Celkem byly v Plzni v roce 1956 postaveny dvě lokomotivy řady 464.2, první dostala logicky číslo 464.201 a druhá 464.202.
Autor: Tomáš Frait, MF DNES
Zkoušky obou prototypů řady 464.2 u Československých státních drah dopadly na výtečnou, ale k sériové výrobě nakonec nedošlo. Podnik ČSD by byl sice pro, jenže kapacitní důvody výrobců už tomu nepřály. Plzeňská Škodovka, která řadu 464.2 vyvinula a i oba prototypy postavila, se usilovně věnovala náběhu výroby lokomotiv elektrické trakce. A pražská ČKD podobně bojovala s trakcí motorovou. Pro zavádění výroby nové řady parní lokomotivy už nebyla v Československu vhodná doba. Dokonce se uvažovalo o její sériové výrobě v Polsku, ale ani to se nerealizovalo.
ČD Nostalgie
Ve službě u ČSD tedy zůstaly alespoň oba prototypy řady 464.2. Jejich pravidelný provoz byl ukončen v roce 1974. Dvojka, která byla v lepší kondici, potom putovala do sbírek Národního technického muzea. Z jedničky, než byla sešrotována, se na nějaký ten rok stal ještě vytápěcí kotel.
Leoš Tomančák
Téměř všechny fotografie lokomotivy 464.202 v této galerii jsou z období dávno po skončení jejího pravidelného provozu, po kterém vstoupila do sbírek Národního technického muzea, a po rekonstrukci, která ji znovu uvedla do provozuschopného stavu. Pouze tato jediná fotografie je ještě z doby před rekonstrukcí, když byla lokomotiva v září 1981 angažována jako statický exponát na výstavě v Liberci konané u příležitosti ukončení parního provozu u ČSD.
Falk2, CC BY-SA 3.0
Přezdívku Rosnička získala tato lokomotiva na základě své zelené barvy. Dopadla tedy celkem dobře, taky se jí mohlo říkat okurka. Nebo dnes nedejbože cuketa!
Martin Bednařík, ČD Nostalgie
Parní lokomotiva řady 464.2 nebyla u ČSD jedinou s přezdívkou Rosnička. Říkalo se tak i malé třínápravové motorové lokomotivě řady T334.0. Na této fotografii se nám menší motorová Rosnička skrývá za větší Rosničkou parní, která se pro změnu snaží skrýt ve vlastní páře.
Martin Švancar, ČD Nostalgie
Rosnička byla lokomotivou rychlíkovou, původně projektovanou pro méně únosné tratě. Její nápravový tlak byl spíše decentnější, což vidíme i z Kryšpínova označení řady 464.2, kdy z třetí číslice, kterou je čtyřka, vypočteme nápravový tlak kolem 14 tun (jednoduše přičteme desítku). Podobně můžeme z druhé číslice spočítat i maximální povolenou rychlost z pohledu konstrukce lokomotivy 90 km/h, a to následujícím výpočtem: (6+3) × 10.
ČD Nostalgie
Lokomotiva má uspořádání pojezdu 2´D 2´, to znamená dva běhouny vpředu, dále čtyři spřažená dvojkolí a nakonec dva běhouny vzadu. A druhé spřažené dvojkolí je dvojkolím hnacím, na které se převádí výkon z parního stroje, k čemuž slouží ojnice.
Martin Švancar, ČD Nostalgie
Detailní pohled na jedno z kol hnacího dvojkolí parní Rosničky. Konkrétně pohled na kolo levé.
Autor: Tomáš Frait, MF DNES
Rosnička na nádraží v Kojetíně. A i když v Kojetíně (a dokonce ani v Hulíně) prý nejsou dívky jako ty z Chropyně, jak se nechal slyšet Tomi Paci, tak Rosnička tam byla nemlich ta samá, protože Kojetín a Chropyně jsou na stejné trati a hned vedle sebe.
Trainspotter LGs, CC BY-ND 2.0
A jedna zajímavost. Začátkem června 1961 vedly obě parní Rosničky v úseku Bratislava hl. st. - Marchegg zvláštní salónní vlak se sovětským vůdcem Chruščovem, který mířil do Vídně na setkání s americkým prezidentem Kennedym.
Autor: Tomáš Frait, MF DNES
Parní Rosnička se zapřaženou čtyřvozovou patrovou jednotkou východoněmecké provenience
ČD Nostalgie
Rosnička si užívá v noci s modrým Papouškem (vpravo) a Kafemlejnkem (vlevo).
ČD Nostalgie
A na závěr ještě fotografie pořízená jednou ve středu odpoledne...
ČD Nostalgie
Československo bylo významným producentem železničních lokomotiv. Nejprve parních a potom elektrických a motorových. Vyvrcholením československé konstrukce v oboru parních lokomotiv se stala řada 464.2, která patřila mezi naše nejmoderněji řešené parní lokomotivy. Na její sériovou výrobu však už nedošlo.
ČD Nostalgie