náhledy
Farman Goliath, francouzský dopravní letoun, který se zasloužil o rozvoj komerční letecké dopravy po první světové válce. (Pozn.: letoun na fotografii je vzadu posazen na manipulačním vozíku.)
Autor: public domain
Farman Goliath, francouzský dopravní letoun, který se zasloužil o rozvoj komerční letecké dopravy po první světové válce.
Autor: public domain
Farman Goliath, jedna z bombardovacích verzí vyráběných pro francouzské letectvo
Autor: public domain
Farman Goliath v bombardovací verzi z výzbroje francouzského letectva
Autor: public domain
Noční bombardér typu Farman F.68 Bn4 Goliath byl vyráběn pro Polsko. „Přídavek“ typového označení Bn4 znamená čtyřmístný noční bombardér (Bombardier de nuit quadriplace). Ale Polsko si tyto bombardéry (v počtu 32 kusů) nechalo vyrobit až v letech 1926 a 1927, kdy již nad jejich morální zastaralostí nešlo přimhouřit oko, a tak je polské letectvo používalo především k parašutistickému výcviku. Parašutistu vidíme stát na křídle, rukama se drží mezikřídelní vzpěry, na které je namontováno držadlo (toho se drží pravou rukou).
Autor: Narodowe Archiwum Cyfrowe
Farman Goliath, francouzský dopravní letoun, který se zasloužil o rozvoj komerční letecké dopravy po první světové válce.
Autor: public domain
Farman Goliath, francouzský dopravní letoun, který se zasloužil o rozvoj komerční letecké dopravy po první světové válce. Zde konkrétně s největší pravděpodobností vidíme typ F.61.
Autor: public domain
Trup letounu Farman Goliath v Muzeu letectví a vesmíru na pařížském letišti Le Bourget
Autor: Steve Knight, CC BY 2.0
Interiér letounu Farman Goliath, pohled ze zadní partie hlavní kabiny cestujících směrem k přídi. Vpředu vidíme salonek na přídi s pohodlnějšími sedadly. Mezi oběma kabinami cestujících byla sekce s vyvýšenou podlahou, která nesla sedadla osádky. Osádka se skládala z pilota a radiotelegrafisty. Jinak vidíme, že se jednalo o lepší provedení goliáše, viz osvětlení na stropě, grafická výzdoba a netradiční skleněná vázy (při oknech) na výzdobu květinovou. Goliáše našich státních aerolinií takto „vybavené“ nebyly, určitě jim chybělo vnitřní osvětlení, navíc neměly ani radiostanici a druhým členem osádky byl tedy mechanik (ovšem jeho funkce byla za letu značně omezená).
Autor: public domain
Aero A.14 zvané Branďák, tyto archaické letouny nesly hlavní tíhu provozu ČSA ještě v roce 1925.
Autor: Sbírka VHÚ Praha
Aero A.10, první sériově vyráběný dopravní letoun tuzemské konstrukce se stal zklamáním kvůli použitému motoru Maybach Mb IVa.
Autor: sbírka VHÚ
Junkers F 13 nebyl pro ČSA žádným přínosem, jeden zakoupený exemplář ani nenasadily do pravidelného provozu.
Autor: Archiv Jana Pěnkavy, Aviation Fan Club
Aero DH.50, licenční de Havilland DH.50. Jednalo se typ, který se ČSA vyplatil (a teď to nemyslíme vyloženě po finanční stránce, společnost musela být státem subvencovaná).
Autor: Archiv Českých aerolinií
Farman Goliath s československou imatrikulací L-BALF, jedná se o zakoupený francouzský originál typu F.62.
Autor: Archiv Českých aerolinií
Farman Goliath s československou imatrikulací L-BALF, jedná se o zakoupený francouzský originál typu F.62.
Autor: Archiv Českých aerolinií
Goliáš, imatrikulace L-BAGF, licenčně vyrobený v Letovu
Autor: Archiv Českých aerolinií
Goliáš s imatrikulací L-BAGA, licenčně vyrobený v Avii
Autor: Archiv Českých aerolinií
Goliáš, imatrikulace L-BAGE, licenčně vyrobený v Letovu. Pro dopravu cestujících mezi centrem Prahy a letištěm Kbely používaly ČSA autobusy, předtím v éře Branďáků to byly osobní automobily.
Autor: Archiv Českých aerolinií
Goliáš, imatrikulace L-BAGE, licenčně vyrobený v Letovu. Pro dopravu cestujících mezi centrem Prahy a letištěm Kbely používaly ČSA autobusy, předtím v éře Branďáků to byly osobní automobily.
Autor: Archiv Českých aerolinií