náhledy
Fenomén Ferrari: Ctižádostivý Ital Enzo Ferrari byl nerudný, hádavý a panovačný, mnohem podstatnější však je, že stvořil nejslavnější značku motoristického světa. Mezi válkami sám závodil v barvách Alfy Romeo, až se v roce 1929 rozhodl, že založí vlastní tým Scuderia Ferrari. Ten „il Commendatore“ přihlásil hned do premiérového ročníku MS formule 1 - o dva roky později Ferrari vyhrálo první z patnácti titulů. V 60. letech se automobilka se vzpínajícím se koněm ve znaku potýkala se špatnou situací, kterou vyřešilo spojením s Fiatem. Ferrari má dlouhodobě výhodnější smlouvu v F1 než ostatní týmy, ale všichni dobře vědí, že bez Ferrari by nebyla formule 1 tím, čím je. Jako kdyby se hrál fotbal bez Brazílie.
Autor: public domain
Smrt jako součást závodění: Do začátku 80. let byly smrtelné havárie relativně běžnou součástí světa formule 1. A nevyhýbaly se ani slavným jménům, zahynuli třeba také Jochen Rindt, Ayrton Senna, Gilles Villeneuve nebo Ronnie Peterson. Profesionalizace seriálu spolu s vysíláním přenosů po celém světě přispěly k výraznému zlepšení bezpečnosti a zajištění odpovídající zdravotnické pomoci. Dlouho tak zůstával poslední tragédií Sennův smrtelný náraz do bariéry v Imole v roce 1994. Až při VC Japonska 2014 vletěl do jeřábu odklízející jiný monopost Jules Bianchi a následující léto po dlouhém kómatu zemřel.
Autor: Bontonfilm
Slavní rivalové: Formule 1 pamatuje mnoho dvojic velkých rivalů, jejichž zápolení vzrušovalo i rozdělovalo fanoušky. Jedním z nejpoutavějších bylo soupeření strojově přesného Rakušana Nikiho Laudy s neodolatelným bohémem Jamesem Huntem z Velké Británie. Na tituly vyhrál Lauda 3:1, přičemž nejzajímavější byl ale Huntův triumf v roce 1976. Lauda při nehodě na německém Nürburgringu málem uhořel, ale za šest týdnů se dokázal dát zázračně dohromady a stihl se vrátit do boje o celkové vítězství. Jenže deštivé podmínky při poslední VC Japonska přišly Laudovi tak nebezpečné, že ze závodu odstoupil, Huntovi pak třetí místo stačilo, aby vyhrál o jediný bod. Nesmiřitelná rivalita v F1 často panuje i mezi hvězdami v rámci jednoho týmu. Své o tom mohli vyprávět v McLarenu. Ať už na konci osmdesátých let (Alain Prost a Ayrton Senna) nebo o dvacet let později (Lewis Hamilton a Fernando Alonso). Na snímku nejsou samozřejmě James Hunt a Niki Lauda, ale jejich představitelů z filmu Rivalové Chris Hemsworth a Daniel Brühl.
Autor: Bioscop
Jeden přišel z chudé anglické rodiny, začal jako závodník, manažer jezdců a majitel týmu, druhý jako syn britských sirů nemusel dřít do úmoru, aby uspěl. Každý byl někde, jinde, ale když syn rybáře Bernie Ecclestone získal plnou kontrolu nad seriálem formule 1 a Max Mosley se stal šéfem Automobilové federace FIA, spojili své síly. Udělali z rytířských závodů profesionální kolotoč a postupnými změnami pravidel udělali z „pojízdných rakví“ nablýskanou show pro celou rodinu.
Autor: Reuters
Šampion in memoriam: Naštěstí pouze jedinkrát se stalo, že byl titul mistra světa udělen posmrtně. Jochen Rindt v roce 1970 vyhrál pět závodů a před VC Itálie měl velký náskok. Při kvalifikaci v Monze však německo-rakouský závodník v zatáčce narazil do mantinelu a po vážné havárii jej sanitka kvůli dopravní zácpě nedokázala dopravit do nemocnice včas. Bylo mu 28 let. Pro zajímavost, jeho manažer se jmenoval Bernie Ecclestone.
Autor: Archiv Romana Klemma
Ženy ve formuli 1: Přes snahu řady žen se v závodech F1 objevily pouze dvě zástupkyně něžného pohlaví. Italka Maria Teresa de Filippisová si na sklonku 50. let připsala tři velké ceny, dokončila ale jen jednu. Krajanka Lella Lombardiová ji pak napodobila v 70. letech a z dvanácti startů dokázala jednou bodovat, když ve zkrácené VC Španělska 1975 vybojovala půlbod. Další trio žen, které se objevilo v kvalifikacích, se do závodů nedostalo.
Autor: Archiv Romana Klemma
Rekordman: Michael Schumacher drží ve formuli 1 mnoho primátů. Titul mistra světa vyhrál sedmkrát (dvakrát v Benettonu, pětkrát za Ferrari), má i nejvíc vítězných velkých cen či nejvíce kvalifikačních vítězství, v roce 2002 se jako jediný dokázal dostat na stupně vítězů ve všech závodech sezony. Padesátiletý Němec však už přes pět roků zůstává v blíže nespecifikovaném zdravotním stavu po vážném úrazu hlavy z lyžování.
Autor: čtk
Charles Leclerc ze stáje Ferrari na okruhu v Šanghaji
Autor: AP
Ayrton Senna na snímku z první poloviny 90. let
Autor: Bontonfilm
Jim Clark
Autor: Roman Klemm
Gilles Villeneuve
Autor: Archiv Romana Klemma