Většina náboženských odpíračů vojenské služby odmítala na počátku padesátých let těžit uranovou rudu. Jejich mnohodenní týrání mrazem šokovalo ostatní táborové vězně i svobodný západní svět. Náboženští odpírači museli stát v minus deseti až minus aptnácti stupních, dokud nepadli vysílením. Táborová ostraha sledovala jejich utrpení z vyhřátých kanceláří. Kresba z knihy Jáchymovské tábory – peklo, ve kterém mrzlo
Nakladatelství NZB
Dnes již zesnulý skaut a politický vězeň Jiří Navrátil popisuje ve vzpomínkách situaci, kdy trestanci podezřelí z plánování útěku museli několik hodin stát bosí ve sněhu. Podobných případů je zadokumentováno několik. Někteří vězňové byli pro pobavení táborové ostrahy dokonce poléváni vodou. Kresba z knihy Jáchymovské tábory – peklo, ve kterém mrzlo
Nakladatelství NZB
Táborové oplocení a strážní věž, trestanci zvaná „špačkárna“
Nakladatelství NZB
Přibližně takový byl 300gramový denní příděl chleba v táborech mezi roky 1950 a 1953. Polední oběd trestanci dostávali podle pracovních zásluh. Snídaně vydávána nebyla.
Nakladatelství NZB
Syrový interiér podzemního betonového bunkru v táboře Vojna na fotografii z roku 2012
Nakladatelství NZB
Ivan Pluhař, nadějný vysokoškolský student a československý reprezentant ve skoku do vody. V roce 1949 byl za údajnou protistátní činnost uvězněn. Jako jednomu z mála se mu podařilo uprchnout z uranového tábora a pak i z Československa. Za železnou oponou začal nový život.
Nakladatelství NZB
Plán šachty a tábora Prokop, nejstaršího tábora u Horního Slavkova, který byl publikován v západoněmeckém tisku.
Ponižující chůze trestanců svázaných v laně. Zavátá cesta mezi jáchymovským táborem Nikolaj a uranovým dolem Eduard. Kresba z knihy Jáchymovské tábory – peklo, ve kterém mrzlo