Dnes se chodí přes vrátnici na východní straně, která do celkového konceptu architektonicky nezapadá. Antonín Engel těsně před svou smrtí navrhl domek pro vrátného, ale realizován nikdy nebyl.
Věžičky zdobí budovu a skýtají výhled do okolí. Toho využili sovětští vojáci, kteří po invazi 21. srpna 1968 Podolskou vodárnu obsadili a v jedné z věžiček si zřídili kulometné hnízdo, z kterého ostřelovali i Podolské nábřeží.
Jiří Podrazil
Aby do filtrační haly proudilo dost denního světla, je střecha postavena kaskádovitě. Geometrická zdobení jsou zajímavým prvkem, který vynikne zejména při pohledu z vnitřního dvora.
Jiří Podrazil
Jižní průčelí zdobí 11 soch, které zobrazují Vltavu a její přítoky. Navrhli je čtyři různí sochaři: Josef Fojtík a Joza Novák a pravděpodobně i Zdeněk Vodička a Josef Matějů.
Jiří Podrazil
Velín. Poslední rekonstrukcí se hlavní řídicí stanoviště umístilo do haly filtrů naproti Muzeu pražského vodárenství. Spojuje je vyhlídková terasa.
Jiří Podrazil
Muzeum. Základ sbírky tvoří exponáty z Jubilejní výstavy v Praze z roku 1891: různé druhy vodovodního potrubí, uzávěrů a vodoměrů. Dozvíte se tu o pražském vodovodním řadu, zásobování vodou i o stavbě Podolské vodárny.
Jiří Podrazil
Filtrační hala. Hlavní prostor sloužil k úpravě vody a od roku 1929 se jeho podoba nezměnila.
Jiří Podrazil
Železobetonová konstrukce sloupů v hlavní hale vzbuzuje úžas stejně jako před osmdesáti lety.
Jiří Podrazil
Zdobně dělená skla tvoří poslední řadu oken přízemí filtrační haly a příjemně rozbíjejí monotematická pravoúhlá okna.
Jiří Podrazil
Jižní průčelí. Ačkoliv hlavní vchod byl koncipován na západním průčelí nad schodištěm, nejkrásnější strana Podolské vodárny je její jižní průčelí obrácené do zeleně.
Jiří Podrazil
V celé kráse. Nádhera budovy plně vynikne při pohledu z výšky. V době svého vzniku rozlohou zaujímala plochu menší městské čtvrti a viditelná byla z plání Kavčích hor.