Astronaut Edwin E. Aldrin na povrchu Měsíce během mise Apollo 11 (21. července 1969)
Neil Armstrong
Apollo 11 - akreditace na kosmodrom
Karel Pacner
Astronaut Buzz Aldrin při misi Apollo 11 (20. července 1969)
NASA
20. července 1969 už byly první lidské stopy na povrchu Měsíce. Zde je to obtisk boty Buzze Aldrina.
NASA
Člověk na Marsu v představě kreslíře americké NASA v roce 1963.
NASA
11. října 1968 se Apollo 7 stává prvním letem tohoto programu, který vynáší lidskou posádku na oběžnou dráhu Země. Na fotografii je z lodi vidět oddělený raketový stupeň S-IVB nad Zemí.
NASA
18. května vyrazilo Apollo 10 jako poslední testovací let před samotným přistáním. Na zpáteční cestě se zapsalo do Guinnessovy knihy rekordů jako nejrychlejší let s lidskou posádkou - dosáhlo rychlosti 11 km/s. Na fotografii je vidět testovací sestup lunárního modulu. Od povrchu Měsíce ho dělilo pouhých 15,6 kilometru.
NASA
Termofólie používaná dnes třeba zdravotníky nebo záchranáři má svůj původ v teplotní izolaci používané agenturou NASA při vesmírných letech.
NASA (volné dílo)
Termofólie používaná dnes třeba zdravotníky nebo záchranáři má svůj původ v teplotní izolaci používané agenturou NASA při vesmírných letech. Na tomto snímku chrání lunární modul Apolla 11, z nějž právě koukají nohy Buzze Aldrina, který vystupuje ke svému prvnímu kontaktu s povrchem Měsíce.
Neil Armstrong, NASA (volné dílo)
První snímky vycházející Země nad povrchem Měsíce pořídila 28. srpna 1966 americká sonda Lunar Orbiter 1, která létala po oběžné dráze kolem Měsíce a kromě vědeckých měření pořizovala snímky lunárního povrchu, především stereosnímky devíti vybraných oblastí, s nimiž se počítalo pro přistání posádek programu Apollo (celkem 206 širokoúhlých a 11 detailních záběrů). Nic však nemohlo překonat o dva roky později bezprostřední zážitek během letu trojice mužů z lodi Apollo 8 kolem Měsíce.
NASA
Obálka nového vydání knihy Tajný závod o Měsíc.
archiv Karla Pacnera
Karel Pacner během křtu své nové knihy (1. listopadu 2012)