náhledy
Pozvánka mezi mrtvé. Pohled na Sotovu dlouhou mohylu u města Trigueros z ptačí perspektivy a od východu. Celá hrobka má průměr zhruba 60 metrů a výšku v nejvyšším bodě cca 3,5 metru.
Autor: Profimedia.cz
Snímek z prosince 2011, tedy z doby, kdy probíhala rekonstrukce mohyly. Vchod (a tedy i východ jako světová strana) je vlevo v místech, kde je matně vidět oranžová plachta.
Autor: José Luis Filpo Cabana
V krajině zrekonstruovaný monument nevypadá na pohled příliš nápadně, i když je údajně na dobře viditelném místě. Zdá se, že měl spíše působit jako její součást než dílo lidských rukou.
Autor: Profimedia.cz
Pohled z nitra hrobky zužující se chodbou ven. Během východu slunce o letním slunovratu se světlo dostává chodbou až na její konec. Jaký byl přesně význam této konstrukce, se dnes samozřejmě těžko odhaduje. Jisté je, že možných symbolických významů tohoto vpádu slunce do "říše smrti" je celá řada.
Autor: José Luis Filpo Cabana, Profimedia.cz
Kamenná chodba je tvořena kusy žuly, pískovce a břidlice. Tvůrci mohyly je "ukradli" z výrazně staršího kamenného kruhu (trochu jako Stonehendge, i když ne samozřejmě do podrobností), který tu stál předtím.
Autor: Profimedia.cz
Průřez a půdorys chodby v mohyle. Našlo se v ní celkem osm pohřebených těl na sedmi různých místech (hvězdičky na půdorysu nevyznačují jejich polohu, bohužel, protože nejde o dokumentaci z původních prací ve 20. letech. Jde především o polohy značek na stěnách).
Autor: de Soto et al.
Jeden ze symbolů na kamenech v chodbě. Kromě symbolů a osmi koster se při vykopávkách ve 20. letech na místě našla ještě řada dalších předmětů, které zřejmě byly určeny jako potřeby, či oběti pro pohřbené. Šlo o kamenné nástroje, nádoby a další předměty.
Autor: Profimedia.cz
Záběr de Sotovy mohyly i s jejím okolím z paluby malého létajícího robotu.
Autor: Profimedia.cz