Další zanedbané lokality osidluje potomstvo divokých kopytníků, které se narodilo v bývalém vojenském prostoru u Milovic ve středních Čechách. Dvě jalovičky praturů odjely nedávno k Velehradu, devět hříbat pak do východočeských lokalit Na Plachtě a Josefovské louky. A rodí se další.
Michal Köpping
„Hříbata se letos zatím narodila první tři, všechna na pastvině u Benátek nad Jizerou,“ uvedl pro iDNES.cz Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina, která opuštěný vojenský prostor u Milovic před třemi lety osídlila nejprve divokými koňmi, posléze k nim přibyli i zubři a zpětně vyšlechtění pratuři.
Michal Köpping
Také zpětně vyšlechtění pratuři se v Milovicích úspěšně množí a středočeská zima jim nedělá žádné problémy.
Michal Köpping
Pratuři, koně i zubři v Milovicích velice brzy prokázali, jak právě kopytníci dokážou svojí pastvou pomáhat se záchranou a obnovou přírodně cenných míst.
Michal Köpping
Aktuální stav divokých koní činí 64 kusů, z toho je 34 hříbat, která už se narodila v Česku. (Devět z nich bylo v lednu zapůjčeno do východočeských lokalit Na Plachtě a Josefovské louky.)
Michal Köpping
Jedno z letos narozených hříbat. Další klisny jsou březí.
Michal Köpping
I čerstvě narozená hříbata zvládají českou zimu s přehledem. Pomáhá jim v tom jak bohatá zimní srst, tak stádo, které je při nepříznivém počasí obklopí a zahřívá.
Michal Köpping
Ani zubři přikrmovat vůbec nepotřebují, stejně jako divocí koně a pratuři mají na pastvině dost staré trávy a náletových křovin.
Michal Köpping
Zubrů u Milovic aktuálně žije 17 kusů, z toho jsou čtyři mláďata.
Michal Köpping
Praturů eviduje společnost Česká krajina již 15 kusů, z toho devět mláďat (z nich dvě jalovičky byly nedávno zapůjčeny do obce Modrá, býček za nimi zamíří později).
Michal Köpping
Vědci zkřížili primitivní plemena skotu, která jsou praturovi vzhledově i geneticky nejpodobnější. Toto zpětné šlechtění je dlouhodobý proces, jehož výsledkem by mělo být zhruba za pět desítek let zvíře, které bude původním praturům odpovídat vzhledem i chováním. Skupina zpětně šlechtěných praturů v Milovicích je první celé střední a východní Evropě.
Michal Köpping
Pratur byl v minulosti na území dnešní České republiky jedním z nejrozšířenějších lovných zvířat. Člověk ho však postupně vyhubil. Poslední pratur uhynul v Polsku v roce 1627. (Pratur je však předkem domácího skotu, proto vědci v Nizozemsku od roku 2008 pracují na projektu znovuoživení pratura.)
Michal Köpping
Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Michal Köpping
Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět i veřejnost mj. zasláním dárcovské SMS.
Michal Köpping
Divocí koně se u Milovic pasou díky obecně prospěšné společnosti Česká krajina, což je celostátní nezisková organizace působící v oblasti ochrany přírody, krajiny a životního prostředí vytvářením nestátních rezervací, což se i v zahraničí ukazuje jako dlouhodobě nejlevnější a nejefektivnější způsob ochrany životního prostředí.
Michal Köpping
Odchov mláďat před třemi lety importovaných kopytníků je natolik úspěšný a prostor u Milovic bohužel omezený (o dalších vhodných pozemcích se už dlouho jedná), že se odrostlá hříbat a telata začala vydávat do dalších lokalit, kde by mohla naší krajině pomoci.
Michal Köpping
V lednu opustily milovickou rezervaci dva transporty s devíti odrostlými hříbaty. První zamířil do lokality Na Plachtě u Hradce Králové, kde na hříbata bude dohlížet ochranářská organizace JARO Jaroměř, druhý do Ptačího parku Josefovské louky, o který se stará Česká společnost ornitologická.
Autor: Štěpánka Tůmová, MF DNES
Stejně jako v Milovicích budou koně i ve východočeských lokalitách pomáhat pastvou se záchranou a obnovou přírodně cenných míst. (snímek z vypouštění divokých koní v ptačím parku Josefovské louky 20. 1. 2018)
Autor: Štěpánka Tůmová, MF DNES
Podobně jako Milovice má i Plachta minulost vojenského cvičiště na okraji města, které bylo v devadesátých letech armádou opuštěno. Josefovské louky (na snímku) jsou jiným typem otevřené krajiny, koně se tu budou pást na podmáčených loukách. I tady by měli přispět ke zlepšení a zlevnění ochrany přírody.
Autor: Štěpánka Tůmová, MF DNES
Lednové vypouštění divokých koní v ptačím parku Josefovské louky očekávaly desítky návštěvníků. (20. 1. 2018)
Autor: Štěpánka Tůmová, MF DNES
„Česká ochrana přírody proti zarůstání bojuje mechanicky – sekačkami a pilami. Uspokojivě v malých chráněných územích, neefektivně a draze ve velkých rezervacích. A tady dostávají šanci naši hrdinové – velcí spásači. Bez nároků na údržbu, bez spalování fosilních paliv, přirozeně, šetrně mohou jako před stoletími pečovat o naši stále ještě relativně pestrou přírodu,“ upozornil správce parku Břeněk Michálek.
Autor: Štěpánka Tůmová, MF DNES
Parazitolog Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR transport divokých koní z Milovic na Josefovské louky provázel (20. 1. 2018).
Autor: MF DNES
Odvoz hřebečků, kteří se v Milovicích narodili v roce 2016, je v souladu s tím, jak se vyvíjí stádo ve volné přírodě. „Když hřebečci dosáhnou zhruba druhého roku života, začne je dominantní hřebec odhánět od stáda,“ vysvětluje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd. Mladí hřebci pak vytvoří pánské, takzvaně bakalářské skupiny. V nich vzájemně poměřují síly, nejsilnější z nich poté vyzývají poletech dominantní hřebce z okolních stád a bojují s nimi o klisny.
Autor: Štěpánka Tůmová, MF DNES
Divoké koně do lokalit Josefovské louky a Plachta společnost Česká krajina bezplatně zapůjčila. Na snímku starosta Jaroměře Jiří Klepsa, který dění na Josefovských loukách ocenil (20. 1. 2018).
Autor: Štěpánka Tůmová, MF DNES
V únoru pak dvě odrostlá mláďata praturů ze středočeských Milovic odjela do obce Modrá na Uherskohradišťsku, kde se jejich nová pastvina se stane součástí unikátní expozice Živá voda.
Barbora Kováříková
Ke dvěma jalovičkám přibude v nejbližší době ještě býček. Zvířata mají různé otce, protože samice přijely v roce 2015 z Nizozemska již březí, takže nejsou blízce příbuzná a mohou v Modré vytvořit nový chov.
Barbora Kováříková
„Chceme podpořit návrat těchto původních kopytníků do naší krajiny. Jejich pastva by zároveň měla napomáhat k péči o krajinu přirozeným způsobem,“ uvedl starosta obce Modrá Miroslav Kovářík.
Barbora Kováříková
Expozice Živá voda je záměrně vybudovaná na místech, kde v minulosti bývaly mokřady a rybníky a kde jsou prameny podzemní vody. Archeologické nálezy dokládají i zdejší tradici rybníkářství.
Barbora Kováříková
V expozici Živá voda se návštěvníci mohou seznámit s životem ve vodě i kolem vody, s vodními živočichy i rostlinami řeky Moravy, přilehlých potoků i tůní. Najdou tam typické moravské biotopy s jejich charakteristickými bylinami a dřevinami, například chřibské prameniště, venkovskou bylinkovou zahrádku či lužní les.
Barbora Kováříková
„Jsme velmi rádi, že pratuři z Milovic najdou nový domov v unikátní expozici, kterou se v Modré podařilo vybudovat. Tato zvířata mají k vodě blízko. Výzkumy ukazují, že v minulosti vyhledávala právě blízkost velkých řek nebo mokřin. Proto někdy s nadsázkou říkáme, že jsou na půl cesty k vodním buvolům,“ doplnil Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina, která pratury do Modré dlouhodobě zapůjčila.
Barbora Kováříková
V zimě je v provozu naučná část areálu Živá voda, v létě se tu dá prožít den u ekologického jezera s brouzdalištěm, o dočišťování vody se starají rostliny a štěrky.
Autor: Luděk Ovesný, MAFRA
Součástí expozice Živá voda je také podvodní tunel ve sladké vodě. Nachází se v hloubce 3,5 metru pod hladinou, má délku 8 metrů a šíři 2 metry.
Autor: Luděk Ovesný, MAFRA
Na jedné straně podvodního tunelu mohou návštěvníci vidět ryby chladných vod, horských potoků a řek - jelce, lipany, mníky, pstruhy, parmy a oukleje. Pravá strana patří především velkým rybám. Typickým obyvatelem je kapr, kterého tam chovají v několika formách, dravce reprezentují štiky, candáti nebo sumci. Raritou tamní expozice jsou jeseteři. Na snímku
správce areálu Jiří Kroča se štikou.
Zdeněk Skalička
Od poloviny února jsou dalším lákadlem v Modré odrostlá telata praturů.
Barbora Kováříková
Areál Živá voda je v zimě v provozu denně kromě pondělí od 10 do 16 hodin, pratuři jsou k vidění i přes plot.
Barbora Kováříková
Nedaleko Modré se také nachází známé poutní místo Velehrad, v samotné obci se rozkládá archeoskanzen zachycující Velkomoravské sídliště středního Pomoraví.
Barbora Kováříková
Podle všech předpokladů by se všem kopytníkům mělo na nových lokalitách dařit a tamější krajině by měli přinést přirozenou údržbu i obnovu.
Barbora Kováříková