Vozítko popojelo vpřed o tři metry, poté se otočilo o 90 stupňů a zacouvalo zpět. Sonda vyslala na Zemi snímky z pojezdové zkoušky, které ukazují stopy kol v marsovské půdě. Středeční test byl další z řady zkoušek, které mají prověřit správný chod systémů pojízdné laboratoře, která je schopná se každý den přesunout o desítky metrů.
Řízení vozítka není tak napínavé, jak by se mohlo zdát. O pohyb stroje se stará 16 řidičů, kteří nepoužívají k ovládání joystick, ale sérii programových příkazů. Řidiči se nestarají jen o pohyb kol, ale také o manipulaci s více než dvoumetrovým robotickým ramenem.
První velká jízda potrvá měsíc
Curiosity je sice ovládáno ze Země, ale přesto má určitou volnost v navigaci. "Vozítko je schopno vybrat si vlastní cestu," řekl Jeff Biesiadecki, který je jedním z řidičů sondy. Tento autonomní režim se NASA bude hodit v případech, kdy bude chtít poslat aparát na místo, u kterého prozatím nejsou fotograficky zdokumentovány možné překážky.
"Naše první pojezdy ale budou ve stylu 'udělej přesně to, co ti řekneme'," vysvětlil Biesiadecki. "Takže to bude 'popojeď o tolik metrů, zastav, otoč se takto, pořiď snímek, popojeď o tolik dalších metrů'." První skutečnou cestou bude pro vozítko jízda k oblasti Glenelg, kde se na jednom místě nacházejí tři odlišné typy geologického terénu.
Ačkoli je Glenelg vzdálen jen několik set metrů, bude cesta tam trvat možná i více než měsíc. Řízení mise totiž chce nejdříve s Curiosity popojíždět pomalu a jen po krátkých úsecích. Vědci také kvůli výzkumu budou chtít dělat zastávky.
Hlavním cílem Curiosity je ale Mount Sharp, což je hora zvedající se ze dna Galeova kráteru, kam sonda dosedla. Od místa přistání je hora vzdálená asi osm kilometrů a cesta k ní by měla Curiosity trvat několik měsíců. Toto místo je pro vědce velmi zajímavé, protože bylo podle všeho v minulosti vystaveno tekoucí vodě.
Curiosity pátrá po známkách života
Šestikolové vozítko, jehož mise vyšla na 2,5 miliardy dolarů (asi 45 miliard korun), váží 900 kilogramů a je dlouhé tři metry. Stroj poháněný radioizotopovým termoelektrickým generátorem je vybaven kolekcí nejmodernějších nástrojů určených k rozboru vzorků půdy, skal a atmosféry.
S jejich pomocí má Curiosity kromě pátrání po základních prvcích nutných ke vzniku života zkoumat také klima a geologii planety a sbírat data pro budoucí let s lidskou posádkou.
Čtvrtou planetu sluneční soustavy bude stroj o velikosti menšího auta zkoumat nejméně dva roky. Jedním z cílů je zjistit, zda byl někdy na Marsu život.
Curiosity (je to žena) pravidelně z Marsu tweetuje. Její počínání můžete sledovat zde.
Vozítko Curiosity poslalo první snímky z Marsu
9. srpna 2012 |
