náhledy
V 80. letech uvažovala olomoucká Sigma o přestavbě zdejšího fotbalového stadionu. Architekt Vít Adamec tak v roce 1987 narýsoval plány, kde se dominantou sportovního svatostánku, zvaného tehdy Stadion Míru, měla stát ubytovna na jihozápadním nároží.
Autor: MUO
Prvorepublikový olomoucký velkoobchodník Josef Ander plánoval v parku u svého stadionu také vznik společenského domu. Návrh z roku 1939 je od architektky Liselotte Čermákové.
Autor: Muzeum města Brna
Na začátku 30. let vypsala Olomouc architektonickou soutěž na komplex správního centra a okresního úřadu. Stát mělo na rozsáhlých pozemcích na konci tehdy nově navržené třídy, jež spojuje centrum s hlavním nádražím (dnes třída Svobody). Vítězem se stal u vedení olomouckého stavebního úřadu oblíbený architekt Klaudius Madlmayr. I tento projekt ale, včetně nové radnice s věží, zůstal z valné části na papíře.
Autor: MUO
Na začátku 30. let vypsala Olomouc architektonickou soutěž na komplex správního centra a okresního úřadu. Stát mělo na rozsáhlých pozemcích na konci tehdy nově navržené třídy, jež spojuje centrum s hlavním nádražím (dnes třída Svobody). Vítězem se stal u vedení olomouckého stavebního úřadu oblíbený architekt Klaudius Madlmayr. I tento projekt ale, včetně nové radnice s věží, zůstal z valné části na papíře.
Autor: MUO
Nová olomoucká radnice měla dle plánu Klaudia Madlmayra stát na nynějším autobusovém nádraží u tržnice (vlevo nahoře s věží). Z jeho projektu se ovšem ve skutečnost proměnilo jen sídlo okresního úřadu (vpravo), jež dnes u třídy Svobody slouží jako poliklinika.
Autor: MUO
Krátce po vzniku první československé republiky se v Olomouci začátkem 20. let řešila stavba nové divadelní budovy, jež by demonstrovala vítězství české části olomouckého obyvatelstva nad Němci, kteří měli ve městě výsadní postavení za rakouské monarchie. Divadlo od architekta Pavla Janáka mělo stát u třídy Svobody mezi červeným kostelem a budovou soudu a mělo sloužit jako zázemí pro operu, činohru, balet a pro výpravné hry. Hlediště bylo složené z 30 lóží se 150 místy, 1 850 sedadel bylo v přízemí a dalších 500 míst pak bylo určeno ke stání.
Autor: MUO
V 50. letech stoupal význam Olomouce coby posádkového města tehdejší československé armády. „Svědčila o tom příprava výstavby vojenské nemocnice s poliklinikou na Tabulovém vrchu. Přísně symetrická kompozice měla vrcholit centrálním nemocničním monoblokem s motivem čestného nádvoří,“ popsal Pavel Zatloukal v nové knize Meditace o městě, krajině, umění. Autorem návrhu z roku 1956 je architekt Vít Obrtel.
Autor: MUO
V roce 1929 vznikl návrh pro samotný střed historické Olomouce – dnešní Horní náměstí. Šlo o třináctiposchoďový mrakodrap obuvnické firmy Baťa v konstruktivisticky dynamickém duchu. Jeho autor, architekt Jaroslav Kovář mladší, do suterénu umístil kino, na ploché střeše pak měla být atletická dráha. Výsostně moderní stavba měla nahradit dodnes stojící barokní Salmův palác. Ten se ale tehdy firmě Baťa nepodařilo koupit, město za něj chtělo příliš mnoho. Ze stavby proto sešlo.
Autor: MUO