.
Autor: NASA
Rozložený snímek Marsu ze sondy Mars Reconnaissance Orbiter (MRO). Pořízen byl 4. srpna 2012. Takováto mapa Marsu byla vygenerována každý den kvůli předpovědi počasí. Prachová bouře na jihovýchodě ani žádné jiná prachové oblaky se do místa přistání Curiosity naštěstí zatím nedostaly. A až přijdou, bude už vozítko na nápor připravené.
Autor: NASA
Přibližná poloha přistání Curiosity (zelený diamant) určená na základě získaných navigačních dat ze Země a dat, které poslalo vozítko během přistání. Elipsa označuje plánovanou oblast přistání. Původně mělo vozítko sednout přesně ve středu. Od ideálního cíle se odchýlilo o pouhé dva kilometry. Zvážíme-li, že k Marsu letělo téměř 600 milionů kilometrů a celý průběh přistání byl dopředu naprogramován na Zemi bez možnosti dalších korekcí ... .
Autor: NASA