Mohutná elektrická lokomotiva GG1, vyráběná v letech 1934 až 1943, byla určena primárně pro vozbu rychlíků na tratích železniční společnosti Pennsylvania Railroad. Lokomotiva se vyznačuje nezaměnitelnými tvary skříně, řešenými s ohledem na aerodynamiku. Z deseti dvojkolí je šest hnacích, s nimiž točí tucet trakčních elektromotorů. Obhospodařované linky lokomotiva projížděla v rekordních časech.
public domain
Celkem bylo vyrobeno 139 lokomotiv GG1. V letech 1934 až 1943 bylo pro společnost Pennsylvania Railroad (PRR). Po dobrých zkušenostech s prototypovým exemplářem z roku 1934 si PPR objednala 57 lokomotiv, které byly vyrobeny během roku následujícího. V souvislosti s rozšiřováním elektrifikace své železniční sítě si PPR v letech 1937 až 1943 pořídila dalších 81 lokomotiv GG1.
public domain
Železniční společnost PRR, která vznikla v roce 1846, byla svého času největší svého druhu na světě, bereme-li za měřítko objem provozu a tržeb. PRR zanikla v roce 1968, když po spojení s konkurenční New York Central vznikla nová společnost Penn Central. Ta však po dvou letech zkrachovala, přičemž některé z lokomotiv skončily u společnosti Conrail a některé u společnosti Amtrak. Lokomotivy GG1 tak provozovaly všechny jmenované společnosti, plus v poslední řadě ještě New Jersey Transit (NJT). Posledních osm dosluhujících GG1 bylo z pravidelného provozu vyřazeno v roce 1983 právě u NJT.
railfan 44, public domain
Nejen hlavní město Spojených států, ale ani „hlavní“ lokomotiva společnosti Pennsylvania Railroad rozhodně nevypadala špatně.
Library of Congress
Společnost Pennsylvania Railroad se mohla luxusními vlaky tahanými lokomotivami GG1 oprávněně chlubit.
public domain
Lokomotiva GG1 na obálce výroční zprávy za rok 1960 společnosti Pennsylvania Railroad
public domain
Lokomotiva GG1 ve službách společnosti Penn Central, krátkodobého a neúspěšného nástupce společnosti PRR. V té době už byly tyto lokomotivy stále častěji vidět s nákladními vlaky a třeba následující provozovatel Conrail je používal pouze v nákladní dopravě, na kterou se specializoval (z oboru železniční dopravy osobní se věnoval příměstské, kterou podědil po některých zkrachovalých dopravcích).
railfan 44, public domain
Ukázky tří různých (ale ne všech) barevných povrchových úprav lokomotiv GG1 společnosti Pennsylvania Railroad, jak se měnily v čase. Lokomotivy začínaly s tmavě zeleným nástřikem skříně, jednalo se o tzv. brunšvickou zeleň. Za čerstva byly lokomotivy tak tmavě zelené, až se zdály býti téměř černé (tím spíše na fotografiích). Jak ovšem časem měďnaté pigmenty brunšvické zeleně za úřadování povětrnostních vlivů oxidovaly, získávala zelenější vzhled. Za ozdobu vskutku decentní, ale o to více kráse lokomotivy prospívající, platila pětice zlatožlutých proužků (později také transformovaná na jeden obyčejnější širší pruh). Ozdobným proužkům se říkalo kočičí vousky.
Iwik2, CC BY-SA 3.0
Lokomotiva GG1, ukázky barevných kabátů společností Penn Central, Conrail a Amtrak
Iwik2, CC BY-SA 3.0
Americká lokomotiva GG1 v barvách společnosti Pennsylvania Railroad s původním tmavě zeleným kabátem, ale s jedním ozdobným pruhem místo původních pěti tenkých.
Sal Piro, CC BY-SA 2.0
Prototypovou lokomotivu GG1 čísla 4800 vyrobila společnost General Electric, která byla finálním dodavatel i několika prvních lokomotiv sériových, ale většinu jich kompletovala už vlastní výrobna společnosti Pennsylvania Railroad. Finální vzhled sériových strojů měl na svědomí průmyslový designér Raymond Loewy. Zatímco prototyp měl skříň nýtovanou, přišel Loewy se skříní svařovanou, tedy tvarově čistší, hladkou, jak vidíme na fotografii jednoho z posledních sériových exemplářů čísla 4932. Loewyho dílem byl i první barevný kabát z brunšvické zeleně, ozdobený pěticí zlatožlutých proužků, ale ten už lokomotiva na fotografii nemá.
railfan 44, public domain
Lokomotiva GG1 dostala rám ze dvou dílů, spojených kloubem. Z celkového počtu deseti dvojkolí jich bylo šest hnacích a čtyři běžná. Každé hnací dvojkolí bylo poháněno dvěma trakčními elektromotory, lokomotiva tak měla celkem dvanáct trakčních elektromotorů GEA-627-A1 (400 V, 25 Hz). Celkový trvalý výkon motorové instalace činil 4 620 koní (u jednoho motoru to tedy bylo 385 koní) a krátkodobý špičkový výkon byl 8 500 koní.
public domain
Lokomotivy GG1 jezdily po elektrifikovaných tratích s trakční napájecí soustavou 11 kV 25 Hz.
railfan 44, public domain
Maximální povolená rychlost lokomotiv GG1 v osobní dopravě byla 160 km/h, v nákladní dopravě 145 km/h.
railfan 44, public domain
Americká lokomotiva GG1
public domain