náhledy
„Pro drtivou většinu zvířat fungují výběhy a voliéry jako ideální domovy, které bez nutnosti nechtějí opouštět. Jakmile najdou dostatek potravy, pití, úkryt a partnera pro rozmnožování na malém prostoru, rádi se tam drží. Funguje to v přírodě a funguje to samozřejmě i v lidské péči,“ popisuje zoolog Michal Podhrázský. (29.12. 2020)
Autor: Simona Jiřičková, Safari Park Dvůr Králové
Zimoviště čápů bílých v Safari Parku Dvůr Králové právě pokryl sníh. Přesto Zbojnice ví, že tu kdykoliv najde zázemí: ostatní čápy, teplo i potravu. (7. 1. 2020)
Autor: Simona Jiřičková, Safari Park Dvůr Králové
Zimoviště čápů bílých v Safari Parku Dvůr Králové právě pokryl sníh. Čápici Zbojnici se ovšem zrovna zastihnout nepodařilo, přes den se pohybuje po okolí, do zimoviště se často vrací až na noc. (7. 1. 2020)
Autor: Simona Jiřičková, Safari Park Dvůr Králové
Čáp je v přírodě Česka původní druh, proto se v safari parku rozhodli samici Zbojnici využít jako možnou zakladatelku případného programu vypouštění ptáčat do přírody. (29.12. 2020)
Autor: Simona Jiřičková, Safari Park Dvůr Králové
Zhruba sedmiletá čápice Zbojnice by mohla být zakladatelkou odchovů, z nichž by mohla čápata mířit do divoké přírody a rozšířit ubývající populaci čápů bílých u nás. (29.12. 2020)
Autor: Simona Jiřičková, Safari Park Dvůr Králové
V budoucnu by Zbojnice mohla vytvořit pár s některým dosud osamělým divokým samcem a ideálně obsadit některé z hnízd, která ornitologové ze Dvora pravidelně udržují a opravují. „Jejich potomci by se pak rozletěli a žili divoce. Podobná vize je i s hendikepovanými ptáky, které přijímáme na rozlétání, podobně jako Zbojnici, která do safari parku přišla ze slovenských Bojnic,“ vysvětluje Michal Podhrázský. (29.12. 2020)
Autor: Simona Jiřičková, Safari Park Dvůr Králové
Čápice Zbojnice se sice zhruba před sedmi lety dostala do zoo ve slovenské Bojnici jako zraněné odrostlé mládě, nyní je ale zcela zdravá. Pokud najde partnera, mohou se ornitologové těšit na její potomstvo. (29.12. 2020)
Autor: Simona Jiřičková, Safari Park Dvůr Králové
Kroužkovací tým ornitologa Michala Podhrázského
Autor: archiv Michala Podhrázského
Vážení, určování pohlaví (na snímku), kroužkování i límcování labutí vždy vzbuzuje zájem veřejnosti a ornitologové komukoliv rádi vysvětlí, jak a proč se to dělá.
Autor: archiv Michala Podhrázského
Na snímku kroužkování klasickým kroužkem na nohu. Takové značení ovšem odečtete jen z bezprostřední blízkost, což často vyžaduje další odchyt. Není tedy tak efektivní jako límcování, ke kterému se v roce 2016 přistoupilo jako k doplňkovému značení.
Autor: archiv Michala Podhrázského
Okroužkovaná mláďata se rozletí doslova do všech světových stran.
Autor: archiv Michala Podhrázského
Červený límec je vyrobený z dvouvrstvého odolného plastu, do něhož je vyražené písmeno a číslo. Spodní vrstva je bílá, takže se značení dobře odečítá. Každý límec ornitology přijde na 280 Kč z vlastní kapsy.
Autor: archiv Michala Podhrázského
Olímcování je otázkou chvilky, plast se napevno spojí po nanesení sekundového lepidla.
Autor: archiv Michala Podhrázského
Určeno pohlaví, všichni zváženi, olímcováni a připraveni k vypuštění.
Autor: archiv Michala Podhrázského
Během límcování bývají labutě klidné. Jsou totiž svázáním nohou na nezbytbě nutnou dobu spolehlivě znehybněné tak, aby si neublížily.
Autor: archiv Michala Podhrázského